Hodinu nevíš...

Tak předně, nemusím Jiráčka. Nějak mi prostě vizuálně nesedí a to v kterémkoliv filmu. Snad je to tím účesem, netuším... Ale i bez něj tohle dílko působí dosti podivně. Hned v úvodu musí každého zaujmout ten nazelenalý filtr, který snad má evokovat nemocniční prostředí, mně však nevím proč připomněl postapokaliptický film. Ten ostatně připomínala i celá nemocnice, kterou bych buď zařadil kamsi do Pripjať nebo do Anglie devatenáctého století... Ideální ústav pro choromyslné. V té šílené nemocnici byly hezké snad jen ty sestřičky. Varhan Orchestrovič umí a některé jeho skladby i soundtracky stojí za to, tady jsem však místy nechápal to pískání při rozmanazných záběrech nemocničních chodeb, které připomínalo zpěv keporkaků... Celá zápletka je podivná, stejně sama hlavní postava.. Pokud to mělo někoho donutit k zamyšlení nad životem a smrtí či nad mocí jednoho brát život druhému nechť nad snímkem usilovně dumá jakm jej k tomu nutí i oficiální text distributora... Já v něm vidím zpackaný thriller, který se lehce inspiroval známým případem heparinového vraha. Kdo pobavil byl patolog Dulava s bradkou :-). Jedna ampule adrenalinu, protože toho se mi u filmu opravdu nedostávalo. * (15.03.2014)

Filmy o masových (sériových) vrazích mám docela rád, ale jen málo z nich stojí za pozornost. Ani zde tomu není jinak, protože po jeho shlédnutí jsem měl hodně rozporuplné pocity. Přišlo mi, že režisér vlastně ani moc neměl představy, jak by měl film jako celek vypadat a rozhodoval se až za pochodu. Chvíli jsem měl totiž pocit, že sleduji psychologické drama o zhrzeném mladíkovi, kterému se štěstí vyhýbá obloukem a on je ze všech stran jen šikanován. Tyto pasáže měli zřejmě diváky obměkčit a nějakým způsobem jim dopomoci k tomu, aby hlavní postavě snad i začali fandit. Potom se z toho začala stávat taková polo detektivka a jen sem tam se objevil jakýsi náznak děsivé atmosféry. No a když přišel na řadu závěr filmu, tak jsem se začal chytat za hlavu už úplně. Jediné slovo „trapnost“ snad všechno vystihuje. Snímek má i několik světlejších momentů, ale těch je zde opravdu docela málo. Vraždy jsou většinou docela odfláknuté, téměř stereotypní a hlavně únavné. Některé oběti sice dostanou ony očekávané záchvaty, ale jinak je vždy všechno důležité přerušeno otravným střihem. Hlavní hrdina ač na první pohled hodně emotivní chlapec je však v těchto chvílích skutečně hodně dobrý. Herec Jiráček patřil asi k tomu nejlepšímu co nám zde tvůrci nabídli. Proměna charakteru jeho postavy je místy i uvěřitelná a v určitých momentech dokáže vzbudit i strach. 50% (01.05.2011)

Možná to tak docela na plné 3* není, ale díky příjemně mrazivé atmosféře, vyvolané především perfektní stylizací (zejména interiéry jsou naprosto úžasné) a přesně na míru padnoucí hudbou, mi to prostě nedá, abych film ohodnotil hůře. Rovněž musím pochválit obsazení, a to hlavními rolemi počínaje (kde mě Franěk pouze utvrdil v tom, že je opravdu horrorový typ, a Jiráček zase v tom, že jeho výborný výkon v Jánošíkovi rozhodně nebyla náhoda) a těmi nejmenšími konče. Je zvláštní, jak použití až bizarně vyhlížejících individualit, byť jen na pár vteřin na plátně se objevivších, dodá atmosféře na hutnosti. Hodinu nevíš... je tak velice kvalitním horrorem/thrillerem, na české poměry až nebývale. I s ohledem na rok vzniku se tak nelze ubránit srovnání s filmem T.M.A., a i když Hodinu nevíš... pořád tak trochu působí jako studentský film (ačkoliv teď mě tak napadá, že T.M.A. vlastně taky - Herz, neHerz), vyznívá tento pomyslný souboj výrazně pro film Dana Svátka, jehož jméno mi tak rozhodně výrazně utkvělo v paměti a jsem velice zvědavý na jeho další počin. P.S.: A je mi fakt upřímně jedno, jestli se film dostatečně kvalitně vyjadřuje k závažnému tématu skutečného heparinového vraha - to bychom museli v podobném duchu nadávat každému filmaři, který si jako předlohu zvolil skutečnou historickou událost - jestli je stará 10 nebo 1000 let totiž podle mě nehraje roli. (31.10.2010)

Uspokojivá žánrovka, která má několik nesporných deviz - především opravdu skvěle vytypovanou nemocnici, připomínající spíše dům hrůzy, výborné navození temně klaustrofobní atmosféry a vyrovnané herecké výkony dokonce i v nejmenších epizodách. Navíc Jiráček předvedl první herecký výkon, který mě určitým způsobem oslovil, i když někdy je stále trochu bezradný. Film navíc zpočátku zaujme i svou psychologickou stránkou, ta se ale v průběhu děje zcela vytratí a nahradí ji čistokrevná "vyvražďovačka". Některé scény a samoúčelné obrazy vypadají dost křečovitě (samotný začátek, sny z pitevny) a Bauerova hudba spíše po většinu děje působí trochu nahodile a odloučeně od obrazového dění, ale v závěru příjemně přispívá zvládnuté gradaci. Po šokantním konci jsem byl opravdu vděčný, že se můžu jít nadechnout na čerstvý vzduch. Pokud by se hodnotila síla filmu vzbudit v divákovi depresi, tak by si HN u mě vysloužilo plný počet. (29.08.2009)

Škoda,že podľa mňa tu bolo príliš veľa nevyvážených "vecí".Ponurá atmoška sa podarila, hudba občas perfektne pasovala a chvíľami zasa iritovala,Jiráček sa mne na mimoňa veľmi hodil. Nie všetci herci však hrali pozerateľne, dokonca ani českí.Nenudila som sa síce,ale potrebujem viac odpovedí než otázok, v živote i vo filme.A možno je dobre,že myseľ vraha mi ostáva vzdialenou. (16.08.2010)