Iron Man 2

Favreau má do Nolana daleko, takže mě nálepka "konverzačky za 200 mega" odrazovala, ale dvojka mě nakonec bavila o něco víc než přeceňovaná jednička. Tony nám tu (opět) umírá, takže má dle mého nárok na nějaké ty boty, které ho nečiní nesympatickým, ale naopak lidštějším, obzvlášť když nezapomíná hláškovat a prďácky sklápět helmu přes obličej. Rourkeho charizma by mohlo podpírat věž v Pise a Scarlett Johansson září, ač potupně nucena stepovat za vyšeptalou Gwyneth Paltrow, takže nezbývá než se modlit, ať se brzy dočkáme spinoffu s její Black Widow. (29.04.2010)

Zrovna od filmu, jehož hlavní hrdina polovinu filmu jenom chlastá a dělá voloviny, bych nečekal varování před mocí (mediálního) obrazu. Stark je stejně amorální postavou jako druhý zbrojařský magnát Hammer, jen umí působit na lidi a udělat si ze sebe srandu, což je vlastnost charakterizující celý film a odlišující Iron Mana od potemnělých komiksových adaptací á la Temný rytíř, jež superhrdinský mýtus nezlehčují. Favreau trend psychologičtějších komiksáren nenásleduje. Temnější je dvojka výhradně tím, co se děje se Starkovým tělem, nikoliv tím, co prožívá. Právě soustředění na povrch přitom lze vnímat jako příčinu popularity Starka a jemu podobných, jež vědí, jak vystupovat před televizními kamerami (skrze něž na protagonistu také několikrát nahlížíme). Soustředění na povrch je zároveň důvodem, proč dostala ve filmu vcelku nadbytečnou roli Scarlett Johansson, jejíž křivky jsou manou pro oči. Radost udělá také Mickey Rourke, který nemluví moc, ale mluví k věci, Gwyneth Paltrow, jejíž slovní přestřelky s Downeyem dvojsmysly a timingem připomínají klasické screwballové komedie a radost nakonec udělají i ty cca dvě akční scény, přidané jakoby jen tak, pro radost (když už nám na ně dali prachy…). Vydatně zahláškovat, dobře u toho vypadat, a rychle zmizet z paměti. Splněno. 75% Zajímavé komentáře: Bluntman, FlyBoy, Theatis, ScarPoul, fmash, mcb,Deverant (06.05.2013)

Tak daleko jako poprvé Iron Man nedoletěl, přesto předvedl to, co se tak nějak obecně čekalo. Ne uplně blbý popcorn, perfektní akci, nějaké to satirické rýpnutí a svěží nápad. Což ve světle nebetyčné sterility posledních blockbusterů nakonec vůbec není málo. Věčná škoda té občasné ztráty energie a tempa, pád na hubu někdy v polovině je skoro smrtelný. Ty tři a půl hvězdy dávám neviděné originální verzi, dabing to pohřbívá takřka dokonale (aneb slyšet diskuzi Rockwella a Rourka o ptáčcích a svíjet se v bolestech). Zatím 70% s potenciálem klesat. (01.05.2010)

Ach, tak tohle bolelo. Navíc jsem si uvědomila, že už jsem se na to snažila jednou koukat někdy předtím, ale po začátku jsem to vzdala s tím, že každý film má svého diváka a já nejsem divák pro tento film. Ale když už jsem se tomu odevzdala, tak jsem si také slíbila, že začnu něčím pozitivním. A to jsou vlasy Černé vdovy. Ó božíčku, tu jednu scénu, kdy je při otočce v chodbě snímána ze shora a její kadeře se kolem ní na svítivě bílém pozadí podlahy zatočí a zavlní, jsem si užila víc, než celou trilogii dohromady. Vím, že je to dost povrchní a že většina žen, které se mi líbí, má velký nos, ale přesto, kdybych někdy sestavovala seznam bohyní (jako že ho sestavuji), tak Scarlett na něm určitě bude. A potom k filmu, já vím, že to má být vtipné, ale v některých momentech mi zatrnulo: Je to vážně komedie? Úvod je vážně děsivý, strašidelný. Potom ten odér americké vlajky vlající na každém monitoru trochu vyvane, respektive není tak explicitní, ale vážně, brrrr. Je to tak zvrácené, jako stavět uprostřed vybetonovaného města pavilon s umělou zahradou. Nejlépe to symbolizuje Pepper a její boty. Já osobně sice trpím tím, co se ženám často přisuzuje, a totiž jakousi primární a nepřenosnou posedlostí botami, ale jehlové podpatky se mi nelíbily nikdy a film nabízí několik krásných ilustrací proč. Když v nich chodí, a jsou to docela důležité momenty, tak to vypadá, jako by se soustředila na jednu jedinou věc - a to na chůzi v těch botách. Její kroky vypadají úplně jinak než lidí v pohodlnějších botách, kteří chodí kolem ní, její tempo je pomalejší, její nohy jsou neustále pokrčené v kolenou. A to trochu ubírá na uvěřitelnosti její postavy, která jde právě zachránit někoho, koho miluje, a tak podobně. Respektive ona jako postava neexistuje. A potom je tam ta nebetyčně děsivá scéna, ve které jdou do schodů obě, Pepper a moje bohyně. Obě mají pouzdrové sukně ke kolenům a lodičky na jehlách, obě se dívají pod nohy a obě trochu vyvrací nohy, aby vůbec v těch sukních zvládaly dělat ty kroky, Scarlett s tím má tedy větší problémy. A aby toho nebylo málo, následuje střih na na Sama Rockwella, který tančí. Tančí! Kde jsou všechny feministky světa? Jestli tohle není peklo, tak nevím. (A abych tedy nevypadala příliš vyšinutě, tak ještě poznámka k Tonymu: jeho figura v tomto filmu trpí častým scenáristickým nešvarem, a to totiž tím, kdy z nutnosti vytvořit drama a napětí mezi postavami se jedinec začne chovat nekonzistentně/křečovitě/nebo-zkrátka-jako-idiot. Když Bruce Wayne na svém večírku předstírá opilost, tak to dělá proto, aby vyhnal lidi a tím je dostal z nebezpečné zóny. Když je Tony Stark na svém večírku doopravdy opilý a dělá bordel - místo aby dělal věci, které chce, s těmi, se kterými chce - tak ho vnímám jako slabocha a ztrácí můj respekt.) (24.11.2014)

Tak takhle to dopadá, když se snažíte vytunit formuli, která už je sama o sobě skvělá. Zkusili na ni přimontovat více vtipu, připevnit více akce, nechat nainstalovat autorádio, co hraje jen samé pecky, dovnitř posadit další oblíbené herce a nechat káru projet exkluzivními lokacemi. Výsledek je tak na půli cesty - a to zamrzí, obvzlášť proto, že jedničku mám hodně ráda.. Strýček fašírka! [28.5. 2010, Slovanský dům, titulky. (Zásadně).] (28.04.2010)