Réžia:
Martin ScorseseScenár:
John LoganKamera:
Robert RichardsonHudba:
Howard ShoreHrajú:
Ben Kingsley, Sacha Baron Cohen, Asa Butterfield, Chloë Grace Moretz, Ray Winstone, Emily Mortimer, Christopher Lee, Helen McCrory, Michael Stuhlbarg (viac)VOD (2)
Obsahy(2)
Hugo Cabret (Asa Butterfield) je neobyčejný kluk, který po otcově smrti žije na pařížském vlakovém nádraží u strýce alkoholika, jenž tu pracuje jako seřizovač nádražních hodin. Po tátovi Hugo zdědil vynalézavost a robota s klíčovou dírkou ve tvaru srdce, který možná ožije, pokud se do ní vloží ten správný klíč, a předá chlapci otcův vzkaz. Alespoň v to doufá. Neutišitelná zvědavost přivede Huga k nerudnému prodavači mechanických hraček (Ben Kingsley) a od něj i k jeho chráněnce (Chloe Grace Moretz), která, ač je to neuvěřitelné, drží v rukou klíč k rozluštění Hugovy životní záhady. Jak k němu přišla? Jaké tajemství skrývá její adoptivní prarodič, že o něm nesmí nikdo mluvit? Skrývá robot skutečně otcův vzkaz? A dokáže Hugo na všechny tyhle otázky odpovědět dřív, než ho dostihne ruka zákona v podobě přísného nádražního hlídače (Sacha Baron Cohen) a pošle ho do sirotčince? (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (16)
Recenzie (1 348)
Hugo a jeho velký objev - překrásný příběh, který ve světě kinematografie nemá obdoby. Martin Scorsese nejen že představuje lásku k filmu, on se jí snaží vpravit do pravdivého příběhu, respektive do příběhu s pravdivou podstatou a dalšími, pravděpodobnými vsuvkami, které se mohli, ale nemuseli stát, kdyby Hugo neskrýval to, co skutečně skrýval a kvůli čemu se odvíjel tak krásný příběh. Mrzelo mě ale, že se příběh tak šíleně dlouho táhne. Celé se to odvíjí hrozně pomalu a chybí mi nějaké to nadšení, které bych z filmu měl, abych se těšil na každou další minutu. Martin Scorsese tohle dokázal už v jiných filmech, ale v extázi mě v tomhle případě bohužel neuvedl. Nicméně i tak jsem měl tu čest si užít nádherný příběh, který se ve světě filmu jen tak nevidí a v tomto případě bude ojedinělou myšlenkou, která tak napořád zůstane originálem. ()
Z originální předlohy se stal neoriginální film, v němž je každá přidaná věc prostě navíc. Spousta scén jako by vznikla jen pro vychvalované 3D (hlavně tedy zcela zbytečná nehoda vlaku), příběh je podivně rozplizlý, příliš nastavovaný, Sacha Baron Cohen dělá až moc velkého kašpara... Ano, režie zručná, láska k filmům z Huga také velmi hezky dýchá, ale nic převratného jsem tedy rozhodně neviděl. A to je docela škoda. Nemívám k tomu sklony, nicméně tentokrát se mi opravdu chce skoro křičet: Přečtěte si knihu, vždyť je o tolik lepší! ()
Víc než jen pocta praotci filmových spratků (odkojených a dále přikrmujících žánry sci-fi, fantasy a hororu). Síť odkazů k filmům a tvůrcům, jež byli ovlivněni Meliésem, případně ovlivnili Scorseseho (který se k Meliésovi dostal přes svého duchovního otce Michaela Powella), má několik vrstev a k jejímu rozpletení zdaleka nestačí jedno zhlédnutí, neméně zábavné je ale odhalování ústřední myšlenky, kterou četné aluze podpírají. Film jako mechanický stroj k oživování vzpomínek, sbližování lidí a vytváření snů. Pouze sny filmové, nikoli ty reálné, jež mají podobu nočních můr, tady slouží ke spolehlivému úniku z reality (také proto vidíme převážně ukázky z Meliésových trikových filmů, méně z jeho rekonstruovaných aktualit). (Ve druhé zlém snu příznačně absentují hodiny, tedy čas jako rozměr, který jiným mechanickým vynálezům než filmu chybí.) ___ Příběh není rozdělen vedví, od začátku v něm jde o opravení porouchaného stroje, pouze první část více akcentuje mechanickou a druhá lidskou rovinu. Stroje nejdříve především vidíme. Jsou umísťovány do popředí mizanscény a Hugo k nim zároveň upírá veškeré své naděje. První část má také blíže ke groteskám, v nichž člověk funguje jako neživý, mechanický objekt. Část druhá, od oživení automatona, je částečnou negací modernistického nadšení z technického pokroku. Hugo si začíná uvědomovat, že stroje na jeho samotě nic