Nahá pravda

Některé screwballky do toho pálí naplno od prvních vteřin, jiné s postupem času gradují a divácký prožitek tak šroubují postupně. To je případ The Awful Truth. První desítky minut se tváří jako taková běžná romantická vztahovka s občasnými vypointovanými vtipnými dialogy. Když se ale u soudního přelíčení začne rozhodovat o tom, u koho zůstane ten rozkošný malý nezbeda bydlet , je načase zpozornět. The Awful Truth totiž začně s postupujícím časem vytahovat tak zábavné a šílené karty, že až se vzpamatujete, uvědomíte si, že sledujete dokonale ujetou podívanou na úrovni Bringing Up Baby. Je zajímavé, jak dokázal být tehdejší hollywoodský mainstream syrově nekompromisní, dynamicky ujetý a i sexuálně explicitní. Navíc schopnost, jakým to vše dokázal zakomponovat do jednoho funkčního celku, je při pohledu na dnešní produkci o to víc obdivuhodná. 9/10 (27.08.2018)

Tie najlepšie (romantické) komédie by mali podla mňa pôsobiť dojmom, že dialógy v nich sú spontánnym výsledkom situácie, v ktorej sa postavy neočakávane ocitli. Že reakcia na akciu napadla jeho/ju práve v ten moment, keď on/ona vyslovil/a uštipačnú poznámku. Lenže za tým je kvantum práce scenáristu, aby tento dojem vyvolal. A možno aj trochu tej improvizácie, ako hovoria legendy o The awful truth. Táto komédia totiž takto pôsobí, ako prirodzená roztržka dvoch reálnych manželov, prinajmenšom aspoň ako stand up comedy dvoch zohratých komikov. Druhým, rovnako dôležitým faktorom funkčnosti tohoto filmu je dokonalá chémia medzi Grantom a Dunneovou. (04.09.2014)

Zajímavý, svým způsobem bláznivý námět, u kterého mi ale něco našeptává, že měl Leo McCarey vsadit na podobnou kartu jako v následujících letech jeho kolegové z branže Hawks a Cukor - tj. postavit Carymu naproti Katharine Hepburn. Ti dva se s velkým úspěchem střetli ve známé hře "Philadelphia Story" a Katharinin cit pro sarkastickou komiku, respektive lišáckost by dle mého názoru vynikl i zde. Dobře je to například vidět na scéně sporu o "Smittyho" - měl bych aspoň ztíženou možnost v rozhodování, které postavě přát. (Podobná slova bych použil i na Rosalind Russell, která hlavní mužské hvězdě vzdorovala v "His Girl Friday".) Irene Dunne, ač mi její výkon výrazným způsobem nevadil, v tomto směru zaostává a snad poprvé jako vždy skvostný Archie tak nemá výrazného komediálního partnera. Ale i s jeho maličkostí je snímek i se sedmi křížky na hrbu stále svěží, což kdyby mi někdo řekl ještě před pár lety, samým údivem bych se s křečí smál. P.S. Nevím, jestli to byl jen můj dojem, ale tento film jako kdyby posloužil Billymu Wilderovi k inspiraci pro slavnou scénu u biografu v "Slaměném vdovci". (12.08.2010)

LEND AN EAR, I IMPLORE YOU, THIS COMES FROM MY HEART: I'LL ALWAYS ADORE YOU, 'TILL DEATH DO US PART! Příjemná oddychovka s výtečným Carym. Filmeček je roztomilí a v některých scénách i vysoce vtipný, ale od chvíle, kdy Lucy přišla na banket za sestru Jerryho, tak jsem měl sto chutí ji dát facku. Zkazila na co přišla, i když to bylo ve jménu lásky. Hodně povedená byla scéna s komorníkem "Kato" a jeho jiu jitsu, následovaná trapným Jerryho rozsekáním se na židli. Další taková byla s Jerryho přítelkyní, která předběhla Marilyn Monroe o dobrých pár let a pak ještě scéna v Lucy-ině bytě, kde se všichni kluci setkali. Konec dobrý všechno dobré. (20.03.2017)

Vždycky jsem si říkal, že Caryho romantické komedie s Katharine Hepburn se nedají dohnat, ale Nahá pravda mě vyvedla z omylu. V kontrastu s dnešními vyčpělými romancemi je úžasné sledovat, jak brilantní byly scénáře (rozuměj improvizačníschopnosti herců a režiséra) v třicátých letech. Narvané gagy a slovními přestřelkami až po strop, ještě stíhaly zapracovat do příběhu eskapády zvířecích mazlíčků, a přitom nikdy nevypadly z rytmu upřímné romantiky. Obzvlášť závěrečný dialog krásně symbolizuje nevyčerpatelnou originalitu, která obohacuje hollywoodské pozlátko. Doporučuje šest z pěti romantiků. P.S. Carymu Grantovi stačí jenom sedět u stolu a tvářit se nenápadně, aby člověka spolehlivě rozesmál. Tomu já říkám komediální talent ;) (28.10.2007)