Nech vojde ten pravý

BAFTA Awards - 1 nominacia: Najlepsi cudzojazycny film ________ Priznam sa, cakal som trosku viac, ale aj tak ma to nejakym sposobom vtiahlo do deja a hlavne dolezitu ulohu tu zohrala krasna hudba Johana Söderqvista. Pre fanusikov agresivnych hororov bude tento film prilis nudny, pomaly alebo zdlhavy, pretoze to vlastne ani horor nie je, ako skor drama a detska romantika v jednom baleni. Sikana a ponizovanie na skolach je kazdodennym problemom na celom svete a v tomto filme je tema aj o sikane. _________ Kare Hedebrant - (Oskar) +++ Lina Leandersson - (Eli) +++ Per Ragnar - (Hakan) +++ Henrik Dahl - (Erik) +++ Karin Bergquist - (Yvonne) +++ Peter Carlberg - (Lacke) +++ Ika Nord - (Virginia) +++ Mikael Rahm - (Jocke) +++ Hudba: Johan Söderqvist +++ (05.11.2009)

Velmi křehké a procítěné drama o lásce mezi kapkami krve, které hned zprvu zaujme krásnou vizuální stránkou a hereckými výkony ústřední dvojice. Lehoučká hudba pouze umocňuje intenzivní zážitek ze sledování. Ten pravý film o upírské tématice konečně vešel do naší kotliny a byl by to hřích nechat si jej ujít. (15.11.2009)

Mít upírskou holku by nemuselo být až tak špatný :-)) __ Severský drama, který spojuje prvky romantiky a hororu v citlivé podobě, má to vynikající začátek i konec, to všechno mezi tím je prostě zdlouhavý balast, který má na divaka zapůsobit jednotlivě. Atmosféra mi připomínala Exorcistu, Retro obal byl totálně cool a herecké výkony famozní! __ Nečekal jsem to, ale film ve mě zůstal docela dlouhou dobu. (09.12.2008)

Severská sídlištní poetika ozdobená kapkami krve na čerstvě napadaném sněhu. Sblížení dvou osůbek, pohybujících se na okraji společnosti, je nejen netradičním způsobem romantické, ale zároveň skýtá pohled do ublížené, utlačované dětské duše, která se od té vampýrské liší jen málem ("Jsme stejní. Já ale zabíjet musím."). Drobná upírka s velkýma smutnýma očima je tu oproti zažitým představám líčena jako bytost s city, uvězněná se všemi svými zvrhlými potřebami ve světě, který není připraven s ní spolupracovat na jejich naplňování. Je lehké vytvořit si k ní sympatie, obzvlášť poté, kdy se (očekávaně) ukáže, že svoje přátelské sliby plní. Film se nevyžívá v drastických kečupových cákancích a dokonce ani umělých tesácích a nevyhnutelnou brutalitu zobrazuje s nápaditou elegancí, které napomáhají i vynikající kompozice artové kamery. Žánrově nezařaditelné a nádherné. V mé osobní chart se ocitá po boku takových srdcovek jako Ztraceno v překladu nebo Faunův Labyrint. (17.08.2009)

Jsem dojat a zahajuji humanitární (vlastně spíš vampiritární) akci "Solidarita s upíry". Ehm. Celkovou nelogičnost příběhu (např. po Eli nikdo nepátrá ač jí viděli na místě činu i v baráku) ponechme stranou a zamiřme rovnou k tomu hlavnímu. Asi je v pořádku zabíjet, když vás to vlastně vnitřně strašně netěší, stačí, že jste zamilovaní. a já tu jinakost nechápu, protože jsem zapšklý, he. Nechutnost či estetizace násilí, to jsou třeba důvody, proč nemám rád asijské animáky. Tohle bylo něco dost podobného. Obahojoba zvrhlosti jako pouhé jinakosti nebo jak si to mám vykládat? BTW ta fascinace tvůrců krví byla dost zvrhlá sama o sobě. (11.01.2009)