Narnia: Dobrodružstvá lode Ranný pútnik

Četla jsem to, takže jsem věděla do čeho jdu. A řekla bych, že je to zfilmované velice dobře, řekla bych, že dokonce většinou podle mých představ, až jsem byla překvapená. Líbilo se mi to nejmíň ze všech (ale to bylo způsobeno plno aspekty, které mi chyběli i v knižní předloze), nejlepší byl Eustace, jeho kecy byli dokonalý. Až jsem litovala, že se změnil v toho draka :D 4* (27.12.2010)

Ničo nové pod slnkom. Opäť po všetkých stránkach priemerné fantasy dobrodružstvo, z ktorého by som to fantasy rád škrtol, pretože až na pár nepodstatných postavičiek a pár trikov nereprezentuje tento žáner takmer nič. Celkovo je príbeh i réžia samotná dosť priemerná a pocit spokojnosti sa láme niekde na hranici 12 rokov. Trápne vyznievajú detské tváre, ktoré sa s vytaseným mečom snažia vyzerať drsne a kvôli prístupnosti sledujeme množstvo šermiarských súbojov a kaskadérskych kúskov, kde nikto nikoho nezabije a krv si môžte iba domyslieť. Je to hlavne pre deti, chápem, ale prečo akčnú scénu vždy podať ako šermiarsky súboj? Záverečné 10-15 min. lúčenie mi tiež išlo na nervy a ako jediné pozitívum som bral herecký výkon a prirodzenosť v prejave Willa Poultera. Ak by som mal 10 rokov, hodnotím štyroma hviezdičkami, už som ale podstatne starší, takže za seba hovorím dve. Deti boli ale spokojné, preto dávam taký rodinný priemer. 50%. (17.11.2011)

Vzhůru za novým dobrodružstvím v kouzelné Narnii, a i když se jedná o "nejdospělejší" příběh, nad jeho zpracováním převládají mírně rozporuplné pocity. Stačí se totiž podívat na filmografii režiséra Michaela Apteda a divák má hned jasnou představu o tom, jaké je třetí pokračování. Edmund s Lucií nám trochu zestárli a jejich pobyt u strýčka a jeho frackovitého syna (Will Poulter podává nejlepší herecký výkon z celého filmu) v Anglii sužované válkou se rázem změní. Tentokrát se se do Narnie nevstoupí skříní, ale kouzelným "oživlým" obrazem s motivem korábu Jitřní poutník brázdícího moře, jehož posádce velí udatný princ Kaspian, který se mezitím stal králem a naše tři hrdiny uvítá s otevřenou náručí. Jeho lodní posádka čítá třeba přerostlou mluvící krysu a do jejich řad přibude hysterický uřvaný bratranec-zbabělec z anglického venkova, kupodivu píšící si deník, jenž dojde k závěrečnému prozření a s jeho nápravou je spojená i milá pointa v příběhu, kterému ovšem zoufale chybí dobrý vypravěčský rytmus a cit pro gradaci, což u Apteda není žádné překvapení. Na téměř nenapínavé dobrodružné plavbě střetneme řadu hustě digi-pohádkových postav, ale vzhledem k tomu, že nějak zásadně nepromluví do příběhu (poté, co odehrají svou scénu, zmizí tím způsobem, že už o nich ve vyprávění nepadne ani slovo) budí dojem, že ve filmu jsou jen proto, aby se splnil rozpočet a nedošlo k nějakým přebytkům v nákladech. Film má nápadů nepřeberné množství, ale ve zkratkovité Aptedově režii nejméně polovina z nich zanikne, příběh tak ztrácí na poutavosti a síle. Na druhé straně, Apted neselhává ve vykreslení postav a nenásilným stylem umí vtisknout postavě rozmazleného kluka vtipnost a stejně neomylný je v líčení vztahů mezi jednotlivými postavami. V závěrečné bitvě na moři za zvolání pověstné věty "za Narnii" z úst hrdinů " už mně neběžel mráz po zádech, jako kdysi a bylo to dáno tím, že v předchozím ději bylo pokušitelské Zlo (jeho vlivem naši hrdinové zatoužili třeba po moci a fyzické kráse) v podobě zelené mlhy spojené s únosy lidí v Narnii, líčeno dost chabým způsobem a závěrečná "monster" bitva s mořskou nestvůrou sice byla po trikové stránce vyvedená, ale nijak nezvýšila matný divácký prožitek. Spíše vyzdvihla dilema nad závěrečným hvězdičkovým ortelem filmu. Trikaři odvedli dobrou práci a ve filmu je na co se dívat, povinné Aptedovi time-outy, kterých si dával až podezřele mnoho, postupně zabíjely scenáristické originální nápady a nezbylo, než si povzdechnout a dotvořit si je ve vlastní mysli podle vlastní představivosti. Ostatně není vyloučeno, že právě tohle bylo záměrem tvůrců, a sice probudit divákovu fantazii a příběh rozvinout tak, jak se to Aptedovi nepodařilo. Jeho angažování pro akční fantasy byl obrovský přehmat. (22.12.2010)

Třetí Narnie a konečně atraktivně. Plavba Jitřního poutníka přináší nekonečná moře fantaskního světa včetně všech monster a ostrovů v nekonečných dálkách. První půlka funguje jako "třetí" průvodce Narnií, ale mě ji dost kazil protivný nováček v posádce z našeho světa. Ten jeho obličej dává vzpomenout na obrázky dětí po srážce s betonovou zdí, ale proč ne. Druhá půlka již nabízí zajímavější příběh i svět, který konečně připomíná svůj žánr fantasy. Tajemné ostrovy, čarodějové, neviditelná stvoření a domy... a finále, které někomu připomene Krotitele duchů:). Bezproblémová zábava především pro mladší, které ale závěrečný souboj může trochu vyděsit (ta "hadí zrůda" se povedla). (06.02.2011)

Po příšerném druhém díle o něco lepší - přesto velice průměrné - pokračování. Snad ani nemá smysl se více rozepisovat, prakticky se jedná o kopii předešlých dobrodružství s rodinou Pevensiů v polovičním obsazení, avšak s přidanou hodnotou (brachánek Eustace). Pachuť křesťanské agitky mi zde přišla největší z dosavadních dílů. (29.08.2012)