Réžia:
Martin ScorseseScenár:
John LoganKamera:
Robert RichardsonHudba:
Howard ShoreHrajú:
Ben Kingsley, Sacha Baron Cohen, Asa Butterfield, Chloë Grace Moretz, Ray Winstone, Emily Mortimer, Christopher Lee, Helen McCrory, Michael Stuhlbarg (viac)VOD (2)
Obsahy(2)
Hugo Cabret (Asa Butterfield) je neobyčejný kluk, který po otcově smrti žije na pařížském vlakovém nádraží u strýce alkoholika, jenž tu pracuje jako seřizovač nádražních hodin. Po tátovi Hugo zdědil vynalézavost a robota s klíčovou dírkou ve tvaru srdce, který možná ožije, pokud se do ní vloží ten správný klíč, a předá chlapci otcův vzkaz. Alespoň v to doufá. Neutišitelná zvědavost přivede Huga k nerudnému prodavači mechanických hraček (Ben Kingsley) a od něj i k jeho chráněnce (Chloe Grace Moretz), která, ač je to neuvěřitelné, drží v rukou klíč k rozluštění Hugovy životní záhady. Jak k němu přišla? Jaké tajemství skrývá její adoptivní prarodič, že o něm nesmí nikdo mluvit? Skrývá robot skutečně otcův vzkaz? A dokáže Hugo na všechny tyhle otázky odpovědět dřív, než ho dostihne ruka zákona v podobě přísného nádražního hlídače (Sacha Baron Cohen) a pošle ho do sirotčince? (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (16)
Recenzie (1 349)
Viděl jsem film Hugo a jeho velký oběd. Na stole ležel připravený čerstvý los, nějaká travička a granát. Král Hugo vzal ten los a korunou seškrábal tři obrázky. Nic nevyhrál, ale mohl aspoň zpeněžit svou jemně tepanou korunu, kterou to škrábal. Byl to skutečný klenot, lepší než ten český granát, který tam na stůl položila ona neznámá travička. Zámek se rozsvítil jako lampion, když se přes něj chtěl někdo pomocí autogenu dostat do komnaty. Nikomu se ale nic nestalo. Hlavní role nebyla celá vymotaná. Nějaký hororový rys tam byl, ale vyplašil se a zalezl do Nory. Hugo měl kliku, že ho viděl, ale je možné, že se rys polekal právě té kliky, protože byla bez druhého protikusu, takže vypadala jako zbraň. Ruce jsem založil do pasu, aby mě ta slabá knížečka přeci jen trochu zahřála, protože se v našem letním kině teď přes zimu málo topí. Vlastně se tu už dlouho nikdo neutopil. Z filmu na mne nic nesálalo, tak abych neumrznul, vrátil jsem se na kolej, kde přebývám v opuštěném vagóně a topím v kamnech svůj žal. Bohužel Hugo a jeho velký oběd byl zcela jiný film, než jsem čekal. Poslali jiný.Inspirováno komentářem nejen k tomuto filmu od Aelity. ()
Krásný film, v podstatě dokonalý po řemeslné stránce. Možná nejlepší 3D vůbec. Užíval jsem si linii počátků kinematografie, neboť jsem velkou část těch filmečků měl tu čest zhlédnout. Úžasní herci. Je tu několik hereckých es, kteří tu mají jen pár vět a přesto film oživí. Jako celek na mě ovšem působil Hugo rozpačitě, uměle a mdle. Nevím, kde je chyba, zda v pomalosti vedení příběhu, či v podstatě v jeho absenci. Příběhová linie chlapce není v ničem zajímavá (maximálně v jeho vztahu k Isabelle), v půlce filmu ji přebere ta Meliésovská, která má pro mě velkou sílu, bohužel je výsledek velmi povrchní. Nejsem také schopen plně ocenit efekt všech těch mechanických hraček na klíč, neboť úplně to samé mám již nakoukané a užité z počítačové dvojhry Syberia, kde byla tato tématika dovedena k dokonalosti. Věřím však, že ostatní to může okouzlit. ()
