Nech vojde ten pravý

Jeden z nejkrásnějších filmů o lásce a přátelství, jemuž sice zpočátku musíte přijít na chuť, ale odměnou vám bude naprosto pohlcující zážitek s výborným, malinko předvídatelným finále. Takhle jsem nebyl přikovaný k plátnu ani nepamatuju. 9/10 P.S.: Nechápu, co na tom chce Hollywood s výjimkou jazyka remakovat . Pravda, to bude asi ten hlavní důvod. (14.11.2009)

Stejně jako život upíra je nekonečná láska k někomu i přesto, že klade po cestě určité překážky. Ale proč bychom se tomu bránili, když si rozumíme? Jak jinak bychom zažili dojemný příběh? Jak jinak bychom zjistili, co dokážou naše city? Jak jinak bychom se měli obětovat? Perfektní atmosféra s ještě dokonalejším soundtrackem až lituju toho, že jsem film propásl na KVIFF. (11.10.2009)

BAFTA Awards - 1 nominacia: Najlepsi cudzojazycny film ________ Priznam sa, cakal som trosku viac, ale aj tak ma to nejakym sposobom vtiahlo do deja a hlavne dolezitu ulohu tu zohrala krasna hudba Johana Söderqvista. Pre fanusikov agresivnych hororov bude tento film prilis nudny, pomaly alebo zdlhavy, pretoze to vlastne ani horor nie je, ako skor drama a detska romantika v jednom baleni. Sikana a ponizovanie na skolach je kazdodennym problemom na celom svete a v tomto filme je tema aj o sikane. _________ Kare Hedebrant - (Oskar) +++ Lina Leandersson - (Eli) +++ Per Ragnar - (Hakan) +++ Henrik Dahl - (Erik) +++ Karin Bergquist - (Yvonne) +++ Peter Carlberg - (Lacke) +++ Ika Nord - (Virginia) +++ Mikael Rahm - (Jocke) +++ Hudba: Johan Söderqvist +++ (05.11.2009)

Let the right one in nakopává zadky všem těm přesládlým Twillight-fans i v případě, že i zde se jedná o romantiku. Jenže tentokrát bylo toto téma uchopeno velmi svěže a s citem a vznikl tak úžasně mrazivý horor o nevinné lásce. Příběh není čistě hororový, ale funguje stejně dobře i jako drama o osamělých dětech, jež jsou vyloučeny ze společnosti. Filmu hodně prospívá zimní severská příroda, ve které dokonale vynikají všechny ty krvavé cákance. Kamera určité scény zabírá z dálky a jakoby mimo dění, čímž navozuje pocit odcizení. Jsem prostě nadšen, viděl jsem ho dvakrát a zhlédnu ho klidně znovu. (13.07.2010)

I na chladném švédském zašedlém maloměstě se dá úspěšně pít krev. Nová příchozí upoutá pozornost nejen Oskarovu, ale i moji a když jde do tuhého, umí Tomas Alfredson vzít atmosféru pořádně do ruky a překvapit. Přesto z téhle opatrné upírské romance zůstávám silně zklamaný. Upoutat totiž umí výhradně scény s Oskarem či Eli a veškeré počínání vedlejších postav se děje jen mimoděk a v důsledku působí jen jako nicneříkající výplň, ať už se jedná o vystrašené povídání o zvláštních událostech nebo rutinní pokusy o naznačení upírského základu. Bezprostředně pozitivní dojmy tak navzdory několika ostudně nezvládnutým momentům (kočičí útok) zachraňuje jen a pouze fenomenální závěr, bez nadsázky jedna z nejhypnotičtějších scén, co jsem kdy viděl. Jinak je ale tahle adaptace chladná přesně tak, jak slibuje všudypřítomný sníh. (23.01.2011)