Lidice

Další případ nerovného boje tématu a jeho zpracování. Existence Nikolaevova filmu je stoprocentně legitimní, už jen proto, že některé historické události je potřeba mít neustále na paměti. Pak se třeba nestane, že dítě v osmé třídě napíše do písemné práce, že "Lidice jsou zdraví lidé a Ležáky nemocní, bez možnosti pohybu", což se na mou duši stalo.. Pokud však forma neposkytne soulad s obsahem, přichází rozpačitost, vzhledem k ožehavosti tématu pak o to více markantní. Přesto autoři zaslouží uznání, že nechali diváka vnést si do filmu patos i emoce jen na základě individuálních potřeb.. (02.05.2012)

Taková tragédie by si zasloužila mrazivou dramatizaci. A nikoliv močopudného Harlekýna a kýčovité zvěrstvo, které vyvolá asi tak stejnou soustrast, jako granátek v Reinhardově kabrioletu. A když konečně dojde na to kýžené vypalování, které by mělo v divákovi vyvolat záchvaty tísně a klinické deprese, dáme na Horákově statku zahrát svižný marš, jenž málem jednoho přinutí vesele si podupávat nohou do rytmu. A to hudbu u filmu obvykle nevnímám. Nabubřelá nuda, která svědčí pouze o tom, že nám Péťa asi pospával, když se promítal Vyšší princip. No nic, reparát asi naštěstí nebude možný, protože "Lidice returns" by byly patrně kapku od věci a nezbývá než doufat, že pan režisér vychlastal při natáčení všechny Ležáky. (31.10.2011)

Nejvíc emocí ve mně vyvolaly ty okamžiky, kdy jsem z nudy vzpomínal na fragmenty toho, co jsem kdy o vyhlazení Lidic slyšel a četl, a tyto si poté dramatizoval ve své mysli... Nikolaev natočil opatrnický a chladný film, který je sice prostý (pro českou tvorbu stále charakteristických) řemeslnických lapsů, ale bohužel také jakýchkoli stop autorství a svébytného uměleckého pohledu na známé historické události. A se srovnáváním se stylisticky precizní a symbolismy okořeněnou Wajdovou Katyní na mě taky nechoďte. 50% (17.06.2011)

Nikoli neživý pomník, ale film, který se může plně postavit na roveň tomu nejlepšímu, co na podobný téma u nás vzniklo, aniž by se cokoliv z toho pokoušel napodobit. Jsem rád, že i přes marasmus český kinematografie, přes neustálou zahleděnost do malejch lidiček a rádobyumělecký pokusy ala Protektor (čim víc na něj vzpomínám, tím prázdnější a nudnější mi připadá) u nás může vzniknout film s jednoznačným obsahem, kterej se nestydí sám za sebe a nepokouší se všechno řečený relativizovat, odpáklovat a zatlouct. A přitom ne že by nebyl plnej absurdity dějin, kdy o osudový události rozhodne malá pitomost a kdy je obyčejnej člověk semletej událostma ještě dlouho potom, co se stanou. Dle mýho názoru je ve filmu (resp. ve skvělým Mahlerově scénáři) vyvážená jak tahle rovina osobní, tak rovina dějinná. Přepínání mezi oběma polohama je plynulý a logický, pokud divák dokáže vnímat a zařadit si jednotlivý dějový monety (Heydrichovo prehudování krátce nato doprovozenej větou "a kde myslíte, že je ten čtvrtej z kvarteta"), nenápadný zakrytí Benešova obrazu při prohlídce a podobně, prolínaný s vrcholně osobníma scénama jako Rodenova cesta přes prázdnou zasněženou pláň nebo předání dopisů. Nechybí to ani postavy, skrz který si může divák sám pokládat otázky, jak by se zachoval v krizový situaci (četník Vlček). Původně jsem měl v úmyslu odměnit to čtyřmi hvězdami, ale když o tom přemýšlím, soudím, že maximum je tu zcela oprávněný. (04.06.2011)

Lidice mě překvapily a zklamaly zároveň. Že to nedává smysl? Tak to vezměme od začátku… Když film měla režírovat Nellis, tak jsem si říkal, že se tomu raději vyhnu, pro její (pseudo)intelektuální styl opravdu nemám pochopení a nevím, co na tom lidi vidí. Naštěstí (pro mě) z projektu odstoupila a byla nahrazena Nikolaevem, což pro mě bylo snesitelnější. Potom jsem si v jednom rozhovoru přečetl, jak by Lidice natočil opravdový režisér, pan Forman a opravdu jsem zalitoval, že se k tomu nedostal právě on. Poté vyšel trailer a já cítil průser, protože… vše bylo špatně. Že hudba byla vykradena z jiných filmových trailerů, ok, ale že se k tomu vůbec nehodí a hlavně kvůli hlasitosti nebylo rozumět hercům… to je prostě na pěst. Další problém byl, že to ve mně nic nezanechalo, což by se nemělo stávat při dramatu, které je natočeno podle nejhorší tragédie v české historii. No a konečně se dostávám k filmu samotnému… překvapení se konalo ve smyslu, že to bylo lepší, než jsem čekal, film má opravdu pár velmi silných scén, ale těsně po zhlédnutí mi něco vadilo a dlouho, hodně dlouho jsem přemýšlel, co mi přesně vadilo. A pak jsem na to přišel - film má několik linií, ale žádná není taková silná a není jí dán takový prostor, aby dostatečně zapůsobila. Ok, ta Rodenova možná jo, ale zbytek opravdu ne. Herci taky nedostávají prostor, a proto zůstávají za svými hranicemi, i když se snaží a podají standardní výkony. Teď už chápu, proč to naši neposlali na Oscary, sami totiž věděli, že tohle mohlo být natočeno mnohem, mnohem lépe a že film se potácí. Na jednu silnou scénu připadnou tři takové, které tam nemusí být. Po opravdu dlouhém rozhodování dávám 70 % hlavně za fakt, že to mohlo být mnohem horší. Chtěl bych někdy mluvit s někým, koho se tato záležitost opravdu dotkla a jaký on/ona má názor na tenhle film. (22.11.2011)