Avengers: Pomstitelia

Nepamatuju, kdy naposled jsem v tak krátkém období změnil tolikrát názor na jeden film. Příčí se mi hodnotit filmy výhradně podle formalistických kritérií nebo toho, jestli jsou dobrou zábavou, přestože zábava kolikrát může být tím, o co se film primárně snaží. Jenže snad každý film je politický (v širším smyslu toho slova) a film s Kapitánem Amerikou tuplem. Ale Avengers jako kdyby se snažili jakékoli důsledné symptomatické/ideologické čtení filmu znemožnit a zároveň předstírat "hloubku", nebo alespoň minimálně sebeuvědomělou práci s jednotlivými motivy/žánrovými klišé. Ano, McGuffin se doslova nachází v kufříku, o staromódnosti kostýmu Kapitána se otevřeně mluví ve spojitosti s potřebou tradičních hodnot a Lokiho kopí je přímo přirovnáváno k falickému symbolu. To je ovšem všechno - film jako kdyby naznačoval uvědomělost a snad i snahu o nějakou dekonstrukci, ale nic z toho nedotahuje do konce, o ničem z toho se nedá mluvit jako o důsledně rozpracovaném tématu. Všechny pokusy film interpretovat ve vztahu k politice USA, válečným postojům obecně, nebo problematice genderu, totiž vždycky narazí na roztříštěnost a nejednotnost filmu, kdy řada potenciálně zajímavých věcí je podřizována okamžitému efektu v podobě jednoho z třeskutých vtípků a jakýkoli systematičtější výklad ve finále končí u "HULK SMASH!". Pokud tedy Avengers mají nějaké ústřední téma, pokud skutečně něco vyjadřují, pak glorifikaci konceptu "fanboyství". Protože o čem jiném je celý třetí akt, včetně závěrečné bitvy, než právě o znovuustavení fanouškovství jako funkčního společenského fenoménu? Agent Coulson je od začátku jednoznačně "audience insert character", neboli postavou, do níž sama sebe projektují cíloví diváci. On je tím, který je spojujícím prvkem pro všechny a sbírá kartičky superhrdinů. Po jeho sebeobětování je pak Nickem Furym právě tato jeho fanboyovská úloha manipulativně vytěžena ke sjednocení Avengers. Pro film tedy ve skutečnosti není důležitá občanská svoboda, nebo snad obrana nějakých vyšších hodnot, ale právě pomsta jednoho oddaného fanouška, který metaforicky stojí nad vším ostatním. Proto je tento film silně problematický, protože sám ve svém textu nekriticky oslavuje roli svého oddaného publika, a co víc - dělá z něj potenciální mesiáše, bez kterých by tyhle komerční frančízy nemohly existovat. Film je tak sice oslavou "svobody", ale svobody pouze ve spojení s možností zvolit si svého oblíbeného supehrdinu (jak ukazuje mediální montáž v závěru), svůj idol. (18.05.2012)

Šel jsem na projekci od půl desáté, po fyzicky velmi vyčerpávajícím dnu, a tak jsem se zařekl, že pokud mě ten film dokáže zabavit tak, že u něj neusnu, má pět hvězd jistých... takže tady jsou. Ale vážně: Avengers jsou dokonalý blockbuster s ohromným smyslem pro humor, nevídanou chemií mezi postavami a krásnou akcí. Když člověk nečeká batmanovskou depku, watchmenovskej přesah (či cokoli podobně "navíc") a chce se jen kvalitně filmově pobavit, není co řešit, v mezích oddechových letních blockbusterů to prostě skoro nemá konkurenci. A to říkám jako člověk, kterého předchozí marvelovky příliš nebavily. A do Whedonova seriálového fanklubu se taky neřadím. Na konec jen malá výtka: Black Widow a Hawkeye působí mezi těmi ostatními superhrdiny jako pěst na oko a děsní chcípáci. A teta Robin je v řídícím centru SHIELDu divná. Hulk/Banner rulez. (09.05.2012)

3D verze ,,JSOU NEBEZPEČNÍ?“ ... ,,TO ROZHODNĚ JSOU! A CELÝ SVĚT TO TEĎ VÍ. VĚDÍ TO TEĎ VŠECHNY SVĚTY.“ ... ,,V TOM JE TEDY JEJICH SMYSL? BÝT HROZBOU?“ ... ,,NADĚJÍ....“ /// Parádní popcornová jízda, který chybí jen propracovanější 3D efekt (jestli vám je 3D u prdele, asi nebudete řešit rozmazanost v rychlých sekvencích, a že je zajímavý až v závěrečným megafinále). Stejně tak dabing votravoval jen občas - když zrovna nebylo na co čumět – a já ho měl čas řešit. Samuel L. Jackson neomládnul (jen nějak víc zčernal) a nástup Tonyho Starka (za doprovodu AC/DC) nadchne nejen příznivce australskejch elektrikářů. Loki je snesitelnej (místy i sympatickej) padouch, ale nejvíc obdivuju, jak si filmaři poradili s rozdělením a podělením akce a času gerojů (nepřekvapí, že si Stark urval pro sebe body navíc...). AVANGERS jsou (podle mě!) lepší (mnohem!) jednotlivejch ,,hrdinskejch“ filmů. Všeho je víc. Prostě všeho! Takhle nějak bych si představoval superhrdiny v New Yorku. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem infantilní jedinec, kterej má rád infantilní zábavu. 2.) Myslel jsem, že New York dokáže zničit jen Al-Káida. 3.) Miluju tě Tony Starku! /// PŘÍBĚH **** HUMOR ** AKCE ***** NAPĚTÍ * (14.05.2012)

Musím se přiznat, že u mne nedošlo k filmovému ani jinému orgasmu ve chvíli, když jsem se doslechl, že ten zelený, ten s víkem od popelnice, ten v kovovém obalu, ten s lučíkem a ten s velkým kladivem budou zachraňovat lidstvo. Spíše jsem měl obavu, aby při prvoplánové touze vydělat několik majlantů nevznikl úplný blábol. Nakonec jsem dostal solidní dávku akce, hrdinství i hlášek, ale celkově jsem se v přehrdinovaném prostoru necítil nijak mimořádně skvěle. Tím samozřejmě nepopírám, že kdyby měl monitor, na kterém záchrana Země probíhala, tak o třicet metrů větší úhlopříčku, tak bych patrně se čtvrtou hvězdou neváhal. (06.09.2012)

Poslední půlhodinka je suveréně ten největší hukot v dějinách Marvelovských adaptací. Problém však vězí v tom, co jí předchází. Začátek slibuje hory-doly, masakr již od první minuty, ale jakmile se sebranka superhrdinů dostane do pevnosti SHIELDu, tak začíná eskapáda nudných dialogů, které děj posouvají jen minimálně a jejich jediným přínosem je opětovné představení nám už známých postav z předchozích filmů. Z Avengers si tak divák nakonec odnese pouze to, že nový Hulk je frajer a Robin v sexappealu překonává Scarlett Johansson na celé čáře, aniž by musela nosit výstřih až k podlaze. Potenciální ultimátní týmovky stále zůstává nenaplněn. Snad se Whedon ve dvojce polepší. (25.04.2012)