Dům ďábla

Velmi dobrý horor, byť hlavní postava se po většinu času podle mě chová poněkud nelogicky - či jinými slovy, chová se minimálně hodně neprozřetelně, s čímž o to víc kontrastuje chování její kamarádky, která má kupodivu víc rozumu než ona, ač se jinak jeví dosti prostomyslně (jedno z mnoha otravných klišé ve filmu). Btw. na Jocelin Donahue v hlavní roli se koukalo dobře, byť mi v 28 letech na roli studentky přišla poněkud stará. Asi bych si dovedl představit závěrečné rozuzlení, které by se mi líbilo víc, a navíc jsem tam nepochopil minimálně 2 věci (čí byly ty vlasy ve vaně a jak došlo o tomu oplodnění), ale člověk má tendenci tomu filmu hodně věcí odpustit, protože to skvěle vytvořené napětí se tomu nedá upřít, a to se vždy cení. Ještě kdyby tak ten děj nepůsobil dojmem, že to všechno už jsme vlastně někde viděli snad stokrát... (30.12.2019)

Obrovské překvapení - nejstrašidelnější horor roku a především unikátní stylovka, kterou její tvůrci natočili před více jak dvaceti lety, ale vytasili se s ní až nyní (jinak si to abnormálně dokonalé napodobení looku 70's a 80's hororů prostě nedokážu vysvětlit). Přesně takhle nějak má vypadat výstavní žánrové dílo - neuspěchané, atmosférické a skvostně gradující. Po celou dobu máte onen klasický (ne)příjemný pocit toho, že "tady něco nehraje". Od chvíle, kdy se hlavní hrdinka ocitne v inkriminovaném domě, se z filmu stává maximálně funkční magnet, který si k sobě diváka připoutá a pustí ho až během závěrečných titulků. Ta nervozita pociťovaná ve scénách, kdy ještě nevíte, která bije (a strašně moc vás to zajímá už jen kvůli vlastní úlevě), je jednoduše k nezaplacení. DŮM ĎÁBLA tak potvrzuje staré známé poučky o tom, že člověk se nejvíc bojí toho, co nevidí (nebo nechápe). A i samotné finále je řádně bestiální. Nádherný příklad staré školy. ___ Po druhém zhlédnutí (s několikaletým odstupem) zvedám na 5*, protože tohle je zkrátka náramně dotažená lahůdka pro fajnšmekry a jeden z nejlepších filmů svého subžánru. 90 % (05.12.2009)

Vždy mě hned na úvod znechutí reklamní blábol: podle skutečné události. Tomu snad už dnes nikdo nevěří. Naštěstí snímek je dosti mysteriozní na to, než aby mohl zachycovat skutečný příběh. První část snímku je velmi komorní. Ve vzduchu je sice nejasný pocit, že něco není úplně vpořádku, ale jinak příběh teče líně a peřeje v nedohlednu. Jakmile nastane boj o život, vše se rychle změní. Mladá studentka rychle pochopí, že se platí za naivitu a také za to, když si tancuje po domě a přitom rozbíjí (i když nechtěně) drahý porcelán. Rituál je působivě odpudivý a Samanta ukáže, že nehodlá prodat svou kůži lacino. Napětí je sice kolísavé, gore efekty jsou ovšem vydařené. mezi 3 a 4*. (30.03.2012)

Tak tohle bylo úplně něco jiného než na co jsme v dnešní době zvyklí. Žádné lekačky, žádný svižný děj, žádná otevřená příroda. Prostě jak za stara. Starý dům, hustá atmosféra, ono děsivé neznámé... Opravdu luxusní budování napětí. Atmosféra by se dala krájet a kdo by řekl, že to bylo natočeno v roce 2009. Ale bohužel jsem čekal lepší rozuzlení. Sice se začalo něco pořádného dít, ale spíš jsem doufal, že konec bude jiného rázu. 60% (10.04.2010)

je úplne jasné, o čo sa film snaží a za túto snahu dávam autorovi hviezdičku naviac, pretože v dnešnom svete, kde v žánri horor dominujú a prevládajú dve výrazné línie - a obom ide buď o lacný efekt alebo prekročenie hranice brutality, či o silenú pointu a dôraz na "mechanické" ľakanie - je tento počin a pokus o istý návrat k hororvej tradície rokov sedemdesiatych, s budovaním atmosféry a stavaním na stupňujúcom napätí naozaj ojedinelý a chvályhodný, bohužiaľ však výsledok nie je taký účinný a k vzorom, ktoré kopíruje či sa im približuje, má ďaleko, čo je hlavne smutným dôsledkom trestuhodne slabého a neoriginálneho scenára a mdlého herectva, miestami až iritujúceho; (31.03.2013)