Iron Man 2

Kdo nemá rád zbraně? Kdo nemá rád techniku? Kdo nemiluje slávu vyleštěnou penězi? Amerika vládne světu v blockbusteru, který odráží jednu tvář vlastního publika a stejně se tomu každý nechápavě směje. Akce rozhodně přibylo, je zajímavější, originálnější, i když někdy řešená (třeba final battle) hrozně urychleně. Je ovšem dobře, že Favreau buduje půdu pro Avengers opravdu solidním způsobem. Robert Downey jr. zase filmu vládne, i když prsa a rty Scarlett jsou rozhodně nebezpečné zbraně... Co bude dál? Nevím, ale dvojka mě dokázala opět pobavit na příjemné dvě hodiny, ale kromě toho skryté americké posedlosti nenabídlo nic, co bych musel vidět znovu. Klasických slabé 4*=70% s očekáváním, že ve trojce bude všeho třikrát tolik:). (13.09.2010)

Iron Man 2 - bigger, multiplied and with different black sidekick. Tonyho Starka bych už netoužil výchovně nakopat do jistých míst, nicméně i přes pozoruhodný a uvěřitelný posun jeho postavy, setrvale kvalitní konverzační část a vydatné herecké posílení souboru tu pořád trvá ten problém se slaboučkým záporákem. Na osmdesátku to prostě pořád nevidím, a na reprízu taky ne. Na to je tam přece jen té Gwyneth a Scarlett málo;) (22.08.2013)

Jestli hledáte film, který má koule, tak myslím, že jste ho našli. Tenhle film má prostě svůj styl, své charisma, stejně jako tomu bylo u stejně skvělé jedničky. Robert Downey je pan herec. Mickey Rourke ho skvěle doplňoval a jako záporák byl dokonalý, ta ruština mu seděla. Hodně lidí si stěžuje na dabing, já s ním problémy neměl a myslím, že se vydařil. Scarlett Johansson a Samuel L. Jackson potěšili, stejně tak jako AC/DC, kteří tomu dodali šťávu. Hned po skončení projekce se mi zachtělo film vidět znova a to myslím o něčem svědčí. Chci trojku ! (03.05.2010)

Takhle by to nešlo, pánové. Schematická užvaněná komiksárna s nulovým počtem zajímavých scén. On ani první Iron Man mě nijak zvlášť nenadchnul, ale jako sympatickou oddychovku jsem jej strávil bez problémů. Hlavně mě bavily dialogy a interakce mezi postavami, což o dvojce říct bohužel nemůžu - proto ten propad v hodnocení. A vůbec nejhorší je, že když se konečně začala nějaká akce, tak jsem se již po chvilce přistihl v toužebném očekávání, aby zase rychle skončila. Nemastné, neslané, bez jiskry a bez nápadu. (04.09.2010)

Ach, tak tohle bolelo. Navíc jsem si uvědomila, že už jsem se na to snažila jednou koukat někdy předtím, ale po začátku jsem to vzdala s tím, že každý film má svého diváka a já nejsem divák pro tento film. Ale když už jsem se tomu odevzdala, tak jsem si také slíbila, že začnu něčím pozitivním. A to jsou vlasy Černé vdovy. Ó božíčku, tu jednu scénu, kdy je při otočce v chodbě snímána ze shora a její kadeře se kolem ní na svítivě bílém pozadí podlahy zatočí a zavlní, jsem si užila víc, než celou trilogii dohromady. Vím, že je to dost povrchní a že většina žen, které se mi líbí, má velký nos, ale přesto, kdybych někdy sestavovala seznam bohyní (jako že ho sestavuji), tak Scarlett na něm určitě bude. A potom k filmu, já vím, že to má být vtipné, ale v některých momentech mi zatrnulo: Je to vážně komedie? Úvod je vážně děsivý, strašidelný. Potom ten odér americké vlajky vlající na každém monitoru trochu vyvane, respektive není tak explicitní, ale vážně, brrrr. Je to tak zvrácené, jako stavět uprostřed vybetonovaného města pavilon s umělou zahradou. Nejlépe to symbolizuje Pepper a její boty. Já osobně sice trpím tím, co se ženám často přisuzuje, a totiž jakousi primární a nepřenosnou posedlostí botami, ale jehlové podpatky se mi nelíbily nikdy a film nabízí několik krásných ilustrací proč. Když v nich chodí, a jsou to docela důležité momenty, tak to vypadá, jako by se soustředila na jednu jedinou věc - a to na chůzi v těch botách. Její kroky vypadají úplně jinak než lidí v pohodlnějších botách, kteří chodí kolem ní, její tempo je pomalejší, její nohy jsou neustále pokrčené v kolenou. A to trochu ubírá na uvěřitelnosti její postavy, která jde právě zachránit někoho, koho miluje, a tak podobně. Respektive ona jako postava neexistuje. A potom je tam ta nebetyčně děsivá scéna, ve které jdou do schodů obě, Pepper a moje bohyně. Obě mají pouzdrové sukně ke kolenům a lodičky na jehlách, obě se dívají pod nohy a obě trochu vyvrací nohy, aby vůbec v těch sukních zvládaly dělat ty kroky, Scarlett s tím má tedy větší problémy. A aby toho nebylo málo, následuje střih na na Sama Rockwella, který tančí. Tančí! Kde jsou všechny feministky světa? Jestli tohle není peklo, tak nevím. (A abych tedy nevypadala příliš vyšinutě, tak ještě poznámka k Tonymu: jeho figura v tomto filmu trpí častým scenáristickým nešvarem, a to totiž tím, kdy z nutnosti vytvořit drama a napětí mezi postavami se jedinec začne chovat nekonzistentně/křečovitě/nebo-zkrátka-jako-idiot. Když Bruce Wayne na svém večírku předstírá opilost, tak to dělá proto, aby vyhnal lidi a tím je dostal z nebezpečné zóny. Když je Tony Stark na svém večírku doopravdy opilý a dělá bordel - místo aby dělal věci, které chce, s těmi, se kterými chce - tak ho vnímám jako slabocha a ztrácí můj respekt.) (24.11.2014)