Neporaziteľný: Vykúpenie

Scott Adkins jako živý speciální efekt. Stačí, aby film měl jeho, schopného choreografa a režiséra, který dokáže ctít a využít jejich práci, a nic víc už k úspěchu nepotřebuje. Překvapivě ale právě filmografie Scotta Adkinse dokazuje, že najít tuto kombinaci bývá někdy zatraceně těžké, ale také že mnohdy své sehraje také scénář i part, který má Adkins hrát. Třetí Undisputed nemá ani natolik bazální scénář jako předchozí dva díly série a vznikl i za viditelně nižší rozpočet, ale nic z toho nevadí, protože vše vyvažuje upřednostnění arénového vyprávění a plné využité hlavní atrakce. Adkins tentokrát dostává prostor ukázat i své charisma, ale vedle toho zůstává vše ostatní podřízeno jeho fyzickým přednostem v kontaktní choreografii s dalšími atlety před kamerou. Co produkce šetří na výpravě a statistech, to naštěstí investuje do choreografie a přípravy soubojů. Díky Adkinsovi a dalším atletům si může dovolit dlouhé záběry, které berou dech nápaditou kombinací úderů a akrobacie, na které se nehrabe žádný ze současných blockbusterů. O to víc pak vynikne také Florentinův formální styl, který je oproti jiným DTV machrům překvapivě neokázalý a funkční. Zatímco Roel Reiné si vymyslí jeden dva gimmickové záběry, kde okázale blbne s kamerou, a Jesse V. Johnson si nikdy neodpustí ty bitky v protisvětle, Florentineho přednost spočívá v tom, že kamera v bitkách v jeho filmech je nenápadně pohyblivá. Jeho cílem není upozorňovat na to, že je všechno v dlouhých záběrech, ale aby v rámci nich kamera suplovala střihovou dynamiku svým pohybem. Kamera tak sleduje údery a kontakt, kopíruje pohyby a neustále se přesouvá do ideálních velikostí a úhlů záběrů, které dají maximálně vyniknout choreografii. A právě v "Undisputed III", kde scénář neodvádí zbytečně pozornost (jako v sérii "Ninja") dosáhlo kombo Adkins-Florentine absolutního vrcholu. (04.04.2020)

Je to jako za mých mladých let. Ten film je opravdu jako vystřižený z osmdesátek. Tedy, alespoň soudě podle takové blbosti jako jsou desky se scénářem. Bitky, i když to jsou skutečně surové souboje na život a na smrt, jsou natočené skvěle. Díky tomu řádím film mezi mé akční TOP. Ale jak říkám, kašlete na příběh a pojďte společně skandovat: „Bojko! Bojko! Bojko!“ (23.04.2011)

Parada! Ultimatna arenovka, ktora do posledneho milimetra naplna svoje zanrove mantinely. Pribehu a klise je tu davkovane presne len tolko, aby sme doskocili k dalsiemu fightu. A tu zacinaju uz iba slova chvaly. Jednak samotne suboje maju velmi dobru gradaciu vo vnutri, ale aj vo vazjomnom vztahu k sebe. Osobne som tak konecne po dlhej dobe videl film, kde takmer kazdy dalsi fight je o nieco lepsi, napaditejsi a dravejsi nez ten predchadzajuci. Korunou je samotne finale, ktore... nuz videl som v tomto zanri uz vselico, ale to co predvadza Adkins a Zaror patri k absolutnej spicke a k jednym z najlepsich face-off duelov. A to nielen vdaka samotnym akterom ale aj ludmi za kamerou. Florentine dokazuje za sa narodil pre snimanie akcnych scen sposobom, ktory vam pumpuje adrenalin do zil a bojove techniky do hlavy (a vsetkym ackovym reziserom radim, dajte tomu chlapovi priestor aj v svojich blokbasteroch pri akcnych pasazach a spravi vam ich mozno o triedu lepsie nez vy samotni). Choreografia Larnell Stovalla potom zdima z repertoara borcov na place ich najlepsie kusky. Toto je film pre fanusikov zanru od fanusikov zanru, ktori vedia co za "klenoty" v podobe hviezdnej zostavy (v danom zanri) maju na placi a vyuzivaju ich na doraz. Veeelmi velke nadsenie. 8-9/10 (11.05.2010)

Přišel si vybojovat symbolickou svobodu do gruzinského vězení s maximální ostrahou. Mezi provazy v ringu se postupně utká s odsouzenými vrahy na nelegálním mezinárodním turnaji vězeňských zápasníků. Ruský bijec Jurij Boyka je sice rovněž vrahem prvního stupně a v soubojích bude navíc limitován poškozeným kolenem, ale se záviděníhodnou fyzičkou a dokonalou bojovou technikou není pochyb, kdo z turnaje vzejde jako vítěz. Přímočaře jednoduché, jako dobře mířený kop, je tohle akční drama zavánějící zastaralou patinou osmdesátek. Nejvybroušenější je v ringu se špičkovou choreografií zápasů, ale ani mimo něj to není nezajímavé. S vězni je zacházeno až nelidsky nebo jsou případně po prohraném zápase popravováni. Jako slabina se ukázala v podstatě zbytečná snaha o polidšťování hlavního hrdiny, který musí ukázat, že má charakter a naváže ve vězení přátelství s Američanem, aby vztahy mezi velmocemi nebyly vyhrocené a hlavnímu bijci se dalo fandit a nepůsobil tak negativně. Scott Adkins nedopustí, aby film sklouzl do nudy a má na to utáhnout ho, i když jeho postava není žádný mluvka působící stroze. Film by se dal shrnout jako přehlídka hordy svalů, zpocených těl, drsných výrazů v obličejích bijců a především nonstop akce v kvalitním režijním provedení. Přesto se film až tak nevyhnul schematičnosti, tolik příznačné pro podobné akční opusy. To však pro tentokrát odpouštím. Nerad bych, aby si to Adkins se mnou přišel vyříkat osobně. Bojím, bojím... 90% (21.03.2012)

Fighter Swan Lake, aneb pokud to půjde tímhle stylem dál, máme se u čtvrtého dílu na co těšit (pokud ho natočí, v což pevně doufám). Od podprůměrného prvního dílu, k vynikající dvojce, následovanou tímto snímkem, který možná pro příběhové stránce nabídne méně, ale co se zápasů týče je to hotová orgie. 80 % (02.11.2013)