Reklama

Reklama

V dubnu roku 1945, kdy Rusové vpochodovali do zruinovaného Berlína, započalo trápení civilního obyvatelstva. Masové znásilňování žen různých věkových kategorií je na denním pořádku. Zde začíná drama fotografky Anonymy, která hledá pomoc a lásku u jednoho z ruských důstojníků. Znásilňování německých žen ruskými vojáky bylo dosud tabu. Autor přináší zdrcující pohled do zákulisí těchto událostí. (TV Prima)

(viac)

Videá (2)

Trailer 1

Recenzie (101)

mm13 

všetky recenzie používateľa

Nie je pravda, že tento film vykresľuje ruských vojakov ako odporné hovädá a už vôbec nie, že im týmto krivdí. Akurát v úvodných scénach ukazuje ich vyčíňanie bez upozornenia na širší kontext - berlínske ženy sú obete, ruskí vojaci psy z reťaze pustené. Nie je to zavádzajúce, je to holá pravda, avšak podaná z vyhraneného uhla pohľadu. Z pohľadu ženy. Berlínčanky. Autorky denníka, ktorého adaptáciou je tento film. Ako inak to teda má pôsobiť? Taký je však len úvod, akonáhle chytí hrdinka svoj osud do rúk a začne podnikať konkrétne kroky, aby nebola len tŕpne vyčkávajúcou obeťou, ale mohla čo-to sama ovplyvniť, v tom momente sa obzor neporovnateľne rozšíri a divák dostane nemálo príležitostí premýšľať nad relativitou hodnôt, neurčitosťou kategórií ako sú dobro, zlo či spravodlivosť, nad ospravedlniteľným a neospravedlniteľným, odvahou a zbabelstvom, vernosťou a zradou. Rus aj Nemec sú si každou ďalšou scénou rovnejší, jediným víťazom je vojna sama aj s jej dopadom na životy každého jedného z nich. Zničené životy, ktoré sa v túžbe za šťastím a v presvedčení, že si to po všetkej tej biede zaslúžia, ničia ešte viac. Pretože v zbláznenom svete to inak ani dopadnúť nemôže. ...Silný a autentický zážitok, ktorý si ale od diváka pýta strašne veľa empatie. Súčasná nemecká kinematografia čoraz hlasnejšie pochoduje svojim vlastným smerom, verím, že ešte len naberie na intenzite a jej dupot jedného dňa svetom filmu otrasie. Nie je ani jednoduché ani príjemné sledovať filmy ako Anonyma či Baader-Meinhof Komplex, je ale dobré vedieť si k nim nájsť cestu. ()

kaylin 

všetky recenzie používateľa

Historický film, který má zajímavé téma, jež mě ale nedokázalo dostat tak, jak by možná mělo. Přijde mi, že už jsem opravdu nějak hodně otupený, přitom ten osud žen je zde prezentován celkem krutě. Přesto mi ale přišlo, že na konci se z toho stává melodrama, nehledě na spojitost s tragickými historickými událostmi. ()

Reklama

fragre 

všetky recenzie používateľa

Když se válka vrátila, odkud přišla, byli Němci překvapení, že je tak necivilizovaná a že na ně nebere ohled. Jistě, že ti nejméně vinní trpí většinou nejvíce, často více než různí prominenti režimu (u kterých by v tomto případě větší spravedlností byla stará dobrá pomsta, a ne Norimberský proces). Ani nemyslím, že by zde byl záměr pomlouvat rudoarmějce, ta vlna znásilňování prostě byla. A ani zde nejsou všichni vykresleni jako primitivní mongoloidní mužici, a i zde je připomenuto, že kdyby se rudoarmějci chovali tak, jak Němci na východě, brzy by už zde žádný Němec nebyl. Hrdinka prostě chtěla žít, tak se chovala pragmaticky. Nakonec nebyla sobecká, pomáhala slabším, takže těžko ji odsuzovat. V extrémních případech mají morální pojmy trochu jiný obsah. Jen mi připadalo, že postupně se ten film nakazil ruskou filmovou chorobou – rozvláčností, dlouhými záběry, pohledy do nikam. No, nejvíc mne pobavila ta závěrečná informace, že když kniha vyšla v r. 1959 v Německu byla zuřivě odmítnuta a bylo řečeno, že je to „potupa pro německou ženu“. To je přece slovník III. říše, ať pak našinci někdo něco říká o úspěšné denacifikaci. Zřejmě měly všechny ty ženy spáchat sebevraždu, aby si zachovaly čest německé ženy. A přitom mají Němci takové přísloví (tuším od B. Brechta): Erst kommt das Fressen, dann die Moral. ()

Grran 

všetky recenzie používateľa

Nudný a zbytečně natáhnutý film, kterému by možná pomohlo prostříhání minimálně poloviny. Se sebezapřením jsem nepodlehl nutkání tu kravinu vypnout a dokoukal, musím konstatovat, že k hlavní hrdince člověk musí od začátku do konce cítit odpor a také že nejliběji znějící píseň na území Německa byla sovětská hymna linoucí se nad Berlínem. Pokud vás otravují nekonečné záběry kde se nic neděje, nekoukejte se na todle, nemuseli byste to přežít. Také dabing je něco příšerného, ten se opravdu nepovedl, ale to do hodnocení filmu zahrnovat nebudu.... ()

farmnf 

všetky recenzie používateľa

Hodnotím to stejně jako oblíbená JANARYBA, což je ženská a to je u tohoto filmu nesmírně podstatné. Je to film o berlínských ženách. Poprvé jsem se s tímto problémem setkal na brigádě jako student, kde mi jeden betonář z Chrudimi vyprávěl příběh své matky, opakovaně znásilňované Rusy, která zemřela na infekci a vnitřní krvácení. Za komoušismu vás to hodně veme. Potom jsem viděl film Bubínek, nesmírně geniální, kde je to také podáno dost naturálně. Příběh tohoto filmu je hodně zvláštní v tom, že na opakované znásilňování ruskými primitivy si ty ženy vlastně zvyknou a vyhodnocují co nejméně nebezpečnou a bolestivou soulož. Proto také hlavní hrdinka skončí až u komandira s nejvyšší autoritou, který jí kromě sexu o který moc nestojí poskytuje hlavně ochranu před ostatními malčiky. Má štěstí, major je intelekuál a klavírista a je na ní vidět, že i milovat by ho mohla. Baťuška Stalin má však s majorem jiné plány. ()

Galéria (37)

Zaujímavosti (9)

  • Vědci se domnívají, že autorkou knižní předlohy byla německá novinářka Marta Hillers (1911–2001). Vzhledem ke kontroverzi se však všechna vydání publikovala anonymně. (Candice)
  • Kniha „Žena v Berlíně“ vyšla poprvé v angličtině v USA v roce 1954, v němčině ji poprvé publikovali až o 5 let později ve Švýcarsku. Dílo se setkalo s vlnou kritiky, pročež se nedočkalo další publikace až do roku 2003, kdy se dokonce stalo bestsellerem. V Rusku však soud knihu zakázal jako extremistickou. (Candice)
  • Bitva o Berlín trvala od 16. dubna do 2. května 1945. (ArthasKarfa)

Reklama

Reklama