Dům ďábla

Kde se vzal, tu se vzal, Ti West a nenapadny bonbonek. __ "Dabluv dum" svou duslednou retro stylizaci (vcetne vyrysovanych bombardaku hlavni hrdinky), ktera neparoduje ani se nevystavuje na odiv, odkazuje na vsechny ty uzasne horory s brakovym nametem, ktere mely v '70 & '80 zlaty vek. Pribeh je opravdu velmi jednoduchy a prakticky ho shrnuje nazev, ale West se plne soustredil na oldschoolovou hororovou atmosferu, ktera casto pripomene to nejlepsi napr z Carpenterova "Vládce temnot" nebo Polanskiho "Rosemary má děťátko". A i kdyz prostredni tretinu tvori jen des z rozlehleho domu a temer zadny dej, se sympatickou Jocelin Donahue a znacne 'zneklidnujicim' Tomem Noonanem ma naboj i ta nejpomalejsi pasaz a West i dik nim vycaroval neuveritelne napjate hororove momenty, kde budouci nebezpeci hnusne vysi ve vzduchu. Vlastne jediny negativni pocit z filmu byl, kdyz jsem se podival priposrany na stopaz a zjistil, ze je temer konec. __ Uvodni a zaverecne titulky jsou slast! (20.02.2010)

Retro horor, který mě skoro celou dobu nudil a u kterého jsem bohužel i usínal se v závěru až neskutečně rozjel a nabídnul opravdu vítečnou přibližně 20 minutovou hororovou podívanou. Opravdu jsem mu chtěl vystřihnout odpad, protože málokdy u filmů usínám, ale díky závěru si tento retro pokus ode mě zaslouží 3 hvězdičky. (15.04.2010)

Tak tohle byla slušná blbost. Čekal jsem nějakou dobrou atmosféru, zajímavý děj, ale bohužel jsem se nedočkal ani jednoho. Viděl jsem zřejmě nejdelší "hororový rozjezd" vůbec. Celou hodinu jsem čekal na náznak nějaké kvalitní hororové scény a bohužel nic. Dalo se koukat na posledních cca 20 minut, jinak je celkově tento film podprůměrný. (09.09.2013)

The house of the devil (troufám si tvrdit) bude pro současného náctiletého diváka zvyklého na novodobé horory plné prvoplánových laciných lekaček skutečným utrpením (důkazem budiž místní hodnocení a komentáře). Pro nás „fajnšmekry“, co s láskou vzpomínají např. na Johna Carpentera je to skutečná delikatesa. Já bych tento snímek nebral doslova jako poctu žánru let 80-ých. Ti West chytře vsazuje děj právě do tohoto období, nicméně mám silný pocit, že to není pouze z důvodu, že by chtěl natočit 80–kové retro, ale aby právě na tomto byla vidět nejvíce ta rozdílnost se současnou tvorbou. Musím přiznat a jednoznačně konstatovat, že takhle dokonale řemeslně odvedenou filmařinu, to aby člověk pohledal. Kouzlo všeho tkví právě a jenom v neukázaném (čehož si je Ti naštěstí více než dobře vědom), takže to nekonečné oddalování toho co musí? přijít, je ve výsledku o mnoho působivější než 95% současné produkce. Musím se přiznat, že pro mě osobně mělo to procházení se hl. hrdinky ( btw notně sympatické Jocelin Donahue) mnohem větší kouzlo než samotné okultní finále. Při scéně, kdy si Jocelin pouští do uší 80-kovou pecku z walkmanu a křepčí po baráku jsem si téměř cvrnknul do trenek (přepadla mě nostalgie jako prase) a stejně tomu bylo i v případě úvodní titulkové sekvence. Nicméně chápu (souhlas s uživ. Matty), že bez závěrečné 15-ti minutovky by se House of the devil nedal považovat ani za horor. Na druhou stranu, vadilo by to tak...? Výsledný resultát: Ti West je nesporně talent (na toho chlapíka si dám pozor) a samotný The house of the devil je pro mě osobně jedním z NEJpříjemnějších překvapení za poslední dobu. V rámci žánru těch největších. Takže...počkejte si na večer, zatáhněte rolety, sluchátka do uší a nechejte se pozvat do „ útulného“ domu, na tak trochu jiné samotě u lesa, než nám kdysi servíroval Jiří Menzel :o) (22.02.2011)

Amerika byla v sedmdesátých letech posedlá okultismem a uctíváním satana. Ne že by byl na každém dvorečku vedle psí boudy nakreslený panenskou krví pentagram, ale tak nějak to patřilo do kultury Spojených států amerických. Vzniklo proto hodně béčkových filmů těžících z tohoto fenoménu. A Ti West je měl asi hodně rád, protože před pár lety vzal kameru, pár tisíc dolarů a natočil poctu tomuto subžánru. A jakou. Můžete se těšit na velmi pomalu budované napětí, kdy kamera skoro až fetišisticky projíždí každým koutem starého a děsivého domu a sleduje při tom mladou a nevinnou hrdinku, na kterou se něco chystá. Pokud chcete lekačku každých pět minut, jděte o dům dál (doslova). Tady je to opravdu o té děsivé atmosféře, které budete muset podlehnout. (25.02.2024)