Avengers: Pomstitelia

Takhle to má vypadat! Je to první hromadný film, tak je tam samozřejmě oťukávací část, aby se ukázalo, že jsou všichni rovnocenní. Ale jakmile se otevře portál a do světa začnou proudit ufoni, tak vypukne gigameganářez. Ta bitka na konci je důvod proč mít rád komiksové filmy. Konečně to někdo dokázal natočit megalomansky, přehledně a zábavně. Všichni tam kosej ufony týmově i sólo a je to fakt strašně cool. Navíc tam jsou ty nečekané, humorné dohry (pařící týpek v command centru rulez), no prostě zase jednou fakt film pro diváky. Podobně mě kdysi nadchlo finále třetího Spidermana, ale vězte, že Avengers jsou lepší rozdílem dvou tříd. Nechci už další solo filmy, nechápu, jak by to mohly trumfnout. Joss Whedon potvrdil, že je mistr. (06.05.2012)

Musím se přiznat, že u mne nedošlo k filmovému ani jinému orgasmu ve chvíli, když jsem se doslechl, že ten zelený, ten s víkem od popelnice, ten v kovovém obalu, ten s lučíkem a ten s velkým kladivem budou zachraňovat lidstvo. Spíše jsem měl obavu, aby při prvoplánové touze vydělat několik majlantů nevznikl úplný blábol. Nakonec jsem dostal solidní dávku akce, hrdinství i hlášek, ale celkově jsem se v přehrdinovaném prostoru necítil nijak mimořádně skvěle. Tím samozřejmě nepopírám, že kdyby měl monitor, na kterém záchrana Země probíhala, tak o třicet metrů větší úhlopříčku, tak bych patrně se čtvrtou hvězdou neváhal. (06.09.2012)

Nepamatuju, kdy naposled jsem v tak krátkém období změnil tolikrát názor na jeden film. Příčí se mi hodnotit filmy výhradně podle formalistických kritérií nebo toho, jestli jsou dobrou zábavou, přestože zábava kolikrát může být tím, o co se film primárně snaží. Jenže snad každý film je politický (v širším smyslu toho slova) a film s Kapitánem Amerikou tuplem. Ale Avengers jako kdyby se snažili jakékoli důsledné symptomatické/ideologické čtení filmu znemožnit a zároveň předstírat "hloubku", nebo alespoň minimálně sebeuvědomělou práci s jednotlivými motivy/žánrovými klišé. Ano, McGuffin se doslova nachází v kufříku, o staromódnosti kostýmu Kapitána se otevřeně mluví ve spojitosti s potřebou tradičních hodnot a Lokiho kopí je přímo přirovnáváno k falickému symbolu. To je ovšem všechno - film jako kdyby naznačoval uvědomělost a snad i snahu o nějakou dekonstrukci, ale nic z toho nedotahuje do konce, o ničem z toho se nedá mluvit jako o důsledně rozpracovaném tématu. Všechny pokusy film interpretovat ve vztahu k politice USA, válečným postojům obecně, nebo problematice genderu, totiž vždycky narazí na roztříštěnost a nejednotnost filmu, kdy řada potenciálně zajímavých věcí je podřizována okamžitému efektu v podobě jednoho z třeskutých vtípků a jakýkoli systematičtější výklad ve finále končí u "HULK SMASH!". Pokud tedy Avengers mají nějaké ústřední téma, pokud skutečně něco vyjadřují, pak glorifikaci konceptu "fanboyství". Protože o čem jiném je celý třetí akt, včetně závěrečné bitvy, než právě o znovuustavení fanouškovství jako funkčního společenského fenoménu? Agent Coulson je od začátku jednoznačně "audience insert character", neboli postavou, do níž sama sebe projektují cíloví diváci. On je tím, který je spojujícím prvkem pro všechny a sbírá kartičky superhrdinů. Po jeho sebeobětování je pak Nickem Furym právě tato jeho fanboyovská úloha manipulativně vytěžena ke sjednocení Avengers. Pro film tedy ve skutečnosti není důležitá občanská svoboda, nebo snad obrana nějakých vyšších hodnot, ale právě pomsta jednoho oddaného fanouška, který metaforicky stojí nad vším ostatním. Proto je tento film silně problematický, protože sám ve svém textu nekriticky oslavuje roli svého oddaného publika, a co víc - dělá z něj potenciální mesiáše, bez kterých by tyhle komerční frančízy nemohly existovat. Film je tak sice oslavou "svobody", ale svobody pouze ve spojení s možností zvolit si svého oblíbeného supehrdinu (jak ukazuje mediální montáž v závěru), svůj idol. (18.05.2012)

3D verze ,,JSOU NEBEZPEČNÍ?“ ... ,,TO ROZHODNĚ JSOU! A CELÝ SVĚT TO TEĎ VÍ. VĚDÍ TO TEĎ VŠECHNY SVĚTY.“ ... ,,V TOM JE TEDY JEJICH SMYSL? BÝT HROZBOU?“ ... ,,NADĚJÍ....“ /// Parádní popcornová jízda, který chybí jen propracovanější 3D efekt (jestli vám je 3D u prdele, asi nebudete řešit rozmazanost v rychlých sekvencích, a že je zajímavý až v závěrečným megafinále). Stejně tak dabing votravoval jen občas - když zrovna nebylo na co čumět – a já ho měl čas řešit. Samuel L. Jackson neomládnul (jen nějak víc zčernal) a nástup Tonyho Starka (za doprovodu AC/DC) nadchne nejen příznivce australskejch elektrikářů. Loki je snesitelnej (místy i sympatickej) padouch, ale nejvíc obdivuju, jak si filmaři poradili s rozdělením a podělením akce a času gerojů (nepřekvapí, že si Stark urval pro sebe body navíc...). AVANGERS jsou (podle mě!) lepší (mnohem!) jednotlivejch ,,hrdinskejch“ filmů. Všeho je víc. Prostě všeho! Takhle nějak bych si představoval superhrdiny v New Yorku. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem infantilní jedinec, kterej má rád infantilní zábavu. 2.) Myslel jsem, že New York dokáže zničit jen Al-Káida. 3.) Miluju tě Tony Starku! /// PŘÍBĚH **** HUMOR ** AKCE ***** NAPĚTÍ * (14.05.2012)

Až ve chvíli, kdy se spustily závěrečné titulky, mi došlo, že se právě mnoha lidem splnilo moře snů. Divákům, kteří od konce prvního Iron Mana tušili, že tenhle superhrdinský sraz bude epický do posledního patra Stark Tower. Jossovi, který se tak dlouho usmíval pod svůj (do posledního chlupu geekovský) plnovous, až nám donesl esenci sama sebe. A v neposlední řadě všem whedonfilům, kteří se tvůrce mnoho let zastávali jako nepřekonatelného vypravěče. A on pak v jednom z nejsledovanějších filmů posledních let dokázal, že měli do puntíku pravdu. Avengers v sobě mají Starkovu drzost, Capovu odvahu, Thorovu neotesanost i Hulkovu titánskou sílu. A všechno míchají do koktejlu, který se napoprvé snad ani nedá vypít celý. Pochytat všechny hlášky, dechberoucí akční scény nebo vypiplané detaily jsem zkrátka nestíhal. Až napodruhé mi došlo, že si Whedon se svou marveláckou hračkou důkladně pohrál a pak ji půjčil i nám, obyčejným smrtelníkům. To, že přitom vytvořil dokonale divácký komiks, který si vyšlechtil minutu po minutě jako zrcadlo žánru, je věc druhá. (08.05.2012)