Avengers: Pomstitelia

Pro lidi, co se nechali poslední čtyři roky ládovat marveláckými filmy, je to asi událost roku. Což jenom ukazuje, že Avengers jsou kulminací kultu, jenž věrný své podstatě soustavně pracoval na tom, aby diváky zbavil jakékoli soudnosti. Jinak si nedokážu představit, jak u takhle rozvleklého a nezáživného filmu plného otřepaných pseudo-hlášek můžou tak nadšeně všichni masturbovat. Pro člověka nezasaženého či přímo otráveného předchozími marveláckými filmy jsou Avengers v zásadě úmorným zážitkem. Zastánci samozřejmě budou kontrovat tím, že právě znalost předchozích snímků dává neživoucím sekvencím z Avengers energii právě díky předchozí profilaci postav. Jenže je řeč o profilaci, jež nejde hlouběji než je jedna věta (např. Stark je hejsek, ale taky správňák). Zatímco filmy podle komiksů od DC (a nutno dodat, že jako výjimka potvrzující pravidlo i "Amazing Spider-Man" od Marvelu) se snaží své hrdiny polidštit, ukázat odstíny v jejich povaze či jim alespoň do cesty stavět nejen akční, ale i citové a dramatické překážky, pak v Marvel Studios pouze poslední roky soustavně pracovali na tom, aby mohli z povrchních figur z filmů se šablonovitými scénáři udělat vystřihovánky do leporela, jež bude sestávat výhradně z nabubřelých či užvaněných výjevů, jejichž prázdnotu budou svou hvězdnou září maskovat právě ony figury. Příznačně lze podobně popsat princip fungování bulváru. (28.12.2012)

Dokonale ukočírovaný blockbusterový cirkus. Doufám, že v příštích dnech se na mě bude valit co nejvíc sraček o nenaplněných, vyšroubovaných očekáváních, stupidním (sebezaviněném) hypeu a perfektní druhé polovině, kterou kazí nudný ukecaný úvod (bez nějž by ten závěrečný epický nářez jaksi emocionálně nefungoval, žáno). Máte na to, bobánci, já vám věřím! (03.05.2012)

Když Šejla La Blaf odjede do Izraele nechat si seštelovat obřízku, musí se záchrany světa před nasranou ass-gardskou mykologií ujmout Blikající turbokonzerva, Metrosexuální kladivář, Slizský gay ze čtyřicátých let, Agentka Kobylí prdel, Zelené hovado na steroidech a Wilém Tell, co číhá všude. Pro homixové funoušky, kteří o opravdové knize slyšeli jen z nesrozumitelného blábolení svých alsheimerických babiček, nepochybně důvod k cákání různých tělních tekutin kolem sebe, nicméně obstarožní otyloň z Ostravy nechává obě ruce na peřině a moc velký rozdíl mezi tímhle a uhrovitýma Transformulema nevidí. Shodnu se s ostatními mentály pouze v tom, že to je určitě to nejlepší, co Mrvelovských omalovánek vylezlo a je to docela příjemná kulisa k plivání nevypukaného popcornu po zapařeném sále Cinestaru a hlasitému srkání patrně inflačně cenově znetvořené, naředěné Fanty z postmixu. Efektově perfektní, místy i tumorná patetická sračka, po které jsem si musel ihned při příchodu domů vytřít prdel americkou vlajkou a plivnout hustý chrchel na obrázek jednoho keňského demokrata, zdobící mou toaletu. Jednu rudou hvězdu navíc vytlačím jen proto, že se mi děsně líbil pohled na Lokiho přes mezeru mezi macatými, celulitickými stehny Johansonovic Skarletky. Docela by mě zajímalo, jestli bych na něj pořád viděl, kdyby si sundala ty pitkáče. (22.05.2012)

Stmeliť úspešne nesúrodý tím superhrdinov, to nie je len tak. Predošlé marvelovské originy pritom nie sú zďaleka takou výhodou ako sa môže zdať. Avengers sa naštastie vydarili a ponúkajú presne to čo sľubovali od samého začiatku - nahláškovanú explozívnu zábavu s dokonale vyváženou zostavou, v ktorej má každý svoje pevné miesto a nik nie je do počtu. Risk pri obsadzovaní režisérskeho postu je nakoniec najväčším marvelovským triumfom a hlavnou ingredienciou úspechu, Joss Whedon, nepoznamenaný veľkými projektami svoj vlastný scenár ukočíroval až s nebývalým prehľadom skúseného harcovníka. Netuším, či to vôbec mohlo dopadnúť lepšie, ale takto nejak má ožívať najklasickejší superhrdinský komiks na veľkom plátne. (04.05.2012)

"Mám armádu!" - "My máme Hulka." Na toto som čakal 20 rokov a je to nakoniec presne také dobré, ako to za daných okolností byť malo a mohlo. Každý z hrdinov má svoje veľkolepé okamihy, medzi postavami to správne iskrí, každá je iná a nad všetkými stojí otec Nick Fury a snaží sa stoj čo stoj uzmieriť rozhádaných členov svojej novej rodiny. Šikovný scenár si nájde viacero spôsobov, ako proti sebe postaviť viacerých hrdinov, hoci sú to spojenci (Hulk vs. Thor, kapitán vs. Iron Man...). Je to svižné, zábavné a má to všetko, čo od toho čakáte. „Je to šialenec!“ – „Pozor na ústa, je to môj brat.“ – „Za dva dni zabil osemdesiat ľudí!“ – „...Je adoptovaný.“ (09.01.2017)