Vojna a mier

Instantní Tolstoj, který rozhodně neurazí je vizuálně líbivý, velmi dobře obsaný (Hepburn, Fonda, Ferrer, Lom), jen bohužel trochu prázdný. Nejspíš za to může i to, že se tvůrci snažili nacpat děj do tří hodin, což zákonitě nejde. Trošku mě i nudila forma vyprávnění, styl klasického velkého Hollywoodu, který se podle mě pro Tolstoje nehodí. Ve srovnání s Bondarčukem je tato adaptace jen slabým odvárkem, tak proto dávám nižší hodnocení. (23.11.2012)

Z Tolstého filmaři nejvíce milovali Annu Kareninu, Kreutzerovu sonátu... a Vojnu a mír. V této opulentní, širokoúhlé, barevné a předlouhé verzi sledujeme slavný příběh od Slavkova až po rok 1820. Atraktivní události na pozadí napoleonských válek sledují několikero mladých manželství, lásky a jiné pletky a všichni jsou spokojeni. Herci mají co hrát, dnešní divák si z filmu rád udělá seriál a dokonce i Audrey Hepburnovic zde nepřekáží, protože ten empír je k její siluetě skutečně shovívavý. Ani Anita Ekberg není ještě vulgární a Mel Ferrer je krásný jako panenka. (04.03.2020)

Náročný, ale krásný filmový zážitek. S knižní Vojnou a mír jsem začal, avšak po nějaké té stránce skončil, protože se u čtení (přijměte prosím moji omluvu vy všichni její fanoušci) dostavila docela velká nuda. Trochu zajímavější byly jen bitvy a jediná postava, které jsem fandil, byl starý Bolkonsky (navenek tvrdý, nepřístupný, ale uvnitř dobrý a čestný chlapík). O to větší paradox mě čekal u sledování filmu, kde mně tato postava přišla docela nepříjemná, zatímco ostatní se mi silně zamlouvali. Vojna a mír stojí hlavně na hercích; rozkošné Audrey Hepburn (u které jde ale také velmi dobře pozorovat proměna její postavy v průběhu filmu), Henry Fondovi (pro mě největší sympaťák) a krom dalších také na příjemném překvapení v podobě Herberta Loma, jehož Napoleona jsem mu fakt „žral“. Dále jsou zde také velmi zdařile provedené bitvy (a vůbec davové scény), dobrá hudba a pěkně udělané kostýmy. A ať už mi to budete chtít věřit, nebo ne, za těch 205 minut jsem se ani chvíli nenudil (stejně tak při druhém zhlédnutí). P.S. Co se týče té ruské atmosféry, o které se zde několik uživatelů zmiňuje...ne, že by na mě dýchala z každého záběru, to netvrdím, ale obrovsky mě potěšila scéna, kdy umírá Bezuchův otec a u jeho postele je slyšet píseň posledního pomazání, a to v ruštině (v tu chvíli jsem ji cítil naplno). Výstižné komentáře: Véča, tahit (14.01.2010)

Zatím nemohu srovnávat s ruskou verzí. Nádherný epický velkofilm, který zaujme především nádhernými kostýmy (všechny Natašiny šaty), velkolepými vojenskými scénami (odchod Napoleona z Ruska) a mladičkou Audrey Hepburn. Herci občas přehrávají, ale to už k filmům z 50.let minulého století patří :-) do knižního originálu se asi nikdy nepustím, už Anna Karenina mě málem unudila k smrti. (09.02.2006)

Můj vztah k adaptacím podobných těžnotonážních klasik vyjadřuje myslím jasně hodnocení filmů jako Anna Kareina, Jana Eyerová či Pýcha a předsudek. Vojna a mír má navíc naprosto vražedné tři a půl hodiny, takže po týdnu sledování a 4násobném usnutí si můžu odškrtnout další klasiku. Klady jsou jasné - krásná výprava, úchvatné kostýmy, některé kouzelné scény (balet) a herci. Mel Ferrer, Henry Fonda a především skvělá Audrey Hepburnová. Mínusem je smrtící nuda po celý film. První dvě hodiny jsou milostné tokání, melodramatické výlevy, tuny nezajímavých vedlejších postav a žvanění, žvanění, žvanění. Třetí hodinu odpálí v podstatě jediná delší válečná scéna, Napoleon vtrhne do Ruska a začne se konečně trochu něco dít. Vypálená Moskva, pochod smrti ledovou pustinou, stále zoufalejší Napoleon. I tak je to stále šílené melodrama, těch pár válečných scén je kratičkých a zoufale statických. A já budu klidně za barbara a sestřelím "klasiku", protože postavy mě nebavily, děj mě nebavil, dialogy mě nebavily, táhle se to a nudilo a nudilo. Herci, kostýmy a pár slušných scén to vytáhnou pro mě na 2*, ale více ani ťuk. (16.09.2020)