nezmění. Z hlídačovy mechanické nohy, dosud sloužící ke generování gagů, se stává prostředek ke sblížení s květinářkou, která ztratila bratra u Verdunu (masové zabíjení díky zapojení moderní techniky). Místa dění jsou rozšířena o Meliésovu domácnost a knihovnu. Větší prostor dostávají knihy a lidé. O technice se více mluví (teoretizuje), než aby byla zobrazována. ___ Mechanická teze a lidská antiteze pak logicky vede k filmové syntéze, ke spojení rozumu a citu, jak o něm psal například Jean Epstein (lyrosofie). V závěru také dochází k začlenění samostatných „kukátkových“ výjevů (gagů) jako z raného filmu do celku vyprávění. Stejně jako postavy i ony nacházejí své místo, svůj smysl. Film je vystavěn tak, aby mohl vyústit filmem. Nádhernější poklonu samotné ideji pohyblivých obrázků si nedovedu představit. ___ Snáz napadnutelné než navenek atypická vyprávění struktura jsou historické nepřesnosti, jichž se Scorsese dopouští. Uhýbání diváků před jedoucím vlakem lze ještě tolerovat při čtení knihy od Tabarda, který, jak se ukáže, nebyl přesný ani při psaní o Meliésovi, nikoli již ve vzpomínkách samotného Meliése, jež jiné autorovy omyly uvádí na pravou míru. Meliés na kinematograf nenarazil náhodou na pouti, na první veřejné filmové představení byl osobně pozván bratry Lumièrovými a kameru si nevytvořil z ničeho, nýbrž vylepšil již existující model od R.W. Paula. Opadnutí zájmu o jeho tvorbu nepřišlo až s první světovou válkou. Již okolo roku 1909 Meliés vzhledem ke své pracné metodě jednoduše nestíhal natáčet tak rychle, jak si doba žádala a poslední film dokončil v roce 1913. Tyto detaily jsou ale zastíněny neskutečně precizním oživováním staré Paříže a ještě starších filmů (nezapomenutelných je několik vteřin z Le Royaume des fées). Ty převodem do 3D získaly nový rozměr, aniž by pozbyly svého kouzla. Jsou sice vylepšené, ale nepřímo – zvýrazněním jejich významu. Scorsese se nejenom vyznává ze své lásky k filmu, zároveň nás vyzývá, abychom nezapomněli. 90% Zajímavé komentáře: Radek99, J*A*S*M, SeanLSD, mcb, WhiteRussian () (menej) (viac)
║Rozpočet $170miliónov║Tržby USA $73,864,507║Tržby Celosvetovo $185,770,160▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $20,905,498 ║ Tržby za predaj DVD v USA $19,301,025║ Za rok vzniku 2011 už druhá pocta počiatkom kinematografie a poviem že zaslúžene ovenčená cenami. Tak troška je škoda že prvá polovica filmu je pomalšia než by si žiadalo, našťastie v tej druhej to rádovo kvitne do krásy a rozmanitosti, až sa z toho na moje prekvapenie vymaní dojemná pocta pre jedného veľkého Francúzského priekupnika a vizionára rannej kinematografie(meno zámerne neprezradím). Vizuálne ohromujúce, podmanivé, emociálne silné, niektoré scény sa hltali so zatajeným dychom, herecky dobrý výber, automatický písací robot tam normálne ožil v osobnosť,.... moc ma to dojalo, __poklona pre Scorseseho že vzdal poklonu G.M.__ /videl v kine 3D verziu: 85%/ ()
Tohle bylo jak 126minutovej francouzskej polibek od tý nejkrásnější holky světě. Já měl Mártyho vždycky rád, pacholka jednoho mafiánskýho, ale po tomhle mu do pracovny snad přinesu láhev wisoura. Hugo a jeho velký objev je taková postupná vtahovka, film totiž umí užasně pracovat se svou stopáží a se srdcem každýho človíčka, co má rád filmy, kinematografii, snění a dobrodružství. Ty krásný pocity, který jsem měl během závěrečných titulků, mimochodem moc krásná hudba se nedaj ničím vyvážit. Užasný, každej záběr má svůj smysl. Dokonalý v detailech a ještě dokonalejší v celku. ()
Galéria (117)
Zaujímavosti (38)
- Scéna z Hugova (Asa Butterfield) snu s vykolejeným vlakem, který prolétl zdí nádražní budovy, se zakládá na skutečné události. K té došlo roku 1895 na pařížském nádraží Gare Montparnasse, kdy lokomotiva, které selhaly brzdy, projela nádražím a probořila se na ulici. (ROBOTER)
- Muže, který fotografuje Mélièsovy, ztvárnil režisér filmu Martin Scorsese. (ČSFD)
- Původní název filmu byl "Hugo Cabret", ale později byl zkrácen jen na Hugo. (Hromino)
Reklama