Avengers: Pomstitelia

Nikdy nechcem vyrásť z toho, že sa budem rozplývať a ulietavať si na takomto type filmov. Dokonalé odtrhnutie od reality, v ktorom som chcel aj ja byť na chvíľu jedným z tímu superhrdinov, nech to znie akokoľvek infantilne. Zatiaľ bezpochyby popcorňák roku, v ktorom je všetko takmer dokonale zohraté. Samozrejme mi budú oponovať tí, ktorí nezachytili niektorý z filmov jednotlivých marveloviek, ktoré tvoria základ a východisko pre tento. Môžu sa tak občas stratiť v súvislostiach, čo kazí celkový dojem, ale to je už ich problém. Ja som sa zo začiatku tiež trošku obával, pretože už od prvej FF som mal pochybnosti, či dokáže niekto skrotiť comicsovú tímovku tak, aby nevyzerala smiešne a pôsobila konzistentne. Ale práca Jossa Whedona môže byť vzorom pre ďalšie pokusy, keďže týmto filmom sa s nami Averngers zrejme nelúčia. Tie dve hodiny a dvadsať minút bola radosť sa pozerať na plátno, aj keď nejaké štrbinky by sa našli. Možno voľba jedného záporáka nebola najlepšou voľbou. Každá z postáv si predsa v jednotlivých filmoch poradí so záporákmi tohto typu tvárou v tvár. Takáto enkláva rôznych superschopností si mohla poradiť s väčším bremenom, než bol Thorov sólo nepriateľ. To je ale asi jediné, čo by som vytkol. O kvalite efektov som nemal pochýb, tým viac som bol nadšený, že som dostal dvojitú dávku ako obyčajne. 3D platforma konečne využila to, čo sa od nej očakávalo a nebola len trápnou okrasou a žmýkačkou peňazí. Takže ultimátny zážitok, ktorý som zhltol na jeden šup a bezpochyby poskytol dôvod prečo sa tešiť na ďalšie pokračovania jednotlivých malveloviek. 100%. (06.05.2012)

Pár slov o tom, proč v Avengers nefungují akční scény a jaké to má příčiny. ____ Problém akce v Avengers spočívá podle mě v tom, jak moc je komiksová a jak málo je filmová. Ne každý si to asi uvědomuje, ale mezi akcí v komiksech a akcí ve filmech je obrovský rozdíl, protože obě ty média jsou zcela rozdílná. Zatímco komiks stojí na izolovaných okénkách, film stojí na rozpohybovaných okénkách. Akce v komiksech je tudíž založená na tom, že se v zastaveném okénku zachytí ten nejvýjimečnější moment, kdežto filmy staví na rozpohybovanosti a kontinuitě. Ačkoliv jsou tedy Avengers filmem, akci pojímají komiksově, a to jaksi ne vždy funguje – názorným příkladem toho je souboj Iron Mana s Thorem v lese, kde Thor nejprve třískne s Iron Manem, velká pauza, načež Iron Man práskne s Thorem, další pauza, Thor zase zasáhne Iron Mana atd. Problém je, že taková akce nevyužívá plně potenciál filmového média, které staví na kontinuitě a nikoliv na izolovaných momentech jak z komiksových políček. Nakonec už od samotného počátku kinematografie byla pro filmaře tou největší metou schopnost udržovat kontinuitu, přičemž cokoliv jako porušování plynulosti střihu (godardovské jump-cuty záměrně vypouštějící prostředek záběru) nebo návaznosti záběru (hraní si s pravidlem osy) odsouvalo filmy do oblasti experimentu. Není proto vůbec náhodou, že všechny tři pilíře filmové akce – honička, boj či přestřelka –, které filmaři po celá desetiletí pilovali, jsou z hlediska kontinuity zcela ideální. Jenže jak chcete natočit honičku, boj či přestřelku s komiksovými hrdiny? To nejde. Nefungovalo by to. Těžko může Iron Man s Thorem vézt pětiminutový souboj à la kung-fu, nebo se honit v autech jako normální dvě lidské bytosti (možná to je jeden z nejpodstatnějších důvodů, proč Nolan zrealističtil Batmana, aby mu fungovala akce). Stejně tak se můžeme zeptat, kolik existuje v komiksech kvalitně zpracovaných automobilových honiček či kung-fu bitek? Moc ne, ba téměř žádná. Samozřejmě i Avengers pojímají akci místy velmi filmově, třeba zápolení Iron Mana se soupeři během letu nějakou klasickou honičku dost připomíná, závěr je každopádně ten, že komiksové filmy vypustily džina z lahve, jehož je těžké zahnat zpátky, a bude tudíž nutné vymyslet zcela nový jazyk akčních scén, který by si nějak dokázal poradit s rozdílem mezi tím, jak je akce pojímána v komiksech (jednotlivá okénka vybízející k zachycení výjimečných okamžiků) a jak ve filmech (kontinuální, hladce rozpohybované záběry s minimem průtahů). (02.09.2012)

