Ondine

Ondine je krásný, lehce pohádkově laděný snímek, kterému dominuje především krásná Irská krajina a také nádherná Alicja Bachleda, která svou přirozenou krásou skvěle zapadla do role "Dívky moře." Colina Farrela miluju a v postavě alkoholického Syracuse, jež je podobná i jeho vlastnímu "buřičskému" období, je výborný. Ovšem Alicja mě okouzlila a získala si mou hlavní pozornost, takže jsem jí byla uchvácena o mnoho více než Colinem:) Závěrečné odhalení jejího skutečného původu mě nijak nešokovalo a vzhledem k tomu, jak byla Ondine po celý děj znázorňována, její chování i mluva, mi přišlo, že bylo lehce přehnané. To je však jen malá rýha na tomto klenotu vybroušeném chladným, drsným a neskonale čistým podnebím. O nádhernou melodii, kterou Ondine zpívá, se postaral Sigur Rós. (21.07.2012)

Ondine jsem ověnčil "jen" třema, ale nezáleží na počtu, spíš na dojmu. A ten je zvláštní. Respektive odlišný, osobitý a hlavně strašně krásný. Nedávno jsem vyštrachal svou starou - a především bizarní, slohovku "O mém snění". Bylo tam něco o lodi vyrobené z víček a smrti způsobené golfovým míčkem. Chci říct, že jsem při tom nálezu, stejně jako u Ondine, vycítil závan sentimentální nálady. Tu nesnáším, ale dává najevo určitou náklonnost k daný věci. A Ondine možná není průlom v Neilově životě, není to pohádka, ale má giganticky přátelský rozpětí křídel. Syracuse tam byl ostrovem sám pro sebe, a proto se někdy rád nachlámal, jeho počínání jsem chápal (např. útěk od majáku). Je to stará dobrá životní paralela. Kámoš. Cítil jsem to. Z plátna! (Aero - Praha, já a sestra :) (23.07.2010)

Ondine, ondine. Veľmi nešpecifický (ťažko zaraditeľný) a netradičný film, čo sa týka jeho poňatia, ale zároveň aj tématom, ktorý ako keby priplával zo samotnej duše Neila Jordana. Režiséra, ktorý vie zatlačiť na ľudské city, a so všetkou dávkou umu vyrozprávať (zas a znova) jednoduchý, z ľahka plynúci a predsa vo vnútri veľmi silný príbeh (viz. Interview s upírom). __ Za hlavné klady filmu považujem herecké výkony, krásne upršané prostredie Írska, hrátky medzi rozprávkovou fantáziou a tvrdou realitou. Spoiler: Bohužiaľ s veľkým smútkom musím znížiť hodnotenie o jednu hviezdu, "vďaka" príliš uzavretému koncu, ktorý nenecháva žiadny priestor na polemizovanie o rozprávkovej časti filmu. Koniec No aj tak sa jedná o mierne nadpriemernú záležitosť.. a na jedno zhliadnutie rozhodne stojí.. (25.09.2010)

„Misery is easy. Happiness you have to work at..“ Bylo, nebylo, za devatero horami a devatero řekami Tullamore Dew vytáhl Cirkus Farrell z moře selkie (panna to zjevně nebyla a to nejen kvůli absenci ploutve v dolní polovině těla).. Vtisknutí problematické irské duše, islandská pohlazení, nevhodně zvolený „pošmourno“ filtr a klíč Hanse Christiana Andersena, že není krásnějších pohádek než těch, které píše život sám. A kdyby Neil Jordan více využil divákovu představivost, žili by všichni v mém srdci šťastně až dodnes.. (03.04.2017)

No co si budeme povídat: ohromné zklamání! Absolutně nezáživný a nudný děj vypointovaný konec rozhodně nezachrání, stejně jako osobitá režie a chvalitebná atmosféra dobrý snímek taktéž nedělají. Farrellovy komické (nejsem dost zlý na to, abych napsal "trapné") obličeje mi lezly na nervy - to měla být nějaká pocta Melu Gibsonovi? Dialogy malé dcerky tak podivné, jako by snad byly vytaženy na světlo z těch nejtemnějších mořských hlubin... Nebudu pokračovat, čekal jsem asi jiný snímek :-). Nicméně hudba, (polo)nahá Alicja a ten konec... to ušlo. Takže Coline! Chceme V Bruggách 2! P.S. Pohlavek směřuje na adresu Palace Cinemas (Anděl). Opět. Byl jsem v tom kině počtvrté za půl roku, a znovu problémy. K vysílání ve 4:3, roztrhlému plátnu, ztemělému obrazu nebo vysílání bez zvuku se nyní přidalo neošetřené vypadení kotouče před koncem filmu. Hnus, velebnosti! Nesmírná hanba a ostuda a zároveň tedy vřelé díky za zlatý CineStar!!! (15.09.2010)