Vojna a mier

Mám rád staré hollywoodské velkoprodukce, jako točil třeba David Lean a jiní, ale tohle byl jen takový dietní čajíček, který nesahá Bondarčukově verzi ani po kotníky. Sovětská verze tuto americkou předčí ve všem – je nesrovnatelně výpravnější (rozdíl několika set hlavého hollywoodského komparzu versus 120 tisíc ruských komparzistů, převážně povinně nahnaných vojáků Rudé armády, je sakra znát, nehledě na to, že jde dodnes o nejnákladnější filmovou produkci všech dob), je režijně mnohem invenčnější, zajímavější, exteriérově bohatší (počet 168 lokací, kde se sovětské verze natáčela, je v zápisu Guinessovy knihy). V porovnání s tím je Vidorova verze taková…...strojená, bez života, bez vášně a bez emocí. A i když miluju Audrey Hepburn, ani ta by neobstála ve srovnání s Ljudmilou Saveljevou a jejím půvabem, vášní a neodolatelnou bezprostředností. (16.02.2012)

"To nejtěžší - ale to nejdůležitější - je milovat život, milovat ho, i když trpíme, protože život je všechno. Život je Bůh a milovat život znamená milovat Boha." (Tolstoy - Vojna a mír) ---- Přiznám se, že knižní předlohu jsem nečetla a popravdě řečeno jsem ani trochu neznala ten příběh, takže tento film pro mě byl naprosto neznámý a nový. A i přes to velké množství postav a příběhů jsem se v tom kupodivu ani na chvíli neztratila, tak skvěle to bylo podáno. Zpočátku jsem se dost obávala délky filmu, ale King Vidor si s tím pohrál tak úžasně, že jsem se nemohla nudit ani na vteřinku.. Válečné scény byly tak dokonale vyvážené s těmi romantickými, že lépe už by to vážně nešlo. Do toho nádherná hudba Nino Roty, která ze začátku byla nenásilná a milá a ke konci v dramatických scénách opravdu velkolepá! Je to mistr! Samozřejmě i herecké obsazení bylo bezchybné. Audrey Hepburn byla jako vždy nádherná a úžasná (a zjistila jsem, že jí bílá sluší mnohem víc než černá :P), tahle role jí neskutečně sedla.. Byla milá, vtipná, vážná, smutná, zamilovaná.. Všechno jsem jí věřila.. Mel Ferrer byl také vynikající. Jeho pohled byl uhrančivý a jeho jednání a gestikulace byly ohromující.. Za zmínku stojí i Henry Fonda, takhle bych vlastně mohla vyjmenovat i spoustu dalších, vlastně téměř všechny. Pro tento film je asi nejvýstižnější přívlastek VELKÝ! (10.02.2012)

Co čekat od tak starého filmu o lásce, válce, staré romantické době a v produkci hollywoodu padesátých let. Herci standardně lehounce přehrávají, tak jak bylo v době vzniku filmu obvyklé. Jinak Fonda a Hepburn byli samozřejmě skvělí a jedni z nejlepších, kteří se na plátnech kin objevovali. Nezapomenutelná je také výprava, ve starých filmech přeci jen má jiný nádech, než v současných. A k uživateli Numasovi a jemu podobným: Opravdu mi nepřijde fér, takový komentář, protože si nemyslím, že do zpracování knižních a divadelních předloh ( popř. postav z historie), by se měli pouštět výhradně filmaři stejné národnosti, jaké je autor předlohy. Nevniklo by tak spousta vynikajících filmů a to by byla myslím škoda. Jen tak namátkou Statečné srdce, Gladiátor, Vlasy, celý seriál Dobrodružství kriminalistiky, 1492 – Dobití ráje, pokračovat takhle, tak se dostanu do stovek. A co teprve italské westerny? A obecně se knihy pro film musí na ději okleštit, pokud nemají mít 5 hodin a více. A co píše Lima u ruské verze? To je hodně smutné. Oskary totiž neudělují ti „Američani“ ale Akademie filmového umění a věd USA, stejně tak film nenatočili ti „Rusáci“ a režisér S. Bondarčuk a jeho štáb. Zajímalo by mě, co by na takové škatulkování řekl práve Tolstoj. Mimoto, fenomén studené války byl komplex vlády SSSR z USA, obráceně to platilo jen velmi zřídka, stačí nahlédnout do historie. Zajímalo by mě jestli by Ruská verze byla tak náročná, nebo jestli by vůbec vznikla, nebýt té americké. (21.08.2009)

Film se mi velmi líbil. Ale k tomu je třeba mít rád staré americké velkofilmy, odmyslit si jakékoli triky a užívat si báječných herců. Nevím, nakolik byla původní předloha Tolstého zprzněna nebo dodržena, ale z čistě filmařského hlediska jsou především davové scény velmi dobře udělány, kulisy jsou velmi milé, přestože Moskva nevypadá jako ruské velkoměsto a u mnoha scén jde vidět, že jsou natáčeny ve studiu a ne v reálu. Ale to přece nevadí, důležité je, jak film na vás působí. A já jsem měl z něho upřímhou radost. (30.10.2003)

Začátek byl super a konec taky, jenže ty prostřední dvě hodiny se dost táhly. Vidorova Vojna a mír bývá logicky porovnávaná s Bondarčukovou tetralogií, a z tohoto souboje odchází poražena technickým K.O., protože jí dokáže konkurovat v jediné kategorii - v postavě Nataši Rostovy, skvěle zahrané živelnou Audrey Hepburn. I tady ale prohrává, protože Ljudmila Savaljeva byla prostě úchvatná. V jednotlivých scénách je rozdíl ještě větší a v těch davových je to doslova propast. Bondarčuk má všechno epičtější, výpravnější, dynamičtější a emocionálnější. Rozdíl v rozpočtu byl příliš velký a ve schopnostech také. Marno naplat, Bondarčuk byl v době režie v plné síle, ale Vidor už se blížil konci kariéry. Slabé čtyři hvězdičky. (03.09.2024)