Trhliny

Námět je celkem fádní. Do uzavřené společnosti pronikne vetřelec, který dosavadní status quo obrátí naruby. Nijak zvláštní mi nepřišlo ani prostředí dívčího internátu první poloviny minulého století. Ostatně dívíčí prostředí je pro podobný námět jako dělané. A konečně výraznější dojem na mě neudělalo ani zpracování, protože mi připadalo, že Jordan Scott nejde nijak zvlášť do hloubky, což neplatí jen pro dívčí charaktery, ale částečně i pro postavu Miss G. Ale bavilo mě obsazeění. I přesto, že postavy byly dané a víceméně nebyl prostor pro nějaké výraznější vybočení, zahrála ústřední trojice v čele s Evou Green výrazně nad standard a z víceméně průměrného filmu udělaly něco víc. 65% (26.10.2014)

1229. hodnocený film: Jáká to náhoda, že právě představitelka slečny G., tedy Eva Green je moje oblíbená herečka podle mě se řadí i mezi nejkrásnější ženy světa. Rozhodně se jedná o zajímavý film, kdy tahle dáma, která má očividně v oblibě své chráněnkyně natolik, že jsou pro ni vším a jejich trénování je jejím jediným smyslem života. Co se však stane, když do spolku sportovkyň, které trénuje, přijde španělská dívka z vyšších kruhů, do které se slečna G. zamiluje a její tým to nese hodně nelibě. Mladou dívku pronásledují na každém kroku, ubližují jí a když ji bijí natolik, že jí jde o život, slečna G. místo pomoci ji chladnokrevně nepodá pomocnou ruku a nese velkou vinu na její smrti, to když jí nepodá malou lahvičku, která dívce pomáhala v dýchání. Dívky se pak k samotné slečně G., jimi kdysi milované ženě, otočí zády a odejdou z jejícho družstva. Film by mohl dosáhnout až na 5*, ale k pomyslnému kroku na vrchol mu zbývá větší nátlak na diváka. Chybí tam trocha napětí, více dialogů a dokonce i více prostoru Evě Green, která pro mě znamená skutečný herecký skvost. Bylo to o fous... 5* (03.06.2012)

Výtečné drama s perfektním obsazením a krásnou hudbou mého velkého oblíbence, Javiera Navarreta. Má oblíbená María Valverde zde dostala další zajímavou roli, ve které je zcela oslňující a přivádí mě zde do mdlob - její postava tajemné cizinky - o její minulosti film nesděluje téměř nic! - s roztomilým španělským přízvukem má obrovský dramatický potenciál, který je zde beze zbytku vytěžen (i když v předloze tam asi některé věci mohly být vysvětleny víc). Film má velmi dobrou kameru a krásné lokace, a závěr je emočně hodně silný, i když je lehce předvídatelný. Za mě osobně bezvýhradné nadšení - ten film určitě není dokonalý, ale mě osobně velmi nadchnul. UPDATE 16.10.2019 - Na druhé zhlédnutí po 8 letech mě ten film dostal možná ještě víc než kdysi. Absolutně dokonalé lokace, kamera, soundtrack a obsazení - María Valverde - zachycena zde na vrcholu svého mládí - v některých záběrech zcela dechberoucí a přivádějící mě do erotického transu (jak nádherné má zde vlasy! ty božské rty skrývající řady sněhobílých zubů! jaký oduševnělý výraz a odzbrojující úsměv!), Eva Green mrazivě dokonalá jako vždy (jaká fantastická to herečka!), Imogen Poots navzdory malému prostoru její role taktéž velmi dobrá, a nejvíc mě asi tam nově bavila Juno Temple, která je zde absolutně bezchybná a strašně mě bavilo na ni koukat a cítit, jak to v ní všechno vře pod povrchem, s občasnými fascinujícími erupcemi. Stejně tak ten příběh je velmi dobrý, byť mě mrzí, že neodhalí více z minulosti Fiammy (něco se lze přece jen domýšlet mj. na základě scény, v níž je Miss G přistižena při pročítání jejích dokumentů) - lze se jen dohadovat, proč byla vlastně umístěna do ústavu, a jaký má vztah se svým otcem, který je pravděpodobně vdovec (o matce se Fiamma nezmiňuje vůbec). Jinak musím říct, že mi postavy těch dívek byly všechny do jedné strašně sympatické, a bylo mi jich chudinek líto, že musí žít v tak deprimujícím prostředí, stejně jako jsem měl velké pochopení pro postavu jejich vychovatelky - všechny postavy jsou zde podle mě představeny s velkým citem, každá je zajímavá a záleželo mi na tom, co se s nimi děje. Myslím, že v tomto ohledu je na tom filmu znát, že ho natočila žena (btw. trochu mi přijde škoda, že od té doby už nic jiného nenatočila - podle mě je velmi talentovaná). Celkově se mi ten film i na podruhé strašně líbil a vyvolal ve mně velké emoce - Trhliny přímo vibrují mládím a dívčí nevinností, a ten závěr, kdy je ta nevinnost porušena a Di přichází o dětské ideály a dospívá k zásadnímu rozhodnutí, je velmi dojemný a krásný. Soudím, že i ta předloha by mohla stát za přečtení. (05.11.2011)

Eva Green byla pro mě objevem před pár lety ve Snílcích... Tenkrát se mi však nezdála tak mysteriózní jako v tomto na výsost strhujícím filmu o nenaplněnosti lidských tužeb vedoucí až k překračování hranic mezi láskou a nenávistí, odvahou a zbabělostí... jak snadno se můžeme stát oběťmi manipulace slabých... Oč je film nenápadnější, o to více je působivý. (05.01.2013)

A tak jsem se těšil ... Ladná kamera, tklivá hudba a dechberoucí krajinky bohužel nezachrání tu zbývající mizérii - šablonovitý děj a prachmizerné herecké výkony (včetně křečovité Evy Green, kterou si tímto musím škrtnout ze seznamu oblíbených hereček, fuck you very much). Naprosto zpackaná je psychologie prakticky všech postav, které bezdůvodně přepínají mezi extrémními póly jen proto, aby iniciovaly další nesmyslný zvrat. Po velmi slibném úvodu se tak film propadá do sentimentálního, iritujícího, nestravitelného rosolu. Ach jo. (06.08.2013)