Louise-Michel

Politicky nekorektní satira, která je sice inteligentní a je podána originálně, mě však téměř vůbec nebavila a humor mě ve většině případech míjel. Pár scének pobavilo ( US dvojčata) a Benoit Poelvoorde bohužel ve vedlejší roli, přesto vynikající. Groteskní satiry zřejmě nejsou mým šálkem kávy a od Francouzů jsem zvyklý na jiný druh humoru. 55% (21.02.2019)

Vtipné. Teda zhruba na spôsob, ako keď si pcháte dva prsty hlboko do hrdla a niekto vás v tom momente prudko rozosmeje. Ono totiž jesť do pascí na myši ulovené holuby, dofajčievať špaky z chodníka, chlípať vyžobranú vodu v putike a umastene sa brhliť stokami žitia má svoje medze. Najmä keď sa snažíte vrámci možností zaradiť do spoločnosti, ale viacej si jednoducho z platu (podpory) dovoliť nemôžete. A ak Vás navyše zamestnávatelia ogabú aj o túto hnusnú mizériu bazálneho prežívania, nepotrvá dlho a potom si to niekto pripomínajúci boháča odserie. No a ako je známe aj z histórie, špirála pomsty a vlastníkov vlastniacich vlastníkov je nekonečná. Krásne je zhostenie sa témy pomsty a životnej nasranosti s humorom. Tvorcovia výnimočne podarenej komédie Aaltra pokračujú v tradícii inteligentného, no nie povznesene slušného srandovného smerovania. Skôr to má bližšie k tradícii drsných storiek vegeťákov, usierajúcich si zo spoločnosti, ktorú ignorujú a zároveň svojím spôsobom používajú a rozprávajú svoje nekompromisne brutálne srandovné jeby zo života v zafúľano/zafajčených krčmách. p.s. neodchádzajte počas záverečných tituliek: dodatok so srbským snajperom je rovnako úžasný ako celý film. (21.03.2009)

„Buy, sell, buy, sell, buy, buy, sell, buy…“ Anarchistická komedie stvořená krizí z nadbytku. Plebejsky přímá a svým humorem (s)prostá, přitom postmoderně zahlcená motivy, umožňující pozornějším divákům několikeré čtení (východ dělnic z továrny a šmírování klíčovou dírkou třeba musí potěšit filmové historiky). Ztráta zaměstnání znamená ztrátu jistot, zde konkrétně ohledně žánru filmu, pohlaví aktérů i toho, co dnes je a není v umění přípustné. Sranda z jedenáctého září a zabití kojence. Kdo to trumfne? Stylem, kdy statická kamera snímá komické výjevy, má Louise-Michel nejblíže ke grotesce, humor je ale mnohem cyničtější, mnohem méně předvídatelný a někdy spočívá už v tom, kde je kamera umístěna a jak se ne/hýbe. V tom, jak provokuje každým záběrem a přitom zůstává neskutečně zábavným (tzn. diváky nasírá, ale snesitelně), je film unikátní. Podobně jako Borat, oproti kterému si ale coby ryzí fikce může dovolit ještě víc. 85% Zajímavé komentáře: JFL, Radko, Bluntman, Jansen, Pett.Luke (28.11.2014)

Vydatná dávka absurdního humoru, bohužel v nefungující formě. Tohle prostě Francouzi, oproti svým britským kolegům (Terry Jones a spol.), neumějí ukočírovat. Jako celek je to nezáživné, nudné a je vidět, že se dost tlačilo na pilu. Absurdní humor ano, ale musí to být zábavné, tohle je jen taková černočerná groteska, ovšem uznávám, místy povedená (střelba na štěkajícího psa, žádost o vraždu vznesená na dívku umírající na onkologickém oddělení nebo závěrečná vyvražďovačka, jíž neujde ani malé dítě). (18.11.2010)

Už delší dobu jedna z mých srdcovek, kterou mám i ve svých vybraných oblíbených filmech. Není to žádné světoborné dílo – spíš lehký nezávislý snímek. Pomalé tempo filmu se ideálně hodí a zintenzivňuje atmosféru příběhu, v kterém se hlavní hrdinové chtějí pomstít svým vykořisťovatelům. Tato netradiční roadmovie je slepencem absurdních situací, který by měl potěšit každého diváka s dostatečným nadhledem a se smyslem pro spravedlnost. [ PŘÍBĚH: 2 /// ATMOSFÉRA: 2 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 2 /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (19.02.2014)