Muž v tieni

Polanského mistrovské dílo, které je spíš než hitchcockovské (co do pojetí ústřední postavy - nepravý muž ocitající se v síti intrik) či antoniovské (co do formy - vyprázdněnost či omezenost vyprávění s dlouhými, promyšleně komponovanými záběry, "napojenými" na hlavní postavu) především pakulovské, po vzoru paranoidního thrilleru POHLED SPOLEČNOSTI PARALLAX a fabuli rekonstruujicích VŠECH PREZIDENTOVÝCH MUŽŮ. Jelikož nemám co vytknout, mohl bych tímto konstatováním skončit, ale nedá mi to, abych se nevyjádřil jednak ke změnám oproti knižní předloze, jednak k početné skupině kritizující konec. Kniha Roberta Harrise nezapře, že její spisovatel si udělal jméno především historickými publikacemi, a tak je dění zasazeno do určitého časoprostoru, kdy každé vyjádření k politickým osobám či incidentech slouží k uvědomění si inspiračního zdroje - kritizovaného předobrazu, protože se jako čtenáři ocitáme v místech, kde jsou naprosto běžnou věcí bombové útoky ad. Cílí se tak na čtenáře, který je nejlépe Britem, a tak je závěr koncipován jednak jako určité svědectví o jedné době vlády určité osoby, jednak naplněním osobní i pracovní roviny (komu je kniha předána, aby ji dal do tisku, pokud se duchovi něco stane, zároveň i sepsání vlastního díla sám za sebe, nikoliv za druhé). Film je spíše než svědectvím o době žánrovým pastišem, který se primárně soustřeďuje na pracovní rovinu a tu osobní eliminuje na minimum (přítelkyně je zmíněna pouze jednou, nedochází ke sporu mezi ní a jím; komplikace pracovní roviny tou osobní - souloží - slouží k profilaci zdánlivě nedůležité postavy). A k "debilnosti" pointy: V tom případě má hodně Polanského filmu naprosto debilní pointu, protože ta z MUŽE VE STÍNU se nijak výrazně svou myšlenkou neliší např. od ČÍNSKÉ ČTVRTI či SMRTI A DÍVKY (nemožnost dosažení spravedlnosti), svým stylem od NOŽE VE VODĚ (práce s mimoobrazovým polem a nezodpovězení otázky přežití) a z hlediska vyprávění od ROSEMARY MÁ DĚŤÁTKO či DEVÁTÉ BRÁNY (vyprávění omezené na jednu z postav, která se snaží dobrat toho, jak se věc skutečně měla, končící rekonstrukcí událostí hlavní hrdinkou/hrdinou, aniž bychom se dozvěděli o oprávněnosti dané paranoie). Jde tak o film pro cinefily, kteří mohou spekulovat, jak si Polanski toho Oscara za režii převezme tentokrát. :) (17.09.2010)

Polanski natočil další ze svých úchvatných kousků. Působivá studiu síly textu, kvůli kterému je někdo ochoten i zabíjet se současným pohledem na proměnlivé politické vody, v kterých je politik závislý na schopnostech lidí okolo něho. Působivá atmosféra, která dává divákovi pocítit podstatu osamění a všudypřítomná paranoie, se z filmu ani na minutu neztrácí. Je úžasné sledovat, jak Polanski úmyslné volí obrazy (kontrast člověka čekající na svůj osud se studeným a depresivním počasím, budovami), architekturu budov, ladně na ně navazuje a neuhýbá. Chladná vypočitatelnost a vybroušená schopnost manipulace s divákem a jeho myšlením. Kdyby tu nebylo okatě digitální okno nebo zbytečné hledání v googlu, den po uvedení je to klasika. Takhle, si na to Muž ve stínu chvíli počká... PS:schválně, kdo jste si celou dobu víc všímali Ewana a jeho spisovatele, než samotného (což dokazuje i závěrečný záběr) nosného prvku příběhu, memoárů? PPS: je to celé "jen" deprese, z beznaděje k systému, kde vyhrává ten, co víc obětuje nebo chce více získat? (25.08.2010)

Nesmírně pečlivá režie, ale dost naivní zápletka výsledek dost shazuje. Chyba bude pravděpodobně už v Harrisově románu, který jsem ale nečetl. Původně jsem chtěl dát čtyři. Čím více ale o filmu přemýšlím, tím více chyb na něm nacházím. A není to žádné šťourání - tenhle film je stavěn tak, že vyžaduje pozorné konstruování fabule a důkladné rekapitulování. (04.06.2010)

Asi bych řekla, že je to divný film. Působil divně, zanechával divné pocity, děly se v něm divné věci... Z kina jsem odcházela spokojená (A po nějakých třech letech reflexe dodávám, že jenom proto, že to není tak strašné jako ostatní filmy, jaké jsem měla v té době možnost popatřit.). Ne úplně všechno bylo stoprocentní, ale bylo to všechno dost sladěné na to, aby se mi dostalo příjemného zážitku. Hlavně se mi líbil vymazlený obraz a hudba. Nicméně by se také slušelo poplácat ještě herce po ramenou. (18.08.2010)

Jedna se o Polanskiho, takze samozrejme kvalitka a po mizernym Twistovi se zase vraci ve velkym. Film nastesti neni prilis politickej, zameruje se hlavne na pana ghost writera, coz je jedine dobre. No a samozrejme postupne zacina na povrch vyplouvat spina a napeti houstnout. A to se nastesti dari Polanskimu udrzovat po celejch tech trochu zbytecnejch 130 minut. Navic vsichni herci bezchybny. Mel jsem s filmem jedinej problem, proste jsem tak nak moc nepobral, co to tam vlastne tak zasadniho resi, kdo co teda vlastne proved a co melo bejt tak zlomovyho na zaverecnym odhaleni. Coz ale zas tak nevadi, jelikoz je film zkratka skvele natocenej, paradne zahranej a po celou dobu napinavej a to, ze to je z myho pohledu lehce o nicem, je detail, kterej mi nezabranil se tech 130 minut dobre bavit. (21.07.2010)