Robocop

Nebudu chodit kolem horké kaše, originál nepovažuju za nedotknutelný film, jako mnoho lidí zde a proto jsem se k tomuto remaku stavěl poměrně kladně. A výsledek mě potěšil. RoboCop je fajn akční film, kde se mi nejvíce líbila linka "člověk vs. stroj a kdo kdy rozhoduje". Něco mi říká, že kdyby Padilha měl 100% tvůrčí kontrolu nad filmem, tak bychom se dočkali parádního akčního snímku. Takhle mi nezbývá než napsat, že doufám, že případné pokračování, pokud nějaké teda bude, se zbaví postavy Jaye Baruchela (mám ho celkem rád, ale tady rušil) a přidá na násilí, krvi a tak... :-) 80 %. (29.12.2014)

Chápu, že tady byla asi snaha natočit trochu "chytřejší" film, než byl původní Robocop z roku 1987. Jenže já bych radši koukal na Robocopa v pořádný akci. Chtěl bych vidět, jak střílí padouchy a jak čistí město od zločinu. Nepotřebuju, aby se tady do zblbnutí řešila otázka morálky a etiky. Ani nepotřebuju sledovat dojemný rozhovory o tom, jestli se synáček se svym robofotrem bude koukat v televizi na Detroit Red Wings. Mimochodem je zajímavý, že Robocop sice umí zjistit úplně všechno, ale nedokáže si vygooglit výsledky NHL. Pár akčních scén se teda povedlo a částečně to zachránili herci ve vedlejších rolích, takže jako úplná ztráta času to nebyla. Když budu předstírat, že jsem původního Robocopa nikdy neviděl, tak dám 3 hvězdy. Kdybych měl oba filmy srovnávat, šel bych s hodnocením ještě o hvězdu níž. (06.02.2024)

Rozhodně sympatické ve snaze o prohlubování motivů od Verhoevena, sem tam vlastním nápadem a zachováním satirického podtónu (byť na konci už dost citelně na sílu). Ale k čemu to je, když Padilha nijak zvlášť nedává digitální akční vylomeniny (poměrně šok) a místy je vidět, že se stříhalo, stříhalo a stříhalo, až jsou některé skoky v čase vytrhávající, jindy se film pro změnu točí v kruhu a finále působí spíše přilepeně než jako adekvátní vývoj událostí. Za zjevnou úctu k originálu (byť nechápu naprosto stupidně nevyužitý remix od Basila) a snahu o něco víc ("já jsem jen z marketingu") si ten palec nahoru asi dám. Robo zažil výrazně horší časy. Byť asi nikdy neměl za ženu větší hysterku než zle obsazenou Abbie. 7/10 (06.02.2014)

Hodně se rozmýšlím mezi trojkou a čtyřkou. Nakonec to ale PG-13 a místy (nepřekvapivě) až neusledovatelně zběsilá akce stáhnou dolů. Rozhodně ale po trapném Total Recall velmi příjemné překvapení. Možná že scénář má pár děr, možná že přesah je až moc okatý, ale má to charisma a má to šťávu. Nesrovnatelnou s originálem, samozřejmě, ale nebuďme tak zlí. Nevím, jestli budu sám, ale první polovina mě bavila zásadně víc než druhá, kde už se to jen mlátilo. 70 % a 3 1/2, o jejichž zvýšení neustále přemýšlím a dost možná se nechám strhnout davem. (06.02.2014)

Kterak Hollywood vykastroval dalšího kdysi tak osobitého režiséra... Blockbustery spíš míjím, neboť oni většinou míjí mne, na Robocopa jsem se ovšem těšil, jelikož právě tenhle film byl dalším, celkem logickým krokem v kariéře výjimečného brazilského režiséra José Padilhy, který se celosvětově proslavil svým opusem Tropa de elite (a jeho pokračováním). Tohle strhující syrové akční sociální drama z favel Rio de Janeira vypovídá velmi realisticky o tom, jak hodně je v mezní situaci posunuta hranice vnímání dobra a zla i toho, čemu se říká spravedlnost. Ten oslí můstek k příběhu robotického policisty, jak jej kdysi natočil Paul Verhoeven a nyní v remaku uzpůsobil k obrazu svému Padilha, se přímo nabízí. Spravedlnost vynucovaná absolutně, silou těžkooděnců BOPE, silou Robocopa. Obé velmi pravičácké, velmi kontroverzní, velmi nestandardní v relaci k západním hodnotám. Když píši ,,uzpůsobil k obrazu svému", myslím tím, co všechno mohl tak vysoce sociálně vnímavý tvůrce pocházející navíc ze země, která má kontroverzi vepsánu přímo ve svém sociálním uspořádání, z potenciálu dřímajícím v látce, jakou je Robocop, vytěžit. Ale ono to spíš vypadá, že si velká hollywoodská studia uzpůsobila k obrazu svému dříve tak osobitého režiséra. To, co jsem mu v Elitní jednotce věřil bezezbytku, náhle v přetuněném hollywoodském spektáklu smrdí kalkulem, do popředí se dostává módní pranýřovaní USA coby světového četníka (scény z Bagdádu jsou ovšem naprosto jalové a plané), onen fašistický rozměr zneužití policie vedoucí k proměně v policejní stát vyšel rovněž tak nějak do ztracena, jediným nosným uvěřitelným momentem je kritika nadnárodního kapitalismu, což mi na ideově (a ideologicky) tak bohatý námět přijde dost málo. Ano, jistě, je to remake, to má vznik takovéhoto filmu ospravedlnit, vždyť remake je teď v Hollywoodu taky v módě... Je to smutný paradox doprovázející Padilhův přestup do Hollywoodu - kritizovat omezování svobody ve světě a přitom se pro peníze vzdát své tvůrčí svobody... (02.05.2014)