Hačikó: Príbeh psa

Tak se zase ve filmu úspěšně vykrádalo....a ještě se na tom podílel můj oblíbený režisér!!! Když vidím Joan Allen v něčem jiném, než v roli mrchy, tak se mi otvírá nůž v kapse , ani Richar Gere tu snad ani nic tak světoborného nepředvedl, krom příhody se skunkem a jediného aportu se tu zas tak nic nedělo, přesto mě dojemná koncovka donutila si po dlouhé době u filmu zaplakat.....a tak přes všechny výhrady to dalo na poctivé **** (11.03.2010)

Díky chvályhodně nicnevykecávajícímu distributorskému textu na obalu DVD (který se od toho zdejšího převzatého z HBO dost liší) jsem opravdu netušil, co a komu se ve filmu stane, jestli to bude pes nebo pán, a o to víc na mě příběh nakonec zapůsobil. Ano, hlavně v úvodu je to klišé jako hrom, ale postupem času si mě Hačikó až nevídaně získal a i když mě několikrát donutil k slzám, rozhodně bych ho neoznačil za citově vykrádající nebo laciné dílo. Na to je zkrátka příliš krásný.__P.S. "Psí" kamera neměla chybu - ocenit ji musel snad každý, kdo kdy nějakého toho chlupáče měl. (13.01.2012)

Tzv. emoční ždímák, co přeždímal i mě. Navzdory téměř žádnýmu vývoji příběhu, protože tam jde opravdu jen o to, co je už řečeno v obsahu a nic dalšího se tam nestane, film je naprosto podřízen lince Gere - pes, což je na jednu stranu i úleva, protože se tam neřeší žádný typický vedlejší vztahový linky (např. manželská krize by se tam tak hodila, ale díky bohu...). K hercům - pes samozřejmě nejlepší, Gere fajn, Joan Allen výborná, solidní výkon podává i Cary-Hiroyuki Tagawa. Takže radím - přečtěte si obsah a pak se zeptejte, jestli se chcete hodinu a půl konstantně dojímat. Pokud ano, směle do toho. Zklamaní nebudete, co se dojemnosti týče, tak to vydá nejmíň za pět finálí King Konga. (18.03.2012)

Je sice pravda, že i já jsem se nechal příběhem Hačika dojmout, to ale nic nemění na skutečnosti, že tento film není nijak dobrý. S takovým obsahem by mě dojalo i amatérské video točené epileptikem na zasekávající se kameru s kusy přemazanými pornografií pro pedofily. Nestát se to (zhruba takhle) doopravdy, mohlo to být ještě horší. Režisérovo pohrávání si s plynutím času pomocí stromů a filmových technologií a další kouzla nikam tuhle uslzenou, sentimentální dojímačku nezdvihají. Největší soudnost filmaři projevili tehdy, když zvolili relativně krátkou stopáž. BTW - Malá zajímavost: Profesor hudby dojíždí do práce vlakem - jak neamerické, jak japonské! Přece jen se tam ty japonské reálie propašovaly (krom jakési hommage postavy, rasy Hachiho a místa jeho původu). (17.03.2010)

Dojemný, emočně silný příběh „o věrnosti“ až za hrob. Brečela jsem jako želva (viděl někdo brečet želvu?), ale tím tento láskyplně - poetický vztah člověk - pes, neznající zrady a přetvářky nechci zlehčovat. U mě zabodoval; a to dost citelně. Poznala jsem totiž něco neskutečně krásného a zároveň velmi smutného, co dokáže pouze život sám. ;( (31.12.2010)