Avengers: Pomstitelia

Nemyslím si, že kumulování superhrdinů do jednoho epického velkofilmu automaticky dělá takový film více "super". Ano, na první pohled tady máme od každého trochu, resp. od každého "to nejlepší", jenže takto velká rozmáchlost a takto velká koncentrace superhrdinské síly s sebou přináší i větší nároky na korigování příběhu. Avengers, bohužel, postrádají pevnější dějovou strukturu - hrdinové jsou jaksi chaoticky sesbírání kdoví odkud a nacpáni na jedno místo, kde je jim předložena plytká storka o vesmírné invazi a... A zbytek už je jen jedna dlouhá (přiznám, že parádní) rubačka. Atmosféra, která si za každé situace snaží udržet nadhled, vtip a pohodu (což se víceméně daří) způsobuje, že nemáme o hrdiny žádný strach, vše je předem dané, vítězství dobrých je nezpochybnitelné. Osobně více preferuji civilnost Batmana, hloubku Watchmenů, či psychologii X-Menů, Avengers jsou povrchní a splachovací... Na druhou stranu film je i tak nesmírně zábavný, cool a vizálně nabušený až po okraj. S vypnutým mozkem a dětskou radostí vyhrávají i čtvrtou hvězdu. 7/10 (09.07.2012)

Nikdy nechcem vyrásť z toho, že sa budem rozplývať a ulietavať si na takomto type filmov. Dokonalé odtrhnutie od reality, v ktorom som chcel aj ja byť na chvíľu jedným z tímu superhrdinov, nech to znie akokoľvek infantilne. Zatiaľ bezpochyby popcorňák roku, v ktorom je všetko takmer dokonale zohraté. Samozrejme mi budú oponovať tí, ktorí nezachytili niektorý z filmov jednotlivých marveloviek, ktoré tvoria základ a východisko pre tento. Môžu sa tak občas stratiť v súvislostiach, čo kazí celkový dojem, ale to je už ich problém. Ja som sa zo začiatku tiež trošku obával, pretože už od prvej FF som mal pochybnosti, či dokáže niekto skrotiť comicsovú tímovku tak, aby nevyzerala smiešne a pôsobila konzistentne. Ale práca Jossa Whedona môže byť vzorom pre ďalšie pokusy, keďže týmto filmom sa s nami Averngers zrejme nelúčia. Tie dve hodiny a dvadsať minút bola radosť sa pozerať na plátno, aj keď nejaké štrbinky by sa našli. Možno voľba jedného záporáka nebola najlepšou voľbou. Každá z postáv si predsa v jednotlivých filmoch poradí so záporákmi tohto typu tvárou v tvár. Takáto enkláva rôznych superschopností si mohla poradiť s väčším bremenom, než bol Thorov sólo nepriateľ. To je ale asi jediné, čo by som vytkol. O kvalite efektov som nemal pochýb, tým viac som bol nadšený, že som dostal dvojitú dávku ako obyčajne. 3D platforma konečne využila to, čo sa od nej očakávalo a nebola len trápnou okrasou a žmýkačkou peňazí. Takže ultimátny zážitok, ktorý som zhltol na jeden šup a bezpochyby poskytol dôvod prečo sa tešiť na ďalšie pokračovania jednotlivých malveloviek. 100%. (06.05.2012)

Nepamatuju, kdy naposled jsem v tak krátkém období změnil tolikrát názor na jeden film. Příčí se mi hodnotit filmy výhradně podle formalistických kritérií nebo toho, jestli jsou dobrou zábavou, přestože zábava kolikrát může být tím, o co se film primárně snaží. Jenže snad každý film je politický (v širším smyslu toho slova) a film s Kapitánem Amerikou tuplem. Ale Avengers jako kdyby se snažili jakékoli důsledné symptomatické/ideologické čtení filmu znemožnit a zároveň předstírat "hloubku", nebo alespoň minimálně sebeuvědomělou práci s jednotlivými motivy/žánrovými klišé. Ano, McGuffin se doslova nachází v kufříku, o staromódnosti kostýmu Kapitána se otevřeně mluví ve spojitosti s potřebou tradičních hodnot a Lokiho kopí je přímo přirovnáváno k falickému symbolu. To je ovšem všechno - film jako kdyby naznačoval uvědomělost a snad i snahu o nějakou dekonstrukci, ale nic z toho nedotahuje do konce, o ničem z toho se nedá mluvit jako o důsledně rozpracovaném tématu. Všechny pokusy film interpretovat ve vztahu k politice USA, válečným postojům obecně, nebo problematice genderu, totiž vždycky narazí na roztříštěnost a nejednotnost filmu, kdy řada potenciálně zajímavých věcí je podřizována okamžitému efektu v podobě jednoho z třeskutých vtípků a jakýkoli systematičtější výklad ve finále končí u "HULK SMASH!". Pokud tedy Avengers mají nějaké ústřední téma, pokud skutečně něco vyjadřují, pak glorifikaci konceptu "fanboyství". Protože o čem jiném je celý třetí akt, včetně závěrečné bitvy, než právě o znovuustavení fanouškovství jako funkčního společenského fenoménu? Agent Coulson je od začátku jednoznačně "audience insert character", neboli postavou, do níž sama sebe projektují cíloví diváci. On je tím, který je spojujícím prvkem pro všechny a sbírá kartičky superhrdinů. Po jeho sebeobětování je pak Nickem Furym právě tato jeho fanboyovská úloha manipulativně vytěžena ke sjednocení Avengers. Pro film tedy ve skutečnosti není důležitá občanská svoboda, nebo snad obrana nějakých vyšších hodnot, ale právě pomsta jednoho oddaného fanouška, který metaforicky stojí nad vším ostatním. Proto je tento film silně problematický, protože sám ve svém textu nekriticky oslavuje roli svého oddaného publika, a co víc - dělá z něj potenciální mesiáše, bez kterých by tyhle komerční frančízy nemohly existovat. Film je tak sice oslavou "svobody", ale svobody pouze ve spojení s možností zvolit si svého oblíbeného supehrdinu (jak ukazuje mediální montáž v závěru), svůj idol. (18.05.2012)

