Milk

Že by snad kolektivní herecký výkon roku? Jistě to všem může připadat jako přehlídka karikatur (a dle ohlasů to taky tak mnoho lidí bere), ale málo kdo si uvědomí, že pro napsané postavy byly předlohou skutečné osobnosti, skuteční lidé a hlavně - skuteční gayové. Jestli byly takzvanými karikaturami i ve skutečnosti pak není chyba scénáristů. Mně stačilo, když jsem viděl perfektní civilní výkon Jamese Franca, ten přeci není ve filmu žádnou napodobeninou ani karikaturou gaye. Proto si myslím, že herci odvedli obrovský kus práce a ten "titul" kolektivní herecký výkon roku bych jim udělil. Samotné téma je kontroverzní až na půdu americké akademie a v políčku pro počet proměněných nominací určitě nezůstane současná nula. Když nad tím však přemýšlím, nevím za co bych toho Oskara udělil, Sean Penn je sice skvělý ale Frank Langella jej předčí ve všech ohledech, to samé se dá říci o Gus Van Santovi a i ostatních nominovaných, samotné klání bude zajímavé sledovat (já nad ceremoniálem ještě hůl nezlomil). Milk si zařazuji do poličky s názvem jednou a dost, film mě chytil za srdce, nenudil mě a dozvěděl jsem se zase něco nového, ale nevidím jediný důvod projekci opakovat. (31.01.2009)

Nápadité to jistě je, ale mě to skutečně nebavilo. Sean Penn do toho možná dal všecko, ale tahle role rozhodně krade část jeho duše, kdoví jestli ne všecku, vždyť podívejte se na jeho fotku tady v databázy, ten nemohl přeci hrát Harveye Milka, a ba ano, on to dokázal, a dokázal to opravdu výborně, jen jak řikám, ztratil z toho kus svého velkého já, a já měl co dělat abych to dokoukal. Jinak příběh jako každý jiný, poslední dobou jich zase kolem sebe vidim mraky, samá autobiografie, a vesměs stále stejná kostra příběhu, furt to samé dokola... (13.02.2009)

Harvey Milk je takový Gándí amerických homosexuálů a film o něm - velkolepé, strhující politické drama je mnohem více skutečnou poctou a komplexním dokumentárním zpracováním, než prvoplánovaným tahem na Oscary, či lacinným útokem na naše bolavá srdíčka. Vždyť už jen to, že konec se prozradí hned na počátku jasně naznačuje, že fakta zde hrají prim a pokud to někoho emocionálně zasáhne, pak je to jen vedlejší důsledek nadmíru podařené režie, výborné gradace a perfektně hrajícího Penna, u něhož mimochodem také věřím, že nemyslel jen na to jedno (Oscar) a dal do toho kus sebe (ups, to snad ne). Příkladně odvedená práce, ale v čem je tedy problém? Psychologie postav a celkově postavy, kromě Harveyho, jsou částečně upozaděny, což sice vzhledem k ambicím snímku není úplně špatně, ale snižuje to onu klasickou zábavnost... 7/10 (31.12.2008)

Gus Van Sant a jeho oblíbené téma. Seznam herců je oslňující, ale nějaké úznání si zaslouží akorát Franco, protože ostatní přehrávají tak, až to není hezké. Na to jak je to ožehavé a pro film vděčné téma, mi tady chyběly silnější scény, které by podpořily ty velká slova, která Milk co chvíli vykřikuje do davu. Nudný film bez špetky originálnosti, který se snaží vzbudit pocit, že v něm jde o víc, než jen o pár duchaplných myšlenek, které se mi tam podařilo objevit. (21.12.2008)

Nejedná se o předem promyšlený biopic s tahem na oscarovou branku (přestože nálepka "na základě skutečné události", kontroverzní téma a herecké obsazení by tomu nasvědčovalo) a Sean Penn nechce dalšího Oscara, protože MILK záměrně vytváří pnutí mezi uměleckým filmem portrétujícím osobnost a dobu, její rozpoložení, aniž by se vynášely jakékoliv závěry, a chladně akademickým středně-proudým filmem stavícím na okázalých hereckých výkonech a vystižení doby prostřednictvím vhodných stylistických prostředků (dlouhé statické záběry, split-screen apod.). Proto je cokoliv vyššího záměrně zlehčováno (TOSCA), proto jsou vkládány archivní záběry, které jsou nerozeznatelné od zrekonstruovaných a nově natočených, proto je nám příběh vyprávěn - jako v ZABIJ NIXONA - Pennem/postavou, kterou Penn ztvárňuje._____ I uchopení postav homosexuálů hraničí s karikaturou a pennovské plné položení do role je zde glosováno. (Penn nezískal Oscara za JMENUJI SE SAM, protože byl "fully-retarded", za MILK - obávám se - ho také nezíská, přestože jeho "fully-queer" je uvědomělý a vytváří se analogie mezi prvním homosexuálním funkcionářem bojujícím za práva gayů a lesbiček a Seanem Pennem, jehož filmy jsou o svobodě.)_____ Typicky gusvansantovský rukopis, projevující se na tematu homosexuality a nechronologickém vyprávění, tak neslouží k vymezování se vůči mainstreamu, s kterým měl co dočinění (DOBRÝ WILL HUNTING, PSYCHO, OSUDOVÉ SETKÁNÍ), aby poté začal experimentovat s formou a trpěnlivostí diváka (GERRY, SLON, POSLEDNÍ DNY, PARANOID PARK), protože v MILK se oba přístupy střetávají a především z toho pramení divácké potěšení. MILK je nejlepším filmem o homosexualitě (a zároveň filmem o filmech o homosexualitě, o jedné době - 70. letech a dvou amerických produkčních systémech - středně-proudém a nezávislém) a nejlepším filmem Guse van Santa. Je to hrozně chytré, ale osloví to málo koho. P.S. Označit film za "akademický" a Pennův výkon za "(vy)chtěně oscarový" není necitlivé vůči homosexuálům, ale vůči filmům o nich (srovnej MILK a PHILADELPHIA). 10/10 (17.12.2008)