Na tyhle komiksové hříčky o superhrdinech, kteří spasí svět jsem nikdy moc nebyl (čestnou výjimku tvoří Batman), sem tam mě něco zaujme trochu víc (třeba X-Men), většinou ale na tyhle filmy koukám kvůli efektům, než kvůli ději. A oslavovaní Avengers v tomto směru bohužel nejsou žádnou zvláštní výjimkou - efektů přehršel, ale dějově nic, co by nebylo už 100x podobně zpracováno v jiných filmech. Potěšením pro mé oko tak byla především Scarlett Johansson, která filmu určitě jednu hvězdičku přidala. ;-) (07.12.2012)

Představa, že se film vyhne nutnosti exponovat jako divoch, protože bude počítat s divákem znalých předchozích snímků, je naprosto lichá - za prvé je třeba stručného expozé Hawkeye a Natašky, za druhé je třeba, aby si chlapi porovnali svoje ocelové / božské / séroidní pinďoury a zjistili, kdo ho má většího... tím strávíme zhruba polovinu filmu a když už se vyfackuje každý s každým a Kapitán Amerika nás poučí, že je jenom jeden Bůh, dojde konečně na týmovou akci. Na to, kolik minut máme za sebou nelze říci, že bychom měli úplně celistvé informace kdo, co, proč a za kolik, ale jakmile začne Whedon ohýbat ocel po tunách a sázet jeden záběr spektakulárnější než druhý, je to vlastně fuk. Navíc postavy začnou hláškovat (což bohužel trochu podvazuje ukníkaný český dabing), Kapitán trochu zlobí (malinko, aby si mohl odmáznout okénko modrého života za největšího slušňáka) a Avengers nabízí přesně to, proč se na "marvelovky" chodí. Kulervoucí heroický večírek, čitelný, přehledný, vypulírovaný a těžkotonážní. Možná vám pak unikne, že celý příběh je vlastně tragicky mechanická přejímka "klasické invazní šlamastiky" bez zásadního vkladu k mytologii hrdinů. Druhá půlka je prostě čistý požitek z enormně pompézní podívané. Ale stejně se nemůžu zbavit dojmu, že se půl filmu nedělo vůbec nic a že o postavách nevíme o nic víc než dosud. Přikláním se k tomu, že Whedon práci zvládl opatrným manévrováním. Zábava je to slušná, ale jako samostatný fikční svět to nijak zvlášť smysl nedává - to, co se podařilo prvnímu Železňákovi a částečně Thorovi se tady prostě smrsklo na exhibiční utkání hvězd plné kliček, frajeřinek a dovednostních soutěží. Edit: při vzpomínce na masitou druhou polovinu a na to, kterak jsem dal Bitevní lodi též 3 ***, kapituluju a přihazuju :-) [75%] (25.04.2012)

Whedon to dokázal. Propojil všechny Marvelovky posledních let, dokázal dát postavám lidský rozměr, díky němuž mnohem lépe vynikají jejich schopnosti a vše zakončil absolutním akčním infernem, které ustojí srovnání s těmi největšími z největších. Na emoce se mohlo trochu přitlačit a především v první polovině trochu zlobí střih kontaktní akce, jinak ale naprosto precizní. Za zmínku pak stojí především způsob, jakým neuvěřitelně jemným způsobem Whedon pracuje s humorem a to i v jinak docela dost vážných scénách. (04.05.2012)