Obsahy(1)
Záznam predstavenia írskeho komika Dylana Morana v Dubline. Zabávač preslávený najmä úlohou kníhkupca v seriáli BLACK BOOKS vedie nepretržitý monológ o všetkých možných aspektoch života v modernej spoločnosti - drogy, ľudský potenciál, technika, hotelové izby, rôzne účinky rôznych druhov alkoholu, deti, výchova, hudba, politika, lži, spolubývajúci, televízne spravodajstvo, Francúzi, náboženstvá, homosexuáli, Ježiš, dômyselnosť designu mužských genitálií, dialekty a dokonca aj fenomén známy ako "írske vlasy". (tomashrabek)
(viac)Recenzie (160)
Ojedinelé stand-up vystúpenie, ktoré ma zaujímalo len preto, že ho má na svedomí Dylan Moran alias Bernard Black z Black Books. Počas 90-tich minút hovorí snáď o všetkom - o ženách, náboženstve, alkohole, deťoch, hudbe a o živote ako takom, pričom zo seba sype veľmi originálne a dosť neortodoxné názory. Častokrát sa zamotá a hovorí o blbostiach, miestami sa zasekáva, no aj tak je vo výsledku veľmi vtipný a trefný. 8/10 ()
Čo povedať? Moje prvé stretnutie so stand-upom Dylana Morana a hneď dokonalé. Každá veta čo povie je neobohraná, zabŕdne do života mužov, žien, francúzov, neortodoxne, ale skvele do kresťanstva....v polovici je síce trochu cítiť útlm, ale po prestávke sa tempo a množstvo humoru znásobí natoľko, že mi to spravilo náladu na celý týždeň. ()
Přes vláčný začátek se to perfektně rozjelo, hlavně v druhé polovině. Dylan má výbornou anabázi o všem, hlavně o náboženství, pak o genitáliích a především o ženách. Vynikající poznatky, přesně vyřčené, brutálně vtipné. Opět spousta životních pravd a lidé v hledišti se můžou smíchy počůrat. A já ostatně také. Originální monolog s cigárkama. P.S.: Poznatek o tom, kdo je větší romantik a co si žena myslí o nových botech, sedí přesně jako prdel na hrnec. ()
Nejlepší vystoupení co jsem kdy viděl! Cynické, zvrhlé a absurdní. Moran vypadá jak po prochlastané noci někde v irském pajzlu a s touto "příchutí" vede hodinu a půl dlouhý monolog u kterého jsem se celou dobu řezal smíchy. Moranův humor ale není pro všechny dostatečně stravitelný, ovšem kdo si ho zamiluje jako já bude se skvěle bavit. 95% ()
...a pak pustili tu písničku. Jmenovala se "The Funk Soul Brother". Na to nikdy nezapomenu, protože to byl taky veškerej její text. Byl z té písničkářské školy, kde to se slovama nepřehánějí ...pro případ, že by jich byla škoda. Znělo to jako milion požárních aut, který honí 10 milionů sanitek přes válečné území. A pouštěli to tak nahlas, až z toho začala prázdná židle vedle mě krvácet. Zpívalo se tam: "The funk soul brother. Právě teď, jé. Je to funk soul brother. Vomrkni to. Je to, no, funk soul brother. V podstatě." Já neříkám, že je to špatná písnička. To vůbec ne. Říkám jen, že byste mohli vzít dejme tomu koště, namočit ho do ňějaké brzdové kapaliny, strčit druhý konec do mýho zadku ... a posadit mě na trampolínu v jezdícím výtahu, na jehož stěny bych napsal lepší písničku, jen tohle tvrdím. Tohle nemůžu nepodepsat :-) ()
Reklama