Gomora

10/10 Zivot na italskem predmesti bez kmotrovskych kudrlinek predstavuje prurez jednim hypotetickym zivotem se vsemi moznostmi, kam se profese osmahleho vypalnika muze od utleho veku do smrti, ktera ciha na kazde zivotni krizovatce, dostat. Spousta obycejnych charakteru a zamerna dokumentaristicka neprehlednost bez komentare dodava celemu kusu na autenticite a vyrazivu, coz mi moc sedelo, ale verim, ze priznivcum nabubrele luxusni (barevne) Scarface nebo drive zminovaneho Krstneho otca do kolen nedostane. Protoze tyto filmy jsou o tom jak se chteji mafosi sami videt v pozlatku nedotknutelnosti a ne jaci jsou ve skutecnosti a to je pro normalniho cloveka sakra rozdil... (12.08.2009)

Naturalistické, ale bohužel hrozně neosobní a natažené. Soundtrack prakticky žádný. Místy jsem se nudil docela dost. Nevadí mi, že zde není klasicky zfilmovaný příběh nějakého gangu nebo jednotlivce, ale ocenil bych buď přímo dokumentární styl nebo prostě něco konkrétnějšího. Z těch pár útržků jsem si sice obrázek udělal, ale čekal jsem víc. (03.03.2010)

Keď zase budem niekde počuť slovenského rappera, ako sa pozastavuje nad ťažkým životom chlapca z ulice v Petržalke, dám mu medzi viečka zápalky a pustím mu päť krát po sebe Gomorru. Predpokladám, že strielanie detí v uliciach naživo nikdy nezažil. Gomorra je film, ktorý si od diváka drží odstup, čím ho núti samého nad jednotlivými príbehmi filmu rozmýšlať. Tým vznikla pre mňa paradoxná situácia, keďže film rozhodne za strhujúci nepovažujem, pretože ma napriek tomu vôbec nenudil, tak nejak príjemne plynul a ja som si vôbec neuvedomoval jeho dĺžku. To sa mi pri filmoch, ktoré nehodnotím percentuálne až tak vysoko, často nestáva. Gomorru treba vidieť, pretože je to jediný film široko ďaleko, ktorý sa zaoberá problematikou talianskej mafie a keďže sme súčasťou kozmopolitnej Európy, mali by sme o jej temných stránkach vedieť čo najviac. Čo na to všetko Marek Hamšík? 70% (05.01.2013)

Neorealistická sonda do každodennosti neapolské mafie se jeví velmi syrovým dojmem beznaděje a všudypřítomného napětí. Film působí skutečně. Ukazuje camorru jako virus, prožírající společnost zezdola, nezobrazuje jen upravené bosse ve slušivých kvádrech, nehraje si na pohádku. Svým pojetím posunula žánr gangsterských filmů do prostředí břitké reality. Svým ztvárněním se stala opozitem filmům jako Kmotr nebo Americký gangster. A kdo na film půjde jako na pokračovatele těchto snímků, bude zklamán. Když ale akceptujete poněkud delší stopáž a svérázné zpracování držící se knižní předlohy, film se vám odvděčí svou otevřeností a mrazivou atmosférou. (12.03.2009)

Co všechno se skrývá pod slovem camorra? Vraždy, vytváření tajných skládek či kopírování módních šatů, ale především lidé, kteří se chovají jako zvěř, fascinace zbraněmi, neustálá potřeba dalších peněz. Dnešní "gangsteři" mají zkrátka daleko k uhlazenosti Dona Corleoneho... Režie je na vysoké úrovni, scénář si trochu zbytečně libuje v tom, že diváka nechává mírně tápat, než ukáže, co se vlastně děje, ale to není výtka. (21.01.2012)