Avengers: Pomstitelia

Ve váhové kategorii super-hrdinů, kteří místo psychoterapeutických sezení, kde by si ujasňovali dvě hodiny svoji superhrdinskou identitu, všechno zvládají tak, že nechají promluvit své schopnosti, pokud možno pěkně zostra, hlasitě a výbušně, vlastně nemají Avengers konkurenci široko daleko, jelikož první hodinu se s humorem válcují navzájem a tu druhou společně emzáckou invazi; úklona Whedonovi za to, že přesně rozdělil role a každý má prostoru přesně tolik, kolik potřebuje a hlavně je to všechno vynalézavě (kamerové fígle) a nápaditě (vtipné vsuvky i do vážných scén) natočené. [Jediná výtka jde na Lokiho adresu. Hiddleston už není takové nijaké kuře, ale charismatický bastard, kterému scénáristi s vykreslením postavy trošku nestačí. Edit: A po druhé projekci už neplatí ani tahle výtka.] (04.05.2012)

Pár slov o tom, proč v Avengers nefungují akční scény a jaké to má příčiny. ____ Problém akce v Avengers spočívá podle mě v tom, jak moc je komiksová a jak málo je filmová. Ne každý si to asi uvědomuje, ale mezi akcí v komiksech a akcí ve filmech je obrovský rozdíl, protože obě ty média jsou zcela rozdílná. Zatímco komiks stojí na izolovaných okénkách, film stojí na rozpohybovaných okénkách. Akce v komiksech je tudíž založená na tom, že se v zastaveném okénku zachytí ten nejvýjimečnější moment, kdežto filmy staví na rozpohybovanosti a kontinuitě. Ačkoliv jsou tedy Avengers filmem, akci pojímají komiksově, a to jaksi ne vždy funguje – názorným příkladem toho je souboj Iron Mana s Thorem v lese, kde Thor nejprve třískne s Iron Manem, velká pauza, načež Iron Man práskne s Thorem, další pauza, Thor zase zasáhne Iron Mana atd. Problém je, že taková akce nevyužívá plně potenciál filmového média, které staví na kontinuitě a nikoliv na izolovaných momentech jak z komiksových políček. Nakonec už od samotného počátku kinematografie byla pro filmaře tou největší metou schopnost udržovat kontinuitu, přičemž cokoliv jako porušování plynulosti střihu (godardovské jump-cuty záměrně vypouštějící prostředek záběru) nebo návaznosti záběru (hraní si s pravidlem osy) odsouvalo filmy do oblasti experimentu. Není proto vůbec náhodou, že všechny tři pilíře filmové akce – honička, boj či přestřelka –, které filmaři po celá desetiletí pilovali, jsou z hlediska kontinuity zcela ideální. Jenže jak chcete natočit honičku, boj či přestřelku s komiksovými hrdiny? To nejde. Nefungovalo by to. Těžko může Iron Man s Thorem vézt pětiminutový souboj à la kung-fu, nebo se honit v autech jako normální dvě lidské bytosti (možná to je jeden z nejpodstatnějších důvodů, proč Nolan zrealističtil Batmana, aby mu fungovala akce). Stejně tak se můžeme zeptat, kolik existuje v komiksech kvalitně zpracovaných automobilových honiček či kung-fu bitek? Moc ne, ba téměř žádná. Samozřejmě i Avengers pojímají akci místy velmi filmově, třeba zápolení Iron Mana se soupeři během letu nějakou klasickou honičku dost připomíná, závěr je každopádně ten, že komiksové filmy vypustily džina z lahve, jehož je těžké zahnat zpátky, a bude tudíž nutné vymyslet zcela nový jazyk akčních scén, který by si nějak dokázal poradit s rozdílem mezi tím, jak je akce pojímána v komiksech (jednotlivá okénka vybízející k zachycení výjimečných okamžiků) a jak ve filmech (kontinuální, hladce rozpohybované záběry s minimem průtahů). (02.09.2012)

Nikdy jsem neměl rád blockbustery, nikdy jsem nevyhledával komiksy ani jejich adaptace. Od Avengers jsem neměl naprosto žádné očekávání. Stydím se, přiznám se, je to absolutně nejlepší popcornovka i komiksovka jakou jsem kdy viděl, přesně taková, jak si tento žánr představuju. A obávám se, že do jisté míry Avengeři změnili celý můj pohled na film. Některé komenty jsou opravdu veselé. Jen nevim, co něktěří diváci čekali, nebo kde vlastně vidí ten problém, když to ani nejsou schopni formulovat. A ještě ta častá výtka, že je to prostě "americké". To mě velmi překvapilo. Od filmu, kde je krajina původu USA, superhrdinové vzniknuvší v Americe a jeden, který se dokonce jmenuje Captain America. No je to dost překvapivé. :-) Po druhé projekci je pětihvězda jistá a nechávám ji. (03.05.2012)

Poslední půlhodinka je suveréně ten největší hukot v dějinách Marvelovských adaptací. Problém však vězí v tom, co jí předchází. Začátek slibuje hory-doly, masakr již od první minuty, ale jakmile se sebranka superhrdinů dostane do pevnosti SHIELDu, tak začíná eskapáda nudných dialogů, které děj posouvají jen minimálně a jejich jediným přínosem je opětovné představení nám už známých postav z předchozích filmů. Z Avengers si tak divák nakonec odnese pouze to, že nový Hulk je frajer a Robin v sexappealu překonává Scarlett Johansson na celé čáře, aniž by musela nosit výstřih až k podlaze. Potenciální ultimátní týmovky stále zůstává nenaplněn. Snad se Whedon ve dvojce polepší. (25.04.2012)

Šel jsem na projekci od půl desáté, po fyzicky velmi vyčerpávajícím dnu, a tak jsem se zařekl, že pokud mě ten film dokáže zabavit tak, že u něj neusnu, má pět hvězd jistých... takže tady jsou. Ale vážně: Avengers jsou dokonalý blockbuster s ohromným smyslem pro humor, nevídanou chemií mezi postavami a krásnou akcí. Když člověk nečeká batmanovskou depku, watchmenovskej přesah (či cokoli podobně "navíc") a chce se jen kvalitně filmově pobavit, není co řešit, v mezích oddechových letních blockbusterů to prostě skoro nemá konkurenci. A to říkám jako člověk, kterého předchozí marvelovky příliš nebavily. A do Whedonova seriálového fanklubu se taky neřadím. Na konec jen malá výtka: Black Widow a Hawkeye působí mezi těmi ostatními superhrdiny jako pěst na oko a děsní chcípáci. A teta Robin je v řídícím centru SHIELDu divná. Hulk/Banner rulez. (09.05.2012)