Iron Man 2

// Více Tonyho, více humoru, více odlehčenosti. Méně akce, méně smyslu, méně Iron Mana? Možná. A možná je to i dobře, nejspíš bych zkousnul koukat na to samé, ale proč, když to jde i jinak? A ono to opravdu jde. Dříve jsem si to nemyslel, po x-tém shlédnutí už jsem k tomu ale přistoupil jinak, uvědomil si, kudy se film vydává, přijal to a zkrátka se bavil. Víc jsem ani nechtěl, takže ano - mise splněna - nezbývá než počkat, co na to Iron Man 3. (01.05.2013)

Pravda je taková, že JÁ jsem Iron Man..... Ví to celý svět a Tony si to náležitě užívá. Ovšem jako každý superhrdina si musí projít stádiem ,,nenávisti“. K tomu dopomohl také impozantní nástup M.Rourka (ten chlapík je lepší než za mlada!) a možná i (ale spíš ne) Palladium v hrudi. Pohled do historie Stark Industries (obzvlášť pokud se s Tonym máme potkávat častěji) neuškodí, ba co víc, dá se považovat za pochopitelný. Iron Man je komiks postavený na krásných obrázcích, nejnovějších (filmových) technologiích a naštěstí (občas) i akci. Robert D. Jr má charisma za všechny ostatní a přesto mě ani druhý díl nepřesvědčil o I.M. nepostradatelnosti. Stále platí vše, co jsem napsal o jedničce a dodávám, že se na trojku stejně budu těšit! Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Cítím formu a hodlám se porvat s T. Starkem. 2.) Chci vidět kufřík, po kterým touží každý muž. 3.) Jsem fanda do nejnovějších technologií a zbrojních systémů. 4.) Nechápu proč je těžký koukat na cestu, když se vzadu převlíká S.Johansson. 5.) Miluju ultimativní souboje robotů. PŘÍBĚH *** HUMOR * AKCE *** NAPĚTÍ ne (06.09.2010)

Užvaněný downgrade jednotky, ve kterém se hrozivě plýtvá slovy, ale zlomové momenty v příběhu jsou přesto nevěrohodné (Rhodeyho únos obleku... wtf?). Scénář znovu sestává z povrchní dialogové vaty, kterou odříkávají solidní herci, bohužel Downey se polovinu času potácí v existenciální krizi a jeho herečtí kumpáni mají bezezbytku málo prostoru. Leccos vylepší akčnější finále (padne konečně i pár hlášek), ale i tak zůstává pachuť zbytečného sequelu, který je rozlítaný na všemožné strany, ale ve své podstatě se v něm skoro nic neděje. O ještě více vykastrovaném skluzu po comicsových schématech vypovídá to, že se stejně jako v jedničce vlastně jen dlouhatánsky čeká, až si záporák obleče velký robotický oblek, a pak... pak skončí film. 5/10 (29.04.2010)

Ach, tak tohle bolelo. Navíc jsem si uvědomila, že už jsem se na to snažila jednou koukat někdy předtím, ale po začátku jsem to vzdala s tím, že každý film má svého diváka a já nejsem divák pro tento film. Ale když už jsem se tomu odevzdala, tak jsem si také slíbila, že začnu něčím pozitivním. A to jsou vlasy Černé vdovy. Ó božíčku, tu jednu scénu, kdy je při otočce v chodbě snímána ze shora a její kadeře se kolem ní na svítivě bílém pozadí podlahy zatočí a zavlní, jsem si užila víc, než celou trilogii dohromady. Vím, že je to dost povrchní a že většina žen, které se mi líbí, má velký nos, ale přesto, kdybych někdy sestavovala seznam bohyní (jako že ho sestavuji), tak Scarlett na něm určitě bude. A potom k filmu, já vím, že to má být vtipné, ale v některých momentech mi zatrnulo: Je to vážně komedie? Úvod je vážně děsivý, strašidelný. Potom ten odér americké vlajky vlající na každém monitoru trochu vyvane, respektive není tak explicitní, ale vážně, brrrr. Je to tak zvrácené, jako stavět uprostřed vybetonovaného města pavilon s umělou zahradou. Nejlépe to symbolizuje Pepper a její boty. Já osobně sice trpím tím, co se ženám často přisuzuje, a totiž jakousi primární a nepřenosnou posedlostí botami, ale jehlové podpatky se mi nelíbily nikdy a film nabízí několik krásných ilustrací proč. Když v nich chodí, a jsou to docela důležité momenty, tak to vypadá, jako by se soustředila na jednu jedinou věc - a to na chůzi v těch botách. Její kroky vypadají úplně jinak než lidí v pohodlnějších botách, kteří chodí kolem ní, její tempo je pomalejší, její nohy jsou neustále pokrčené v kolenou. A to trochu ubírá na uvěřitelnosti její postavy, která jde právě zachránit někoho, koho miluje, a tak podobně. Respektive ona jako postava neexistuje. A potom je tam ta nebetyčně děsivá scéna, ve které jdou do schodů obě, Pepper a moje bohyně. Obě mají pouzdrové sukně ke kolenům a lodičky na jehlách, obě se dívají pod nohy a obě trochu vyvrací nohy, aby vůbec v těch sukních zvládaly dělat ty kroky, Scarlett s tím má tedy větší problémy. A aby toho nebylo málo, následuje střih na na Sama Rockwella, který tančí. Tančí! Kde jsou všechny feministky světa? Jestli tohle není peklo, tak nevím. (A abych tedy nevypadala příliš vyšinutě, tak ještě poznámka k Tonymu: jeho figura v tomto filmu trpí častým scenáristickým nešvarem, a to totiž tím, kdy z nutnosti vytvořit drama a napětí mezi postavami se jedinec začne chovat nekonzistentně/křečovitě/nebo-zkrátka-jako-idiot. Když Bruce Wayne na svém večírku předstírá opilost, tak to dělá proto, aby vyhnal lidi a tím je dostal z nebezpečné zóny. Když je Tony Stark na svém večírku doopravdy opilý a dělá bordel - místo aby dělal věci, které chce, s těmi, se kterými chce - tak ho vnímám jako slabocha a ztrácí můj respekt.) (24.11.2014)

Scénář: Justin Theroux .. 70%. Výsledný dojem nakonec zpřerážel všechny obavy a špatné prognózy a to až překvapivě, proto zaokrouhluji nahoru. Sice se napodruhé nejedná o tak zlaté vejce jakým byla jednička, ale na především konverzační film prostě nejde být naštvaný, když je podaný takhle dobře. Vše stojí na hercích, vtipech, dialozích (zlatý originální hlas! Už jen pomyšlení na dabing mi nahání nevolnost - vyloženě nevhodný film, navíc nebyl ani 3D, aby se našla polehčující okolnost) a nikoliv akci. Jon Favreau už se téměř dotkl hvězd. A já si jdu pro zbraň a zastřílet... (02.05.2010)