Hugo a jeho veľký objav

2009 - Pandora. 2010 - TRON kyberprostor. 2011 - pařížské nádraží. Tři rozdílné (a rozdílně) kouzelné světy a tři důvody připlatit si pár desítek korun za vstupenku na 3D. Kromě opojně magického vizuálu Hugo zaujme dvěma hlavními dětskými protagonisty (takhle sympatická drobotina se ve filmu hned tak nevidí - u Chloe už to nepřekvapí, ale Asu jsem doteď neznal) a upřímnou láskou k filmařině. Jak zaznívá snad ve všech recenzích, Hugo je opravdu krásnou oslavou počátků kinematografie a strašně lehce se jí podléhá. Za povšimnutí stojí, že právě filmy Hugo a němý černobílý The Artist jsou letos největšími oscarovými favority a získaly nejvíce nominací. Oba tematizují určité období, které pro kinematigrafii znamenalo zlom. Americký Hugo se zaměřuje na počátek století ve Francii (konkrétně na tvorbu G. Mélièse), která v tu dobu udávala směr, zlom zde znamená první světová válka, kvůli které se epicentrum filmového světa přesunulo do Ameriky. Francouzský The Artist naopak oslavuje americký němý film dvacátých let, přičemž zlomem je nástup zvuku. Oba dva (Hugo i The Artist) svůj svět otiskují do své formy, když The Artist je němá (romantická) komedie a Hugo 3D pohádka, která pomocí triků svého diváka přenáší do jiného (3D) světa (právě proto je nutné absolutně doporučit vidět Huga i ve třetím rozměru). Skoro jako ten Méliès při cestě na Měsíc, že :). Je zajímavé, že se to letos takhle sešlo... (03.02.2012)

První hodinka se mi strašně líbila.. mělo to kouzlo !:) Celý film se odehrává na vlakovém nádraží, jelikož od malička miluji Vlaky,tak mi to strašně spousta věcí připomenulo.. Nicméně v závěrečné Hodině nastala z mé strany menší nuda a jsem donucen dát filmu pouze 3* ... Zajímalo by mně jaké byli v kině 3D Efekty.. když ve filmu téměř žádný efekt nebyl !! 63% (25.12.2012)

Formálna stránka maximálne premakaná. Nádherná výprava, kamera, vizuálne efekty a pôsobivý svet Parížskej vlakovej stanice z atraktívnych čias začiatku filmografie. Je to jednoducho pastva pre oči a bol som z toho v nemom úžase. Bohužial však film rozprával aj príbeh a to príbeh natoľko nekompaktný a nevzrušivý, že som zíval stále častejšie. Dobrodružný príbeh bez dobrodružstva. (05.03.2012)

Filmová báseň a krásna pocta rannej francúzskej kinematografii, ktorá pritom funguje aj bez jej znalosti ako klasický dobový dobrodružný film. Technicky brilantné s dôrazom na každý detail a pomalšia no príbehu adekvátna rozprávačská štruktúra výsledku vôbec neškodí. Len je potrebné sa naň naladiť a prežiť ho z pohľadu Kingsleyho postavy, čo Huga razom posúva na inú emocionálnu úroveň. Dôkaz, že Scorsese s pribúdajúcimi rokmi nestárne a kto má skutočne rád filmové médium, ten musí oceniť množstvo detailov, s ktorými sa tento režisérsky velikán pohral. (27.02.2012)

Na tenhle film by měli povinně jít všichni, kteří někdy vyslovili větu "Vždyť je to jen film." Druh umění, které tříbí náš estetický názor a bez jehož nepřítomnosti by život byl o tolik chudší ... jak jednoduché. Martin Scorsese se nebojí postavit značnou část filmu víceméně na dětské fantazii (dětská traumata jsou logickým vyústěním) a radosti z umělecké tvorby. Martin Scorsese je Hugo. Zařadil se tak po bok Giuseppa Tornatoreho a jeho Bia Ráj a Americké noci Francoise Truffauta. (14.02.2012)