Louise-Michel

Úvodní scéna v krematoriu mě navnadila svým černým humorem a následující minuty o tom, jak majitel vyběhl se svými zaměstnanci, mi připomněly nedávno zveřejněný případ z Itálie, kde poslal šéf své ovečky na celozávodní dovolenou, během níž přestěhoval fabriku do Polska. Vypadalo to na skvělou jízdu a předpokládal jsem, že se budu rozhodovat o udělení nejvyššího hodnocení, jenže poté, co si zhrzené zaměstnankyně v kavárně odhlasovaly popravu svého šéfa, uhnul film do podivné absurdní křeče, ze které se až do závěrečných titulků nevymanil. Jak mi úvodních deset minut dokonale sedlo, následovaly nekonečně dlouhé chvíle nefalšovaného utrpení. Dal bych odpad, ale uvědomuji si, že Ježíš by utrpení definoval úplně jinak. Prostě jsem si s tím humorem anarchistické dvojky nesedl. Celkový dojem: 15 % za úvod. (10.10.2015)

Už delší dobu jedna z mých srdcovek, kterou mám i ve svých vybraných oblíbených filmech. Není to žádné světoborné dílo – spíš lehký nezávislý snímek. Pomalé tempo filmu se ideálně hodí a zintenzivňuje atmosféru příběhu, v kterém se hlavní hrdinové chtějí pomstít svým vykořisťovatelům. Tato netradiční roadmovie je slepencem absurdních situací, který by měl potěšit každého diváka s dostatečným nadhledem a se smyslem pro spravedlnost. [ PŘÍBĚH: 2 /// ATMOSFÉRA: 2 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 2 /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (19.02.2014)

Asi jediné co bych na tomto filmu ocenil, byla zajímavá kamera, humor ve filmu mi totiž nějak nesedl, přestože černému nebo absurdnímu humoru se nevyhýbám. Ne že by mě to tedy pohoršovalo, ale prostě mě to nebavilo a nesmál jsem se, když jsem se smát měl. Vyjma dvou nebo tří situací, které byly doopravdy vtipné, ale to je na devadesáti minutovou komedii málo. (10.08.2012)

To byl teda zážitek! Ošklivá dělnice Loiuse a stejně tak přitažlivý Michel v krvavé cestě za pomstou. Prohnilý managament továrny, ten, který je připravil o práci, je potřeba ihned zlikvidovat a pokud možno, co nejelegantněji, což je v případě téhle vypečené dvojky věc takřka nemožná. Hodně silný, řekl bych až ujetý filmový zážitek, který jsem polkl bez nějakých větších zažívacích problémů. Nejšílenější film roku 2014, to zcela bezpochyby. (21.08.2014)

Filmovému divákovi znechucenému požíráním filmů vařených stále podle týchž receptů, navíc z čím dál tím ošizenějších ingrediencí je tady servírován po dlouhé době původní vydatný pokrm a někomu, kdo na to není dopředu připravený (jako například já) se možná nebude úplně lehce trávit... Scénář, režie, kamera a hlavně použitý humor a herecké výkony jsou velice originální a v podstatě nepodobné ničemu z poslední doby ani z doby před ní (ten humor možná opravdu vzdáleně připomíná Monty Pythony). Je to umělecké dílo v pravém slova smyslu - realitu nenapodobuje ani nepopisuje - samo je realitou (hodně zvláštní) - tudíž není až tak třeba se pozastavovat nad extrémně vyhrocenými sociálními rozdíly jak z Dickense - chudí jedí červi a bohatí řídí svoje firmy vleže u bazénu. I bez toho by se filmu povedlo poněkud obrousit hrany mého pravicového přesvědčení. Dvě připomínky - u úvodní scény z krematoria jsem nějak nedával pozor, myslel jsem, že jde o reklamu či upoutávku a její smysl mi zcela unikl. A biofarma, kde majitelé topí vlastními exkrementy - to je laciné... Celkový dojem - dostalo se mi něčeho úplně jiného, než jsem čekal (na základě recenze z Respektu), v kině jsem tak trochu vyjeveně čuměl a čumim ještě teď. Bude to třeba nechat uzrát. (19.09.2009)