Hačikó: Príbeh psa

Akita je plemeno určené pre ruky skúsených chovateľov, ktorí majú za sebou roky práce s tvrdohlavými a sebavedomými psami. Hachika hrali vo filme tri psy plemena akita, pretože cvičitelia neboli ochotní riskovať s niektorými psami scény, kde by nemali psa pod kontrolou. Samotný Richard Gere popisoval, že jeho prvé stretnutie s dospelými psami, s ktorými mal ísť pred kameru, bolo skôr o strachu a bol upozornený, aby s nimi na začiatku ani neudržoval očný kontakt. Mne sa táto americká verzia filmu páčila viac ako japonský originál, lebo je tu krajšie zobrazené to puto so psom. Ale aj tak je na hlavu, že dopyt po psoch plemena akita sa tak zvýšil hneď po premiére. Útulky sa plnia, ale tvrdohlavý akita akceptuje iba jedného pána za život. Preto Hachiko čakal svojho pána 9 rokov a odmietal pomocnú ruku od iných. Každý vyhodený akita je mŕtvy akita. (16.04.2017)

Děsná slaďárna, že se až stydím, že jsem tomu podlehl, ovšem dobře natočené filmy s domácími mazlíčky na mě působí mnohem více, než cokoli jiného, a Hachiko je přesně to, jak si dojemný film představuji. Ačkoli jsem tak trošku tušil, o čem přesně příběh pojednává jsem nevěděl a udělal jsem dobře, a i ostatním radím - nečíst oficiální synopsi! Až si v nedohledné budoucnosti pustím Hachiho znovu, a že si ho pustím rád, nejspíše to po hodině utnu, jelikož nevím, jestli bych to podruhé dal. Až tak mě to zasáhlo. A abych nezapomněl, Richard Gere je naprosto geniální!...100% (20.03.2014)

O tom, ze pes je najvernejsi a najlepsi priatel cloveka dokazuje tento krasny dojimavy pribeh podla skutocnosti, ktory sa stal v Japonsku v 20-tych rokoch minuleho storocia, avsak scenar je prepisany do sucasnosti v USA. Najprv som si myslel, ze reziser Lasse Hallström chcel natocit tento film a obsadil do neho Richarda Gereho, avsak je to presne naopak, Richardovi ako producentovi filmu sa pacil scenar a vybral si ako rezisera prave Lasseho, s ktorym spolupracoval uz na filme SKANDAL (2006). Je az neuveritelne, ako dokaze byt pes verny svojmu panovi a to po dlhe roky. Je krasne aj to, ze na zeleznicnej stanici v Japonsku, kde pes cakal je ako na pamiatku postavena bronzova socha tohto krasneho psa. Uplne chapem aj nizsie hodnotenia, nie kazdy ma rad taketo dojaky a pre niekoho to mohol byt aj nudny film, avsak ja som sa nenudil ani chvilku a pribeh psa, jeho pana a ludi, ktori ich poznali ma zaujal na 100%. _________ Richard Gere - (Parker Wilson) +++ Joan Allen - (Cate Wilson) +++ Cary-Hiroyuky Tagawa - (Ken) +++ Sarah Roemer - (Andy) +++ Jason Alexander - (Carl) +++ Erick Avari - (Jasjeet - predajca hot-dogov) +++ Produkcia: Richard Gere +++ (13.12.2010)

Nasnáším ten film! První hodinku jsem lehce znuzeně krčila rameny a říkala si: "A co? S vlastními psy jsem si zažila a stále zažívám více zábavy." Jenže pak se to stalo a já si po zbytek stopáže připadala jak taliánská plačka, snad jen rvaní vlasů chybělo. Ne kvůli Ryčrda, toho jsem mohla okašlat, ale trochu pro jeho rodinu a hlavně pro toho čokla, pro tu nekonečně věrnou psí duši, neschopnou pochopit, jak marně čeká, až se ten slizký páníček zase objeví ve dveřích nádraží. Tudíž jsem se provzlykala k závěrečným titulkům, bez ohledu na tmu si šla ven chvíli pohrát se svou chlupatou ničitelkou, odměnit ji hrstí piškotů jen za to, že je... a teď tady uroním 4 mokré hvězdičky s dodatkem: už tenhle film nechci vidět! Taky by na něj neměl koukat nikdo s vlažným či negativním přístupem k šelmám psovitým. 75% A mimochodem, Hačiho styl vítání má moje psice důrazně zakázán; nejsem vůbec nadšená, když dostanu blátivý kopanec do žeber. (29.06.2013)

Hezký příběh o věrnosti až za hrob podle skutečných událostí z Japonska 20. let minulého století. Lasse Hallström jej ale přenesl do současné Ameriky a vůbec to nebylo na škodu. Richard Gere vypadal v tomhle snímku určitě o dost přirozeněji, než v rolích stárnoucích seladonů, obletovaných mladými slečinkami. Děj je milý i smutný zároveň, ale není smutný "negativně", protože věrnost je určitě krásná vlastnost. A musím říct, že i když psa nemám a asi ani nikdy mít nebudu, tak takového, jako byl Hačikó bych bral.... Roky běží... A Hačikó stále čeká... (02.02.2014)