Lidice

Po dlhšom čase som zavítal do kina a som rád , že môžem finančne prispieť na takéto filmy, ktorých sa u nás točí strašne málo. Hneď na úvod musím povedať, že Lidice zďaleka nie sú dokonalým filmom. Ako mnohí ani ja nesúhlasím s Tetsuom , ale pravda je , že hudba tam hraje častejšie ako by mala. Takýto vznešený a poľutovania hodný "look" filmu nie vždy sedí a viackrát som sa pristihol pri tom, keď som si vravel, že v tejto scéne hudba nemala byť. Film by získal na surovosti a reálnosti, čo je práve to, čo filmu chýba k tomu, aby sa o ňom hovorilo iba v superlatívoch. Hlavná a najdôležitejšia dejová linka je bohužiaľ najmenej presvedčivá. Scény s listom , ktorý je zámienkou na rozpútanie pekla, nevyznievajú dosť presvedčivo. Aj keď atentát na Heydricha nie je hlavným motívom filmu, určite mohol dostať pár minút navyše. Letmé zábery cez davy ľudí, či snaha doktorov o jeho záchranu, by iste boli zaujímavé. Naopak K. Roden a všetky scény z väznice boli skvelé. Roden je právom najobsadzovanejším českým hercom, ale netušil som, že sa vo filme zíde duo, ktoré udrží film v červených číslach hlavne vďaka ich dokonalému herectvu. Minule som v nejakom časopise natrafil na rozhovor s R. Luknárom, kde hovoril, že postava Vlčka je jeho nejlepšou v kariére. Po zhliadnutí mu musím dať za pravdu. Luknár je Rodenovi minimálne rovnocenným partnerom a všetky ich spoločné scény sú veľmi silné. Vlček je naozaj silná postava, ktorá skrýva všetko. Zodpovednosť, strach ,lásku, zradu, priateľstvo aj beznádej. Mnoho scén vo filme som si predstavoval ináč. Niektoré sklamali, niektoré nadchli. Roden a Luknár sú dôvodom, prečo dávam palec nahor. Kedy nájdeme peniaze na zfilmovanie podobných tragédií u nás, ako Ostrý grúň a Kľak? Dodnes žijúci hajzel Nižňanský by bol ideálny záporák... 80%. (27.09.2011)

Taková tragédie by si zasloužila mrazivou dramatizaci. A nikoliv močopudného Harlekýna a kýčovité zvěrstvo, které vyvolá asi tak stejnou soustrast, jako granátek v Reinhardově kabrioletu. A když konečně dojde na to kýžené vypalování, které by mělo v divákovi vyvolat záchvaty tísně a klinické deprese, dáme na Horákově statku zahrát svižný marš, jenž málem jednoho přinutí vesele si podupávat nohou do rytmu. A to hudbu u filmu obvykle nevnímám. Nabubřelá nuda, která svědčí pouze o tom, že nám Péťa asi pospával, když se promítal Vyšší princip. No nic, reparát asi naštěstí nebude možný, protože "Lidice returns" by byly patrně kapku od věci a nezbývá než doufat, že pan režisér vychlastal při natáčení všechny Ležáky. (31.10.2011)

Když jsem se před pár lety doslechl, že vznikne snímek Lidice, byl jsem nesmírně šťastný. Jedna z nejsmutnějších kapitol našich moderních dějin (a nejen moderních) si přenesení na filmová plátna zaslouží. Jako memento a uctění památky všech obětí nacismu. Nikdo z nás si nedovede představit onu hrůzu, kterou museli lidé v Lidicích zažít. Film jako takový mě oslovil hereckým obsazením, příběhem, který čerpá z historie co nejvíce, hudbou v některých scénách a kamerou, která je opravdu lahůdková a potěší. Samotné zpracování vypálení se mi ale nelíbilo. Očekával jsem daleko více, něco, co diváka naprosto odrovná, kdy se bude cítit jako jeden z občanů Lidic, že bude mít pocit, že to, co se děje na plátně prostupuje k němu, zahlodává se mu do morku kostí, že není úniku a tísnivý pocit bude znemožňovat dýchat. To se nestalo. K tomu navíc hrála naprosto nevhodně zvolená hudba a dojem ze scény, která měla mít gró a dominantou celého filmu, nebyl ani zdaleka tak silný, jak možná mohl být. (17.11.2011)

Český pokus o hollywoodský velkofilm, ve kterém se vše snaží být tak efektní, až to na mě vyznívá naprosto opačným dojmem. Kamera se pokouší vypadat novátorsky a jedinečně, jenže k čemu to, když mě ty všemožné pohledy ze stropu místnosti vytrhávají z děje a já je místo sledování příběhu v mysli analyzuju. Nikolaevovi se zkrátka nepovedlo to, co takový Ridley Scott a další umí výborně: Nedokázal postavit film na velkém příběhu jednoho člověka tak, aby ho ostatní složky (vizuální provedení, hudba) jen dokonale doplňovaly. V Lidicích se odehrává paralelních příběhů tolik, že ani jeden nedostane adekvátní prostor, a ten, na kterého se děj zaměřuje nejvíce, ještě stojí naprosto mimo centrum dění. Neberte to ale tak, že jsou Lidice vyloženě špatný film, to rozhodně ne; jen by ona látka mohla pod vedením zkušenějších tvůrců dopadnout mnohem lépe. Poznámka na závěr: Co mělo znamenat to vyjmenování stovek španělských jmen v závěru filmu? Nemůžu si pomoct, ale celé to na mě působilo, jako kdyby někdo zadal jméno Lidice do vyhledávače na facebooku a opsal všechna jména, která mu to vyhodilo. Nehledě na to, že mezi zmíněnými jmény se Lidice objevovalo i jako příjmení, pochybuji, že by se desítky dvacetiletých Španělek a Latinoameričanek, jejichž země se do druhé světové války významně nezapojily, jmenovaly podle vesnice vypálené kdesi na českém území. To, co se stalo v Lidicích, je sice světově celkem známou událostí, bylo by ale zvláštní, kdyby památku této vesnice uctívaly pouze španělsky mluvící země. Tak trochu se zkrátka bojím, že většina rodičů vyjmenovaných dívek dala svým dcerám nějaké méně tradiční křestní jméno, které se v jejich zemi používá, a o vypálení Lidic nikdy neslyšela. (16.06.2011)

Já jsem se tomu filmu docela dlouho vyhejbal, protože jsem moc nevěřil, že to za něco bude stát. Ale jsem velice mile překvapen. Dobrej komentář tady napsal flanker.27 a já s nim docela souhlasim. Pro mě je to teda "jenom" za 4, ale já jsem v hodnocení hrozně krutopřísnej. 5 hvězd dávám tak jednou za rok. (09.06.2018)