Spievanie v daždi

V základní premise (na které ale film zdaleka nestojí) budete jako doma, pokud jste viděli oscarový THE ARTIST (2011). I tady jde o éru přechodu z němého filmu na mluvený a všechny patálie, co s tím souvisí, ale hlavním posláním filmu je tady něco jiného – a tím je až nakažlivá radost ze života. Nikde, v žádném jiném filmu, neuvidíte tak jedinečné taneční výstupy, muzika je skvělá a herci? Debbie Reynolds je sladká, Kellyův sidekick Donald O´Connor je požehnáním pro každého tahouna filmu, tím jak je talentovaný, ve své roli přesný a nahrávající hlavní hvězdě filmu – a tou je samozřejmě Gene Kelly, muzikálností a pohybem obdarovaný génius, přitom tak ohromný sympaťák, že bych se do něj v tu ránu zamiloval, kdybych nebyl hetero. Zhruba dvacetiminutová pasáž ve druhé půli filmu, kde se v rychlém sledu střídají jedna stage za druhou, je vizuální slastí pro každého estéta a jednotlivé výstupy jsou co do nápaditosti a rozmanitosti dnes označovány za předchůdce dnešních videoklipů. Tenhle film je esencí krásného a pozitivního filmového zážitku a na blu-ray vypadá úchvatně! (16.04.2013)

Můj filmový přehled měl (a jistě ještě má) tu a tam trhlinu. Singin' in the Rain jsem "znal" z nespočtu citací a kratičkých ukázek z deště. Celkový dojem byl nezájem z přehnané pověsti a nelíbivé cajdákové melodie (kterou navíc v češtině dorazil mečící Korn). Jenže o tom tahle švanda a čistá radost ze života vůbec není. Jistě, najdou se v něm slabší chvíle -- Gene Kelly nemá jako režisér od sebe jako herce moc odstup, a místy se nechá exhibovat poněkud přes míru (ke konci). Nicméně pokud jsou na scéně alespoň dvě, nebo lépe ještě více ze čtyř hlavních postav, je to parádně odsýpající óda na radost. P.S. ano, jestli někdo, tak si tu aspoň nominaci za herectví zasloužila Jean Hagen nejvíc. (19.05.2013)

To, že je Zpívání v dešti přelomovým muzikálem, který inspiroval (nejen) spoustu dalších filmových tvůrců, jsem věděl už dávno i bez toho, abych se na film podíval. To, že zároveň již sám v sobě s nadhledem obsáhl pozoruhodné téma z filmové historie (a sice přechod od němého filmu k zvukovému, včetně tradičního problémů řady filmových hvězd, které nástup zvuku neunesly) se mi s překvapením odtajovalo až během samotného zhlédnutí. Nutno říci, že odtajování to pro mne bylo velice zábavné, tvůrce musím pochválit za spoustu hezkých nápadů v podobě dobře promyšlených a vtipných point. A samozřejmě taky hudebních čísel, z nichž mne nejvíc uchvátil asi "videoklip" ze začátku revue v půlce filmu, který oplývá na svou dobu až neuvěřitelným střihem a rychlým střídáním jednoho úžasného vizuálního nápadu za druhým. Příliš mne nezaujala dlouhá pasáž s baletem, ale navzdory mírným obavám se jinak před mýma očima skutečně vyklubala skvělá klasika. Jelikož je film zároveň ohlédnutím k starým časům ve znamení divácky oblíbených milostných veseloher, nemůžu mu ani v nejmenším vyčítat velký (z dnešního pohledu možná klišéovitý) romantický happy end. Jenom si ho naopak v duchu příjemné atmosféry celého muzikálu plně užít. 75% (viděno v rámci "Challenge Tour 2020" – 30 dnů se světovou kinematografií) (04.03.2020)

V dobe, keď sa už človek môže ľahko dostať k filmom, má pocit, že tie najlepšie už pravdepodobne videl, a predpokladá, že ho už len ťažko niečo prekvapí. Lófaszt!!! Od úvodných minút až do posledného nápisu som čumel s otvorenou hubou a hovoril som si: Toto nie je možné! Som na tejto zemeguli 20 rokov a nevidel som najlepší kúsok z tochto žánru?! To je neopísateľné! Ale stále lepšie neskôr, než nikdy. Štvorica Gene Kelly, Donald O'Connor, Debbie Reynolds, Jean Hagen nám predvádzajú taký výkon počas celého snímku, že sa to na prvý krát ani nedá stráviť. Ten spev, ten tanec, to prevedenie... A to všetko pred 56timi rokmi! Neuveriteľné... Som šťastný, že som mohol byť svedkom umenia týchto mien. Taký šťastný, ako keď som v meste išiel bez dáždnika v tej najväčšej lejačke, a smial som sa s takým pocitom, aký nám dáva Singin' in the Rain... 96% | Blu-Ray, PortaPro, EN DTS | (05.03.2009)

Jeden z vůbec nejslavnějších muzikálů všech dob vznikl velmi rychle a zbrkle. Studio namlsané úspěchem Američana v Paříži se rozhodlo kout železo, dokud je žhavé. Neboli splácat dohromady písně z archivu (snad každá už se v nějakém filmu uplatnila), orámovat jednoduchým (leč vtipným!) příběhem a angažovat Gene Kellyho, který se postará o vše ostatní. Takže jednotlivá čísla spolu mají pramálo společného. Typický příklad: trojice Kelly-Reynoldsová-O´Connor nad ránem dumá, jak oživit rozdělaný film, strhaný Kelly konečně dostane nápad udělat ho jako muzikál a praví: "Dvanáctého bude ode dneška můj šťastný den." Ostatní ho opraví, že třináctého, neboť je už ráno, načež se tahle trojka, zničená a vyčerpaná po probdělé noci, pustí do zběsilého tance a zpěvu GoodMorning, Good Morning! Bez předchozí domluvy. ;-) Nebo půlhodinová taneční sekvence, představující další zamýšlený film Dona Lockwooda. Ta nemá vůbec žádnou souvislost s předešlým ani následujícím dějem filmu. Zkrátka totální mišmaš, filmový eintopf. A světe div se - ono to funguje! Protože ty jednotlivé částečky jsou samy o sobě nádherné, hravé, vtipné, nápadité... Žádnému jinému filmu s tak nekonzistentním scénářem bych neudělil 100% (24.10.2005)