Budu se opakovat. Myslím, že jsem tohle už u jednoho nebo možná dokonce i u více filmů psal, ale musím to napsat znovu: Tohle není film, který se musí vidět, ale cítitt! Scorsese je a byl vždy velký umělec, a je to jeden z největších mistrů současné kinematografie. Stejně jako Válečný kůň od Spielberga, tak i tento film na mne udělal stejný dojem, a to musím podotknout, že se mi oba dva filmy jako takové moc nelíbí, ale mají jedno kouzlo, které se jím nedá upřít! Oba dva filmy totiž mají svůj vlastní příběh, své stejné poslání. Martin Scorsese a Steven Spielberg už nejsou zrovna nejmladší a dobře to ví. Už nechtějí soutěžit, nechtějí natočit nejlepší nebo nejvyděječnější film všech dob! Mají jiné přání, které su uvědomili až teď, na sklonku svého života. A to je jejich poslání nebo-li odkaz, který mají dát druhým genracím filmařům. Dobře si to uvědomují. ()
Tenkrát to sirotci neměli vůbec jednoduché. Byli považováni za zloděje, plivače na zem a za různé pochybné existence. Nikoho neměli, nikomu nepatřili, snažili se přežít. Pokud vám zemře i druhý rodič, máte šanci se dostat do sirotčince nebo se vás v lepším případě ujme opilý příbuzný. Hugo žil v hodinách vlakového nádraží a snažil se opravit jediné, co mu zbylo po jeho otci - mechanického mužíka. Asa zahrál Huga fantasticky. Ten jeho žal nad ztrátou deníku s nákresy mě dojal. Film vnímám jako určitý hold průkopníku kinematografie a vynálezci stop triku Georgesi Mélièsovi. ()
Takovou audiovizuální nádheru a poctivé vyprávění, které Scorsese předvedl, už jsem hodně dlouho neviděla. Jak lépe připravit poctu největšímu rannému filmovému inovátorovi, než dalším filmem plným záhad a tajemna. Tepající prostředí pařížského nádraží vám od první minuty vtáhne do děje, do říše snů a na další dvě hodiny nenechá oddychnout. ()
Galéria (117)
Zaujímavosti (38)
- Ve filmu je celá řada ukázek ze snímků z časů úsvitu kinematografie: Corbett and Courtney Before the Kinetograph (1894), Dicksonův experimentální zvukový film (1894), Východ z továrny (1895), Příjezd vlaku na nádraží v La Ciotat (1896), The Kiss (1896), Illusions fantasmagoriques (1898), L'homme à la tête en caoutchouc (1901) , La chrysalide et le papillon (1901), Cesta na Měsíc (1902), Le mélomane (1903), Le royaume des fées (1903), Velká železniční loupež (1903), Le roi du maquillage (1904), La fée Carabosse ou le poignard fatal (1906), Les quatre cents farces du Diable (1906), 20000 lieues sous les mers (1907), Dobytí pólu (1912), Hell's Hinges (1916), Intolerance (1916), Kabinet doktora Caligariho (1920), Kid (1921), Čtyři příšerní jezdci z Apokalypsy (1921), O patro výš (1923), Zloděj z Bagdádu (1924), Děvče od vody (1925), Tumbleweeds (1925), Frigo na mašině (1926) a Pandořina skřínka (1929). (NinadeL)
- Film, který promítá René Tabard (Michael Stuhlbarg), je Cesta na Měsíc (1902). Na tento film odkazuje koláž člověka se zapíchnutou raketou v oku, která se ve filmu objevuje. (ČSFD)
- Šlo o první celovečerní film Martina Scorseseho v poměru stran 1.85:1 od Mafiánů (1990). (Sokka_)
Reklama