Milk

Spolehlivý (?) obraz doby. Úvod, nejméně konvenční část filmu obsahuje nejvíce důkazů Van Santovy radosti z kopy možností, jak zmást komerčního diváka. Kdykoliv se naskytne příležitost, využívá černobílých fotografií, televizních záběrů i zfalšovaných televizních záběrů, jejichž rozeznání od těch skutečných ztěžuje mimořádná podobnost herců s jejich předobrazy (viz fotografie před závěrečnými titulky). Po svižném představení doby a postav se van Sant začíná více soustředit na vyprávění příběhu, jehož jádro tvoří klasické volební klání s mnoha prohrami a jednou velkou výhrou na konci. Závěr a také hlavní důvod, proč o Milkovi vznikl celovečerní film, potom ukazuje, že ještě zdaleka nebylo dobojováno, což by ani nemusel podtrhávat patetický komentář o naději. Milk je důkazem, že podvratné stírání hranice mezi realitou a fikcí nemusí být nutně v rozporu se snahou sdělit nám pravdu. Častým snímáním děje přes zrcadlo/sklo posiluje dojem pouze jakéhosi odrazu fiktivního obrazu, který nemůže plně zprostředkovat minulost a již vůbec ne momenty, kdy šlo o lidský život (odraz na zakrvácené píšťalce). Film podle skutečných události tak vlastně zpochybňuje význam čím dál oblíbenějšího natáčení filmů podle skutečných událostí. Není rozumnější uvolnit prostor upřímnějších dokumentům (v tomto případě třeba: http://www.csfd.cz/film/128863-times-of-harvey-milk-the/)? Hlavní přínos Milka bych ale viděl v tom, jak odráží jinou dobu než sedmdesátá léta (ta mimochodem připomíná každý myslitelný detail), dobu svého vzniku. Pro celovečerní (tj. ne televizní) životopisný film o aktivistovi za černošská práva uzrála doba začátkem devadesátých let (Malcolm X, 1992), o téměř dvacet let později usoudil Hollywood, že hlavní divácký proud skousne film urputně bránící zájmy homosexuálů. Za dalších pár let bychom se mohli dočkat snímku o nějaké významné feministce. 80% Zajímavé komentáře: Radek99, Flipper, Tommy987, jhrasko, nightevan (27.03.2009)

Gus Van Sant a jeho oblíbené téma. Seznam herců je oslňující, ale nějaké úznání si zaslouží akorát Franco, protože ostatní přehrávají tak, až to není hezké. Na to jak je to ožehavé a pro film vděčné téma, mi tady chyběly silnější scény, které by podpořily ty velká slova, která Milk co chvíli vykřikuje do davu. Nudný film bez špetky originálnosti, který se snaží vzbudit pocit, že v něm jde o víc, než jen o pár duchaplných myšlenek, které se mi tam podařilo objevit. (21.12.2008)

Úvodná časť o zásadnej zmene životného štýlu pôvodne vzorného zamestnanca finančnej korporácie, úzkostlivo strážiaceho pred kolegami a známymi tajomstvo svojej sexuálnej orientácie, na odvaleného vlasatého hipisáckeho lokálneho gay maloobchodníka a zároveň gay aktivistu bol skvelý. Následné volebné súboje v znamení návratu hipíka späť do systému (zmena imidžu aj účesu prinášajú len klasické hollywoodske prehral-prehral-prehral-vyhral. Dobre zrežírované, dobovo vierohodne pôsobiace zobrazenie atmosféry sanfranciských aktivistických zhromaždení v 70. rokoch 20. storočia. Dôležitým príspevkom je i ukázanie mediálneho pokrytia všeobecných amerických spoločenských aj politických nálad vo vzťahu k homosexuálom. A herecký výkon Seana Penna je vskutku obdivuhodný. Takže napriek istej strednoprúdovosti spracovania, existujú plusové záchytné body posúvajúce hodnotenie nahor. Nemalou mierou tomu prispelo celkové vyznenie filmu, zastávajúce sa práv nielen sexuálnych menšín, ale aj ostatných, mediálno-politickým hlavným prúdom na okraj odsúvaných a právne utlačovaných spoločenských minorít - invalidov, žien, dôchodcov, ľudí odlišných rás. (30.03.2021)

Milk je jeden z dalších filmů zachycující bohatou americkou historii. Tentokrát se to netýká práv obyvatel černé pleti, ale homosexuálně orientovaných lidí. Příběh je to skvěle zpracovaný a odehraný. Jenže mě si nezískal. Film je spíš pro američany a jejich obyvatele. Během posledních pár let se homosexualita řeší všude a v tomhle filmu je to přesycením. Gus Van Sant se snaží propojit politiku a soukromý život hlavního představitele a však ouha. To se mu nedaří. Harvey v politickém životě musí hrát na všechny, aby si je získal. Ve svém soukromém životě jeho problémy diváka nezraní a nedokáží se s ním vžít. To až teprve skvěle udělaný závěr, který se povedl a kvůli kterému bych možná byl ochoten dát i tu čtvrtou hvězdičku. (18.01.2009)

Výborně zahrané, nikdy bych si nedovedla Seana Penna představit jako 4%, ale bravo! (jen Emile Hirsch mi tam neseděl - ale ten mi zatím neseděl v ničem -to je asi moje antipatie proti jeho osobě). V průběhu sledování mě ten film až chvílemi štval, moc velké politikaření, taky myslím místy až dost přehnané ( např. proč by se např. 2 dospělí homosexuálové měli veřejně oblizovat před nově otevřeným krámem).. Jinak s odstupem přeci jen dávám ****, jako dost vydařenému dokumentu. (17.01.2009)