Réžia:
Lasse HallströmKamera:
Ron FortunatoHudba:
Jan A.P. KaczmarekHrajú:
Richard Gere, Joan Allen, Cary-Hiroyuki Tagawa, Sarah Roemer, Jason Alexander, Erick Avari, Bates Wilder, Robert Capron, Americo Presciutti, Robbie Sublett (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Americký profesor Parker Wilson dochádza denne vlakom do práce. Jedného dňa nájde na stanici opustené šteňa japonskej rasy akita inu. Aj keď je manželka Cate najskôr proti tomu, aby si ho ponechal, láska jej manžela k psovi ju nakoniec presvedčí. Hači, ako psíka pomenujú, denne sprevádza svojho pána na stanicu a večer ho tu opäť víta. Jedného dňa však Parker zomrie a na stanicu sa už nikdy nevráti. Hačikó však verne čaká na svojho pána deň čo deň, celých deväť rokov na rovnakom mieste. Až do svojej vlastnej smrti... Legenda o nesmrteľnom pute a vernej oddanosti psa k svojmu pánovi sa v Japonsku traduje dodnes. Je dôkazom, že aj ten najobyčajnejší rituál sa môže stať najväčším a najčistejším vyznaním lásky. (TV JOJ)
(viac)Videá (1)
Recenzie (1 077)
Tak jsem si zase jednou pobečela...:) Od určitého okamžiku už jsem cítila, že se ty slzy chtějí dostat ven, ale to jsem je ještě zvládla udržet. Říkala jsem si, že bych film možná i zvládla bez pláče. Jenže od scény, kdy se Richard Gere už nikdy domů nevrátí, jsem to prostě už nedokázala zastavit. Bylo to silnější než já:) Několik scén bylo tak dojemných a tak strašně "heartbreaking," že se to prostě nedalo vydržet. Zvláště pasáž, kde už zestárlý Hachi pomalu ťapká po kolejích, nebo scéna, kdy se po letech setká na nádraží s Joan Allen. Nádherný film o mimořádné psí lásce a věrnosti k člověku a o její nesmrtelnosti, který je o to více dojemnější, že se skutečně stal. Myslím, že lidé se mají od zvířat ještě co učit, zejména co se týká naprosté oddanosti, věrnosti a silného pouta. Zvláště v dnešní "moderní" době, kde si lidé jeden druhého už přestávají vážit, a pojmy jako "tolerance", "respekt", či "pokora" a mnoho dalších, se začínají ztrácet v dáli. ()
86%? Na portálu, kde se citové vyděračství a patos trestá málem až smrtí? To vypadá, jako kdybyste za sebe nechali hodnotit vaše psy. I kdybych u toho býval nabrečel dva plné kýble a spotřeboval tři kartony ubrousků, co mi z toho filmu zbude? Vždyť život přece není jen "buď a nebo", to by byl stejně chudý a smutný, jako tenhle film. Někdy mám pocit, že krásné příběhy jsou podle většiny lidí jen ty smutné. Všem těm bych přál víc radosti a úsměvu, slzy štěstí totiž chutnají líp a není pravda, že k nim vede složitější cesta. ()
Inu, Akita Inu, aneb Lasse se vrací.. Mé cynické Já napadalo, jak tenká je hranice mezi věrností a nechápavostí, či že pátrání po zaběhnutém Hačim se od jistého dějového zlomu zúží asi na metr čtvereční prohledávané plochy. To druhé, samojedí Já, přemýšlelo o dojemné oddanosti až za hrob a němých pohledech, co vydají za tisíce slov.. Je jasné, že spousta hodnocení se bude odvíjet od vztahu diváka ke psům, tzn., že city přemůžou rozum a na tom není nic špatného. Jinými slovy, kdo bude na konci řvát jako stará bába, stydět se nemusí, neboť v tom rozhodně nejede sám. Mou tvář však slzy nezkrápěly, neboť jsem zavalen úpěl pod tklivým klavírem a hlavně mi Hallström nenabídl výraznější vklad veselosti do jinak zbytečně trudného příběhu. Vždyť život není jen černobílý, ne? ()
Je otázkou, čí oči byly více psí – jestli Hačiho nebo Richarda Gera. Už od prvních minut je evidentní, že film bude prvoplánově útočit na divákovy city a slzné kanálky ve snaze pozvednout papírenský průmysl zvýšením spotřeby kapesníčků. Nemyslím si, že jsem cynik, ale na mě tentokrát toto slzavé údolí vůbec nezafungovalo. Abych ovšem jen nekritizoval, musím moc pochválit překrásnou Kaczmarkovu klavírní hudbu a také akita inu v „roli“ Hačiho byl skvělý! ()
Pokud bychom měli napsat ódu na psí oddanost, stačilo by převyprávět Hachikův příběh. Američtí tvůrci ho natočili s citem, uvolněně a bez zbytečných komplikací. Dokonce i závěrečná tečka si vystačila s jednoduchou rekapitulací, trochu nadbytečný je pouze rámeček s vyprávějícím klukem. Hachiko: A Dog's Story je zkrátka film sice malý a nenáročný, ale stejně ryzí, bezelstný a opravdový jako vztah psa a jeho pána. ()
Galéria (28)
Fotka © Bontonfilm
Zaujímavosti (26)
- Hačikó přinese Parkeru Wilsonovi (Richard Gere) na nádraží míč. Když profesor otevírá dveře, je v nich možné zahlédnout odraz kamery. (KucC)
- Aby Hachi zostarol, okrem použitia mejkapu na zmatnenie farieb jeho srsti sa použili malé závažia, aby mu zvesili uši a chvost. (Arsenal83)
- Hačika coby štěně představují psi plemene Shiba inu (nejmenšího japonského plemene), nikoli Akita inu (největší japonské plemeno). (SanyDenny)
Reklama