Iron Man 2

Narcis, co úspěšně zprivatizoval světový mír, je zpět! Za předpokladu, že ten chloroform nebyla Zelená, trápí Anthonyho už jen nerusky vypadající Rus s trýznivým holobičem a existenčně-milostně-pracovní problémy, ale to není nic, co by zbrojař milénia s nukleární hercnou nevyřešil.. Favreau se držel osvědčeného schématu jedničky, kdy akce bylo poskrovnu a vše se točilo kolem charismatické aury Downeyho jr., což byla myslím správná volba i vzhledem k tomu, že dětem přístupné scény s "hammeroidy" se utápěly v nepřehlednosti a nudě. Pokud Marvel pomýšlí na trojku, měl by ji pojmenovat podle hvězdy, na které vše stojí - Tony Star(k). Ušetří se spousta peněz za triky a rudozlaté brnění může klidně zamířit do sběrny cenných kovů.. (07.05.2010)

"Úspěšně jsem privatizoval světový mír. Co ještě chcete?" Do létajícího kusu plechu bylo málokdy při výrobě naválcováno tolik egoistického sarkasmu, jako do toho ze Stark Industries a to je dobře. Druhé poletování tryskami překypujícího týpka se mi totiž líbilo ještě o pár úderů bičem do formule víc, než seznamovací pokus a jako nenáročný konzument si dovolím vyjádřit spokojenost s duněním beden, využíváním všech barev světelného spektra i s úrovní ruského inženýrství. (15.04.2016)

Na konci prvního dílu se Tony Stark/Iron Man ustanovil jako "tak trochu jiný superhrdina", jenže druhý díl je završen tím, že se z hlavního hrdiny stává "hrdina jako všichni ostatní", a tak musí být utvořen heterosexuální pár, přijmut sidekick a je zaděláno na nového záporáka, přičemž nesmí chybět nějaká ta traumata z dětství a tvoření komplexního vesmíru. Poslední jmenované je klíčové, protože víc než o soudržnou podívanou s precizně motivovanými postavami a prvky ve vyprávění jde o sled pohromadě nedržících sitcomových scének, které neustále odkazují na jiné komiksy/filmy podle komiksu/filmy, ve kterých si zahrál herec hrající zde. To vede k neustálému srovnávání, z něhož IRON MAN 2 vychází jako ten slabší, co se týče svých dvou hlavních vzorů - SPIDER-MANA 2 (vyrovnání se se svým "superhrdinstvím" pomocí odložení masky) a TEMNÉHO RYTÍŘE (potemnělost a záporák). Významová rovina snímku je sice bohatší než u prvního dílu (reflexe toho, jak média prezentují americkou zbrojní a válečnou politiku, zároveň reflexe mediálního obrazu obsazených hvězd), ale svou americko-ruskou zápletkou archaičtější. Výše zmíněné jsou důvody, proč je dvojka horší díl než jednička, což ještě neznamená, že by se jednalo o průměrný či dokonce špatný film, protože na to je svým neustálým vybočováním ze stylistického rámce obzvlášť v úvodní půlhodině nesmírně opojná a v akčních scénách posílením vnímání Tonyho (zesílení zvuků, zpomalení) vtahující. (29.04.2010)

Iron Man 2 - bigger, multiplied and with different black sidekick. Tonyho Starka bych už netoužil výchovně nakopat do jistých míst, nicméně i přes pozoruhodný a uvěřitelný posun jeho postavy, setrvale kvalitní konverzační část a vydatné herecké posílení souboru tu pořád trvá ten problém se slaboučkým záporákem. Na osmdesátku to prostě pořád nevidím, a na reprízu taky ne. Na to je tam přece jen té Gwyneth a Scarlett málo;) (22.08.2013)

Je mi jedno, že Robert Downey ml. hraje zpravidla sám sebe, vždyť kdo má taky lepší předpoklady zahrát Roberta Downeyho ml. než Robert Downey ml., ovšem není mi jedno, že workoholicko-hračičkovský podtón prvního dílu nahradil skřípavý orchestr s ožralým dirigentem, kde nikdo pořádně netuší, na co a kdy hrát. Ani Iron Man zkrátka není ze železa a Mickey Rourke do starého železa nepatří. Jinak k tomu nemám co dodat. (12.02.2012)