Zaslaná pošta

Tak to já fantasy můžu ve velkém a tenhle ač TV film byl naprosto parádně natočen, stoprocentně daleko lépe než veškeré ty dračí patlaniny a Merlinovy knihy kouzel. Člověk by skoro ani nepoznal v hlavním záporákovy veleváženého Hercula Poirota, no a jeho protějšek mě nevím proč byl vážně moc sympatickej a držel jsem mu od začátku do konce pěsti!Doporučuji všem kdo se chtejí odreagovat a pobavit se na úkor jednoho zlosyna, kterého znají pouze jako detektiva v buřince a se zvláštním knírem - proto neváhám a i kvůli mé slabosti pro pravou anglickou angličtinu dávám 90% (18.07.2010)

K Zasl(r)aný poště jsem ještě nedospěl, po pravdě jsem zatím skončil Pravdou. Nemůžu teda srovnávat s konkrétní knížkou, jenom se sérií jako takovou. Jak dopadlo oživení místa, kde kdysi vyhodili odpaky a nazvali je Ankh-Morpork? Dickensovskou stylizaci jsem upřímně nečekal, dosud jsem si to představoval spíš středověce. Takže jeden muž jeden hlas Vetinari coby anglický gentleman mi tak úplně nešmakoval (nic proti Charlesi Danceovi). Na druhou stranu Sacharóza Rezámková nebo Adoráta Srdénková mají díky tomu pěkné a rajcovní kostýmy. Co však dopadlo tragicky je Hlídka. Chudák Angua, kterou jsem si představoval jako šmrncovní děvčicu, co by si ale v případě potřeby dala k snídani jistou Lisbeth i s celou redakcí Milénia. Tady vypadá jako unylá emo fanynka Avril Lavigne po tejdenním flámu. Naštěstí není v záběru moc často a já netrpěl. Ani Vzoromil Výsměšek nějak nezapadal do mých představ vysokého štíhlého důstojného mága, co se nebojí akčně sportovat místo cvičení magie, přitom ovšem nemá problém proměnit vůdce lupičů v rajské jablko, zatímco tady je to takový Dědeček Hříbeček. A ŽÁDNÝ SMRŤ. Naštěstí přes to všechno si adaptace zachovala slušné množství pratchettovského humoru a nadsázky a kvalitní scénář a celé je to příjemná pohádka. Nezbývá než vyjádřit politování, že na (pod)průměrnost jako Harýk Potěr (kterej navíc IMHO Zeměplochu nechutně vykrádá) se vynakládají nekřesťanské peníze, zatímco tahle geniální záležitost musí tak trochu po partyzánsku postupně získávat pozice v tvrdém boji. I za to si zaslouží posunutí do vyšší kategorie. (18.01.2011)

Poslední desetiletí nám přineslo dvě fantasy velesérie: Pána prstenů a Harryho Pottera. Filmová Zeměplocha vedle nich působí jako velmi chudý bratříček, ovšem stará česká moudrost praví, že chudoba cti netratí. Jacksonova trilogie mi připadá okázale a neživotně velkohubá, svět stvořený jen k monstrózním příběhům, v němž všechno je učiněno jiné, lepší, větší a vznešenější. Ano, i malost a obyčejnost tam má epické rozměry. V Jacksonově Středozemi, narozdíl od té Tolkienovy, se nemůže stát nic nedějinotvorného, aniž by to působilo nepatřičně. Například humor. +++++ V potterovské sáze mě odpuzuje to okaté elitářství, pohrdání mudly, kteří žijí nicotné životy (snad se to v pozdějších dílech mění ? nechci to zkoumat), neustálé střetávání Pottera a Voldemorta, které musí pokračovat, protože nic jiného se střetávat nemůže, jen absolutno s absolutnem. Velká gesta, velké city, zase všechno zveličené. +++++ Ale Zeměplocha... ? Zeměplocha plná lidského hemžení, smradu, přelidněná, nesourodá, záměrný guláš Zeměplocha? Ta je mi bližší s těmi lidičkami, človíčky, křiváčky, slizounky, podvodníčky a srábky. Kolotá a bublá, snad jak prapolévka, z které povstal život. Složena z laciného šmejdu, zdravého buranství a lidského pachtění po štěstíčku - ať žije. Té nebudou vadit laciné rekvizity, zdánlivě uboze se jevící masky, "woodpunkový" styl světě na Želvě svědčí. Může se ocitnout v prostředí westernu, sandálu, pláště a dýky, a každým krokem do dalšího mimo vyvolat úsměv. +++++ I tady "princ", velmi pochybný i s uvozovkami, získává svou "princeznu", zlo je jako v každé správné pohádce poraženo, ale cestičky k cíli se tak křiví a jsou tak zálibně pitoreskní... Postavy nereálné, blízké karikaturám, ale odrážející typy, které spíše než Frody, Gandalfy, Voldemorty, Glumy a Saurony potkáváme ve svých životech. A všechny budete uvědoměle milovat, i lstivého Vetinariho. Hermiona, Arwen či Galadriel mohou být sebenádhernější, ale Adoráta Srdénková, to je ženská! Aragorn či Frodo mohou být hrdinové, ale Vlahoš, to je sympaťák! Srdce Zeměplochy tepe s námi, nepovyšuje se nad nás. Pociťovaná absurdita našeho bytí se v ní jen násobí, což nás nakonec očišťuje víc, než hrdinské eposy. Je to únik neúnik. Prcháme do něj, nacházíme v něm chvilkový azyl, ale stále zůstáváme doma. Tohle je film, u kterého odpočívá Subjektiv, dík tempu aktivně. Silné ****. (19.02.2013)

Ani tentokrát Terry Pratchett nezklamal. A zase je tento díl úplně jiný, než předchozí. Je pomalejší, jednodušší, ale zase pohádkověji vyprávěný. V příběhu, v němž v podstatě nejde o víc, než o boj dobra se zlem, se tradice a čest utkávají v boji s bezpáteřnou vypočítavostí. A zajímavé je, že vlajkonošem dobra je odsouzenec k smrti, ex-padouch první kategorie. A takhle by se dala rozebírat scéna za scénou, mnohost významů, kamenný anglický humor, nadčasovost... A hlavně žádná velká "Amerika". To se mi na tom líbí nejvíc. Je mi to zkrátka blízké a milé....80% (15.01.2012)

Není to škoda? Točit Pratchettovi romány rutinním režisérem do televize? Vždyť i ten rutinní režisér se díky jeho perfektním příběhům nakonec stane slavným. Například právě Zaslaná pošta je naprosto výborný film. Obsahuje perfektní atmosféru a la Harry Potter, ale také obrovský kus humoru, který v takovém příběhu prostě nesmí chybět. A co víc, dokáže být líbivý i pro kino. A stejně se o něm člověk nikde nedočte. Proč? Vždyť je to hrozná škoda a mrhání perfektním příběhem, který fantasy svět potřebuje jak švadlena pevnější plátno. Každopádně nevadí, možná to skrývá i další výhody a to především ty, že si to ti režiséři můžou natočit jak chtěj a tak z toho vyplyne tříhodinový nářez, na který se prostě vydržím koukat. Ještě aby ne, když v něm hraje nádherná Claire Foy, která se mi jako herečka začíná líbit víc a víc a celé to má takový hezky mystický závoj. Zaslaná pošta je super. Občas sice trošku nudí a mohla by se natočit i jinak, ale pořád je to televizní film a za televizní peníze je to super. (27.01.2011)