Svatba za bílé noci

Film se odehrává na ostrově Flatey (placatý ostrov), kde opravdu vše vypadá jak ještě před sto lety. Trajekt, co tam jezdí, opravdu nestaví, ale jen vyhodí lidi, a zase jede dál, proto ta scéna s botama. Film získal na výročním ocenění na Islandu sedm cen Edda a suverénně tak vyhrál. Bavila jsem se výborně, prolínání tragických a komických linií filmu opravdu sluší, a Hilmir Snær se opět svlékne. :-) (21.11.2008)

Kormákurovy příběhy jsou pro mě podobným zjevením jako filmy od Kusturici (zajímavý námět, natočeno jako úcta k Islandu, k samotným islanďanům). Herci jsou bez problémů a netřeba si pamatovat jejich jména. Dané téma je spíše drama a jako komedie bych označil pouze pár prvků. Určitě se podívám na další snímky od pana režiséra. V pořadí druhý Kormákurův film, který jsem viděl, jsem si užil o něco méně. (03.05.2013)

Tohle není romantická komedie! Snad nikdo, kdo by chtěl něco takového natočit, by komické scény z posledního dne před svatbou neprokládal scénami z konce předchozího manželství nastávajícího ženicha. Ty jsou totiž několikrát méně k smíchu než Hitchcockovo Psycho. A taky by film uzavřel tou připravovanou svatbou a neukázal nám, co přijde po ní. Takže tu máme spíš severské drama s humorem, který díky těm kontextům poněkud hořkne na rtech.Co to tedy je? Jestli existuje něco jako oddechový film pro přemýšlivější diváky, tak bude vypadat nějak takhle. (31.12.2011)

Poetická obrazivost včetně mnoha kouzelně surreálných scén vybízí diváka ke vstřícnosti k osudu hlavního hrdiny, jímž je pedagog mechanicky vykládající etiku, dávno zmizelou z jeho vnitřního života. Při sledování se nabízí myšlenka, že pokud je tohle komedie, jak asi vypadá islandský horor, ale neodbytně mi tane na mysli, že ty rozdíly nebudou nijak markantní. Chvílemi se zdá, že té deprese je až moc, jako by byla na objednávku, závěrečná část však naštěstí zase podpoří středoevropanovy iluze o životě na kouzelném ostrově. Jenom škoda, že mi během té emocionální sinusoidy byly sympatické pouze dvě postavy, navíc vedlejší – hrdinův tchán a vikingský přítel, tlustý ožralý noční pianista. (14.11.2011)

Pohlcující atmosféra. Prolínání různých časových linií. Fascinující severská krajina. Kamera s dobrým okem, k tomu zabarvení s přidanou sépií a ubranou červenou. Láska v různých rozměrech a psychická, úzkostná bolest. Černě zabarvený humor, který je navýsost povznášející. Herci jsou osobnosti; na jejich přednesu je to znát. Tenhle film jsem neviděla naposledy... 9/10 (10.11.2011)