Chlapec A

Abych pravdu řekl, ze začátku jsem nevěděl, na čem si vlastně stojim, protože jsem vlastně nevěděl do čeho jsem se to zamotal, no a tak to všecko na mě vyplyvlo, zničehonic, příběh, který vlastně za shlédnutí rozhodně stojí, jenom mi v tom ze začátku dělal hodně veliký guláš a ten ne a ne setřást, až pak tak po třetině filmu vlastně vím, o čem to všecko vlastně je, a kam to všecko směřuje, protože to není nic jiného než depresivní výpověď, promarněného života, na který ani pes nenachčije, a co se nedá zachránit rozumně, ani lidský mozek nezachrání. Škoda právě toho, jak je film depresivní od začátku až do konce, ale na druhou stranu, díky tomu všemu ho nedokážu setřást na hodně dlouhou dobu. Hlavní role, padla Peterovi Mullanovi jako ulitá, a jak scénáristi příběh sfoukli jako svíčku, tak ani já nevěděl, co si o tom všem myslet, a ten konec, ten konec mě naprosto oddělal. No a možná právě proto dávám čtyři hvězdičky, protože to se prostě musí vidět. Silné a působivé to je, to ano, ale možná až moc. (07.12.2008)

Minulosť nie je dôležitá, podstatná je súčasnosť. Takto by to mohlo fungovať vo svete, kde žijú empatickí, inteligentní ľudia, ktorí si dokážu zachovať nadhľad nad situáciou. Lenže v takom svete bohužiaľ nežijeme. Výborný scenár a réžia britskej snímky, ktorá dokáže emocionálne aj svojim tempom zasiahnuť diváka. Problémom je to, že jej premisa je trochu nereálna. Od odsúdenia 9 ročných detí za vraždu, po vypísanie finančnej odmeny na chlapca, ktorý bol po 14 rokoch prepustený z väzenia. Ako z westernu. Riešila by takúto záležitosť verejnosť po toľkých rokoch? Musel by zostať takýto človek inkognito? Ale nechajme úvah, film je to silný. (17.09.2012)

Jak já nesnáším cockney přízvuk! Což je věc, o kterou samozřejmě ve filmu vůbec nejde. Připomnělo mi to televizní film Svědek, kde hraje můj milovaný zubatý zrzek Toby Stephens. Oproti němu ale Chlapec A neskončí jako béčkový horor vhodný leda k tomu, aby u něj člověk žehlil puky na kalhotech nebo tak něco, nýbrž hrdě doklopýtá ke kompletně beznadějnému a ponižujícímu konci. Lidé jsou monstra. Neslyšela jsem to už někdy? (22.08.2010)

Ten film je skvěle natočený, zahraný... ovšem jak velmi násilně tlačí diváka k sympatizování s hlavním hrdinou (a při vykreslování jeho charakteru ako by 14 let vězení nehrálo roli), je naprosto nevhodné a místy mě to vyloženě iritovalo. Vše je tu v pořádku - možná jen odhadnutelnost děje místy vadí -, ale nepřirozená manipulace s emocemi je tu vážně za hranou. (30.03.2013)

Britský Zločin a trest v duchu neorealismu. Stejně jako Dostojevského Raskolnikova i titulního „Boy A“ tíží břímě v podobě zločinu a i pro něho je navázaní heterosexuálního vztahu (v klasickém filmu doplňující příběhová linie ovlivňující tu hlavní) příčinou obratu v jeho životě/povaze. Boy A je převážně intimním dramatem s psychologicky propracovanými charaktery, kterým samozřejmě dominuje ústřední antihrdina perfektně zahraný Andrewem Garfieldem táhnoucím prakticky celý film. Hlavní linku obohacující flashbacky postupně odhalují podstatu hrdinova zločinu, zatímco filmová současnost dále rozvíjí jeho trest, který pobytem ve vězení rozhodně neskončil, neboť cejch kriminálníka se těžko smazává. Tento film je velmi působivým příběhem člověka snažícího se znovu socializovat a jako takový funguje skvěle. (10.02.2010)