Valčík s Bašírom

Valčík s Bašírem aneb válka je svinstvo po xx-té, tentokrát v animované podobě. A právě vizuální stránka je největším plusem filmu, který klade důraz především na atmosféru a emoce. Bytelná základna silného tématu má trhliny v kolísavém tempu vyprávění, kdy scény pomalé střídají scény šouravé až nehybné. Nechybí spousta kecání, co mi intonací znělo jako by všichni mluvili po požvýkání hrsti thorazinu... ale co já vím, možná to pro dabéry s Davidovou hvězdou byly hotové cituplné výlevy, jiný kraj - jiný mrav, vždyť třeba takoví Japonci zuřivě ječí, když upřímně děkují své milované za skvělou ranní trtkačku. Je na co koukat, je nad čím přemýšlet a určitě se nebudu vyhýbat repríze, přesto mě to úplně do mých vrzavých kolen nedostalo. 75% (12.09.2011)

Dynamika animace prolnutá s perfektním soundtrackem, strhujícím půdorys o hledání vlastní paměti prosycený životním pocitem a postojem ne nepodobným americké reflexi Vietnamu v 80. letech. Neustále to jiskří kdesi na hranici dokumentárnosti a animáckého artu (estetika obrazu je moderní, jednoduchá a neskonale působivá). Co je však na Baširovi nejlepší? Určitě jednoduchá metafora a narativní trik v jedné figuře – hledání paměti jako malování, prostředkování traumat "vzdalujícím objektivem" animace... a nakonec zhroucení všech bariér tváří tvář drastické realitě. To, že ona "realita" je totožná s tím, co denně sledujeme s výrazem nezúčastněných pozorovatelů v přívalech zpráv, je jen sarkastický podtón jako malý velký bonus filmu. Valčík s Bašírem vrcholí tak působivě jako málokterý válečný film. Ari Folman bravo! (26.01.2009)

Originální, nezvyklý a velmi podmanivým způsobem natočený snímek. Ačkoliv jsem měla pocit, že pokud by Valčík s Bašírem byl zpracován jako klasický film, odproštěný od animace, těch devadesát minut předloženého tématu by na mě asi příliš nezapůsobilo. Příběh zajímavý, animace perfektní, atmosféra vydatná. Jen mi zde něco chybělo a něco přebývalo. Kupříkladu časté pasáže s rozhovory mezi jednotlivými postavami mi začínaly občas připadat lehce nevýrazné. Střídání mezi vzpomínáním a hovory hlavní postavy s válečnými výjevy a prožitými událostmi bylo až příliš časté, takže jsem se plně nedokázala vžít do jeho osudů. Toto je snad můj jediný nedostatek v jinak skvěle ztvárněném snímku. (10.09.2011)

Na válku Izraelců v Libanonu si ještě pamatuju, byt jsem zdaleka nebyl dospělý. Izraelská armáda chtěla tehdy zničit hlavní stan Organizace pro osvobození Palestiny v Bejrútu a přinutit Palestince odejít z Libanonu. Přes drtivou vojenskou převahu se tohle tažení změnilo v noční můru, protože izraelská armáda do té doby nebyla cvičená k boji proti nepříteli používajícím partyzánskou taktiku a operujícímu ve velkoměstských aglomeracích. Do té doby získávali Izraelci úspěchy v boji s velkými armádami svých arabských sousedů ve velkých válečných střetnutích. Animovaný film dokáže zachytit a vykreslit atmosféru šílené války ještě lépe než hraný film nebo přinejmenším s výrazně nižšími náklady. Je to velmi zajímavá podívaná už z výtvarného hlediska, barevné ladění záběrů, které se odehrávají ve vzpomínkách hrdinů, vytváří stísněnou a přitom velmi působivou atmosféru. Je to silně protiválečný snímek, neobyčejně emotivní a už dnes, byť se jedná o počátek března, je to můj hlavní favorit pro můj osobní žebříček nejlepších filmů letošního roku. Jen se divím, že tenhle kousek nedostal Oscara, opravdu bych chtěl vidět film, který ho pokořil, abych měl srovnání. Celkový dojem: 100 %. (06.03.2009)

VALČÍK S BAŠÍREM nedosahuje emociální působivosti a drtivosti jako REDACTED, ve kterém se vyprávělo o mediální (re)prezentaci války, ale jako kombinace animovaného filmu s dokumentem se jedná o velice důslednou podívanou, jež ale nedrží moc pohromadě. Zaujme již nápad rekonstruovat paměť prostřednictvím animace, protože si i neexistující vzpomínky vytvoříme na základě podnětů, ale chybí mi větší pohrávání si s divákem (jako je tomu ve scéně rozhovoru o fotografii z lunaparku, kdy v druhém plánu onen lunapark můžeme vidět - nebo jsem si ho tam přimyslel?). Zamlouvá se mi vypravěčská důslednost a důmyslnost, což je něco, na co dojela také nezvykle animovaná, k politickým otázkám se vyjadřující Satrapiová v PERSEPOLIS, ale takové Linklaterovy filmy jako WAKING LIFE či SCENNER DARKLY na mě více dýchnou atmosférou a donutí se zamyslet. A osobně mám problém s přístupem hlavního hrdiny, kdy buď otřesné zážitky vytěsní, nebo nad nimi smutní. 8+/10 (19.02.2009)