Réžia:
Toa FraserScenár:
Alan SharpKamera:
Leon NarbeyHudba:
Don McGlashanHrajú:
Jeremy Northam, Sam Neill, Peter O'Toole, Bryan Brown, Judy Parfitt, Art Malik, Ramon Tikaram, Dudley Sutton, Bruce Hopkins, Miriama McDowell, Angela Clerkin (viac)Obsahy(1)
Horatio Fisk sa po ranách osudu zmenil na starého frfľoša. Jeho syn Henslowe, pre ktorého otec nemá žiadny cit ani porozumie, sa ho snaží všemožne rozptýliť, žiaľ s pramalým úspechom. Starec sa totiž nikdy nespamätal zo straty druhého syna v búrskej vojne ani zo smrti manželky. Jedného dňa syn zavedie otca na hinduistickú prednášku o reinkarnácii a putovaní duší medzi telami, kde do hry vstupuje dekan Spanley so svojou slabosťou pre pravé tokajské víno, ktoré ho privádza do stavu vytrženia podobnému tomu, aké zažívali veštkyne v antických Tébach. Fisk junior zabezpečí dostatočné množstvo tohto zázračného moku a dekan si v extáze začne spomínať na obdobie, kedy žil ako niekto celkom iný, kedy žil ako pes! A vtedy sa začína nový príbeh, ktorý by mohol znovu spojiť otca a syna. Obaja vykročia na cestu, ktorá pomôže starcovi nájsť svoje srdce aj stratenú lásku k vlastnému synovi. (TV JOJ)
(viac)Videá (1)
Recenzie (28)
Famozní zpracování ,herecký koncert všech, opakuji všech, aktérů, včetně psů!!!!! Parádní kamera která zachytila edvardovskou Anglii do všech detailů.Včetně velice zdařilého českého dabingu kdy bylo zřetelné že děj pohltil i české herce.Kostýmy,maskéři...to vše bylo citlivě zpracované.Ten film musím vidět ještě jednou!!!!.Málokdy ve mě, ještě po odeznění poslední scény ,zůstane takový pocit spokojenosti ()
Tak krásnou studii psího chápání světa, sdělovanou "samotným psem" tak vznešeným jazykem - to si kynolog jako já prostě nemohl nechat ujít. Film je samozřejmě o něčem jiném, důležitějším - leč skrze toto "psí" vyprávění roztajou stoleté ledy a leckterý zaťatý nerudný protiva pookřeje a zlidští. Ať žije tokajské! Ať žijou psi! Ať žije všechno! ()
Trochu drama, trochu doják, trochu komedie, trochu psychologie a etologie, a spousta, spousta srdce aneb Film, který musí vidět všichni pejskaři. 1) 33letý režisér Toa Fraser, Fidžijec po otci a Brit po matce, natočil svůj druhý film částečně v Anglii a částečně na Novém Zélandu. Odtud jsou i producenti, režisér, kameraman, střihač, hudební skladatel a další osoby. 2) Fraserovi se podařilo věrohodně přenést na plátno britskou atmosféru počátku 20. století, anglický humor i úhel pohledu. Only the closed mind is certain. 3) Kamenem úspěchu jsou ovšem herci. 47letý Jeremy Northam (syn), výborný 76letý Peter O´Toole (otec) a opravdu božský 61letý Sam Neil (děkan), vyznamenaný za své herecké dílo Řádem britského impéria v roce 1993. Spoiler. Jeho psí inkarnace je jedna z nejlepších hereckých kreací, které jsem za život viděl. 4) Ale film není o psech, je o vztahu mezi otcem a synem. Peter O´Toole k tomu řekl: "All of us have had these difficult familial relationships and I think it's a film for all of us who understand the relationship between a father and son. It's been interesting watching how various members of the crew have been looking at the monitors during scenes, because they come up to me and say, 'I had the same thing with my father." 5) Pojem dean v tomto případě neznamená jméno, ale označení duchovního anglikánské církve. 6) Zájemcům o dobré víno mohu doporučit aukční síň Christie´s, která v současnosti nabízí tokajské imperiální z konce 19. století za vyvolávací ceny kolem 5 000 Kč za láhev. 7) Tento film musíte vidět třikrát, protože: To meet a person once, as they say, is happenstance, twice makes it coincidence, but thrice implies significance. ()
Někdy hořce komický, jindy příjemně dojímavý Dean Spanley je filmem, který okouzluje zejména tím, s jakou lehkostí je schopen posunout se v hodině a půl od prvně zmíněné komiky (hlavně z úst Petera O'Toola) až ke konečné echt melancholii (v pozitivním slova smyslu). Potěšilo a dojalo. V době Vánoc to člověk ocení ještě o trošku víc. ()
Na první pohled to vypadá tak zajímavě a hezky a ve skutečnosti je to hrozně divný a netypický. Už jenom nekonečný debaty nad dobrým Tokajským o kvalitním Tokajským mi lezli na nervy, ale celé to přesto mělo takové to osobité, britské kouzlo, že jsem to prostě musel dokoukat. A po shlédnutí jsem tátovi šlohnul flašku Tokajského a jal se ho vnitřně studovat. ()
Reklama