Stmeliť úspešne nesúrodý tím superhrdinov, to nie je len tak. Predošlé marvelovské originy pritom nie sú zďaleka takou výhodou ako sa môže zdať. Avengers sa naštastie vydarili a ponúkajú presne to čo sľubovali od samého začiatku - nahláškovanú explozívnu zábavu s dokonale vyváženou zostavou, v ktorej má každý svoje pevné miesto a nik nie je do počtu. Risk pri obsadzovaní režisérskeho postu je nakoniec najväčším marvelovským triumfom a hlavnou ingredienciou úspechu, Joss Whedon, nepoznamenaný veľkými projektami svoj vlastný scenár ukočíroval až s nebývalým prehľadom skúseného harcovníka. Netuším, či to vôbec mohlo dopadnúť lepšie, ale takto nejak má ožívať najklasickejší superhrdinský komiks na veľkom plátne. (04.05.2012)

Pár slov o tom, proč v Avengers nefungují akční scény a jaké to má příčiny. ____ Problém akce v Avengers spočívá podle mě v tom, jak moc je komiksová a jak málo je filmová. Ne každý si to asi uvědomuje, ale mezi akcí v komiksech a akcí ve filmech je obrovský rozdíl, protože obě ty média jsou zcela rozdílná. Zatímco komiks stojí na izolovaných okénkách, film stojí na rozpohybovaných okénkách. Akce v komiksech je tudíž založená na tom, že se v zastaveném okénku zachytí ten nejvýjimečnější moment, kdežto filmy staví na rozpohybovanosti a kontinuitě. Ačkoliv jsou tedy Avengers filmem, akci pojímají komiksově, a to jaksi ne vždy funguje – názorným příkladem toho je souboj Iron Mana s Thorem v lese, kde Thor nejprve třískne s Iron Manem, velká pauza, načež Iron Man práskne s Thorem, další pauza, Thor zase zasáhne Iron Mana atd. Problém je, že taková akce nevyužívá plně potenciál filmového média, které staví na kontinuitě a nikoliv na izolovaných momentech jak z komiksových políček. Nakonec už od samotného počátku kinematografie byla pro filmaře tou největší metou schopnost udržovat kontinuitu, přičemž cokoliv jako porušování plynulosti střihu (godardovské jump-cuty záměrně vypouštějící prostředek záběru) nebo návaznosti záběru (hraní si s pravidlem osy) odsouvalo filmy do oblasti experimentu. Není proto vůbec náhodou, že všechny tři pilíře filmové akce – honička, boj či přestřelka –, které filmaři po celá desetiletí pilovali, jsou z hlediska kontinuity zcela ideální. Jenže jak chcete natočit honičku, boj či přestřelku s komiksovými hrdiny? To nejde. Nefungovalo by to. Těžko může Iron Man s Thorem vézt pětiminutový souboj à la kung-fu, nebo se honit v autech jako normální dvě lidské bytosti (možná to je jeden z nejpodstatnějších důvodů, proč Nolan zrealističtil Batmana, aby mu fungovala akce). Stejně tak se můžeme zeptat, kolik existuje v komiksech kvalitně zpracovaných automobilových honiček či kung-fu bitek? Moc ne, ba téměř žádná. Samozřejmě i Avengers pojímají akci místy velmi filmově, třeba zápolení Iron Mana se soupeři během letu nějakou klasickou honičku dost připomíná, závěr je každopádně ten, že komiksové filmy vypustily džina z lahve, jehož je těžké zahnat zpátky, a bude tudíž nutné vymyslet zcela nový jazyk akčních scén, který by si nějak dokázal poradit s rozdílem mezi tím, jak je akce pojímána v komiksech (jednotlivá okénka vybízející k zachycení výjimečných okamžiků) a jak ve filmech (kontinuální, hladce rozpohybované záběry s minimem průtahů). (02.09.2012)