Gomora

Na tenhle film jsem měl políčeno už kdysi dávno v nějakém artkinu, pak na něj nějak zapomněl a teprve teď se mi dostal do rukou. A nadchnul mě skoro stejně, jako kdysi brazilský Cidade de Deus. Skvěle mi sedl jeho dokumentární styl umocňující jeho syrovost a realističnost a při jeho sledování mi neustále na mysl tanula památná Hopperova slova, že "všichni Siciliáni jsou negři". Protože i když jsou tihle Napolitánci Evropani a křesťani, mentalitou patří zjevně spíš do Afriky nebo na Blízký Východ. Orientální (rozuměj neevropskou) atmosféru umocňují i bezútěšné exteriéry města i krajiny, kterým vévodí fascinující panelákový komplex připomínající jakési betonové pueblo nebo jihoamerické favely. Už jen narodit se a vyrůstat v takovém prostředí musí člověku zákonitě předurčit jeho životní cestu. A zajímavé bylo pro mě i setkání s neapolským dialektem, který mi svou zvukomalbou spíš než italštinu celou dobu evokoval brazilskou portugalštinu. Zapamatováníhodných scén je ve filmu spousta, rád bych tu ale vypíchnul aspoň rituál přijímání mladíků (nebo spíš kluků) ke camoře střelbou do neprůstřelných vest. A dodnes jsem taky netušil, že pro mafii je lukrativní byznys třeba i krejčovství. Existenciálně silný zážitek. (24.04.2020)

Kvůli konkrétním údajům o aktivitách mafiánských špiček od roku 2006 musí žít hrdinas pod policejní ochranou. Gomora svého režiséra nejspíš dostane jen do palby fotografů. Garrone totiž natočil především velmi dobrý snímek, což mu právem vyneslo Velkou cenu v Cannes i Evropské filmové ceny. Před výpovědí o konkrétní činnosti ale dává přednost vyprávění o obecnějších mechanismech fungování mafie. Gomora postrádá klasicky pojatý příběh i hlavního hrdinu: sledujeme paralelně několik protagonistů, kteří se vlastně nikdy nepotkají. Film se tak vyhraňuje i proti módním "uměleckým" mozaikám typu Babelu a zvýrazňuje bezmoc a osamělost postav uvězněných uvnitř izolovaných osudů. (13.06.2020)

Vynikající filmový portrét neapolské mafie = Camorry proplétá řadu příběhů s ní různě spojených, až odkrývá celou tu nepředstavitelnou chobotnici. Násilí se tu šíří jako nezastavitelná lavina, které se často připletou do cesty i nevinní obyvatelé. Camorra má na svědomí více lidských životů než jakákoli teroristická organizace a podle všeho neexistuje způsob, jak ji zastavit. Dvě a čtvrt hodiny jsem seděl přibitý k sedačce a film považuji za po všech stránkách dokonalý. (15.07.2008)

"I´am Tony Montana!..." Kvalitný mafiánsky film, ktorý bez príkras podáva svedectvo o neapolskej mafii. Ťažko povedať prečo sa film vo svete výraznejšie nepresadil. Myslím, že mal na to všetky predpoklady. Možno je menej filmovejší ako Scorseseho filmy, pôsobí reálnejšie až dokumentárne a ja v tom vidím výhodu. Film sa venuje asi piatim dejovým linkám, ktoré navzájom trochu súvisia. Sledujeme dvojicu mladíkov- samotárov, ktorých vzorom je Tony Montana. Ďalej účtovníka, malého chlapca, ktorý by sa rád dostal medzi mafiánov, príbeh majstra krajčíra a dvojicu "podnikateľov" s nebezpečným odpadom. Celé je to šikovne prepojené, pôsobí to celistvo a preskakovanie z jedného príbehu do druhého neruší, pretože sme v stále v tej istej špinavej stoke kriminálnikov. Film sa nemazná s nikým, sú tu mŕtve ženy i deti, ide len a len o peniaze a pre tie sa urobí čokoľvek. Tento film pravdepodobne urobil z režiséra živý terč. Odvaha sa mu nedá uprieť. 80%. (13.11.2013)

10/10 Zivot na italskem predmesti bez kmotrovskych kudrlinek predstavuje prurez jednim hypotetickym zivotem se vsemi moznostmi, kam se profese osmahleho vypalnika muze od utleho veku do smrti, ktera ciha na kazde zivotni krizovatce, dostat. Spousta obycejnych charakteru a zamerna dokumentaristicka neprehlednost bez komentare dodava celemu kusu na autenticite a vyrazivu, coz mi moc sedelo, ale verim, ze priznivcum nabubrele luxusni (barevne) Scarface nebo drive zminovaneho Krstneho otca do kolen nedostane. Protoze tyto filmy jsou o tom jak se chteji mafosi sami videt v pozlatku nedotknutelnosti a ne jaci jsou ve skutecnosti a to je pro normalniho cloveka sakra rozdil... (12.08.2009)