Neporaziteľný: Vykúpenie

Já se poseru !!! Dvojka byla HustoKrotuPřísná rubačka, kde jsem měla hubu dokořán a očka vykulená skoro až do evropských norem ALE jestli jsem si bláhově myslela, že už mě tedy nemůže nic překvapit tak jsem se kurevsky sekla. Jura Bójků opravil přelomený koleno a dal se zpátky na cestu jemu nejbližší - natrhávání prdelí (myslím v zápase) . A jelikož eM Džey Wájt si ve dvojce vybojoval svobodu tak pozici hlavního hrdiny přebírá právě náš Jura. Více soubojů než ve dvojce samo sebou potěší a minimálně ten šílenej kapuééérista a hlavní zloun (u kterýho nevíte kam kouká páč má voči jako chameleon) dokazují, že i oni ovládají natrhávání prdelí na jedničku. Bójka si to s nima rozdá s obouma a já byla nažhavená kdo komu natrhne prdel a stane se univerzálním alfasamcem. Pokud nejste debilní, je Vám jasný, že to bude Bójka. Pokud Vám to jasný nebylo, debilní jste a tudíž se Vám za spoiler neomluvím, spíše naopak se Vám budu smát. A když jsme u těch spoilerů tak ještě jeden - opět se dočkáme nechutně zlomený hnáty a jednoho zázraku - Bójka se bude kamarádit s černošským ukecaným boxerem - kdo by to čekal, když první černej boxer mu zlámal hnátu co? Tak a teď už jen nadrbaně vyhlížet čtyřku, která bude letos. (25.01.2016)

...a ze zlého strejdy stal se strejda hodný, kterému teď, milé děti, budeme držet palečky, aby ostatním strýčkům pěkně nakopal prdel. Opět vynikajícím způsobem natočené bojové scény, ale protože příběh je tu na úrovni poměrně výrazně rozvinuté mentální zaostalosti, a protože se nejedná o záznam z mistrovství světa ani o porno, házím do ringu tři ručníky a končím. (14.09.2013)

Že by béčková předehra k Expendables a manuál k tomu, jak vysekávat poklonu divokým osmdesátým letům? O Florentinovi víme, že tohle umí jako nikdo jiný. Pečlivě opsané dějové osnovy doplněné fotogenickými zpomalovačkami a borci, kteří propůjčují končetiny moderním stylům (akrobacie je tu možná až příliš) a snaží se zvednout ze země skomírající akční žánr. Zápletka je klasicky muklovatá, tentokrát ovšem připomínající Krvavý sport víc než kdy dřív, nicméně člověku přijde, že Florentine nasázel do scénáře méně klišé než průměrný hollywoodský scenárista (schválně si pak zajděte na Prince z Persie), a to co zbylo je spíš sympatickým pomrknutím na pamětníky. Osou ovšem není uvěřitelná proměna hlavního bijce Boyky ze záporáka dvojky do chápavého antihrdiny ve trojce... většina replik je opravdu jen úvodem k nějaké té bitce. Špičková choreografie, bez výjimky šikovní a ještě šikovnější kluci a spousta času a správných kamerových úhlů, abyste o nic nepřišli a neměli pocit, že vám někdo trhá ten nejlepší žvanec od huby. Undisputed III je zkrátka fan service, hnaná touhou trumfnout úspěšnou a opěvovanou dvojku. Ne že by v oblasti driblujících kung-fu šikulů nebyla konkurence, ale na rozdíl od Florentinova Ninji nebo thajských příspěvků u Undisputed nepřetáčíte ani při dalších zhlédnutích. Děj není bez kouzla a charaktery jsou natolik sympatické, že tu rázem máme mnohem víc než jen výkladní skříň toho, co zvládají dnešní pošuci z ringů a tělocvičen. Chybí jen dobová patina a okoukané tváře, ale to při vší vůli nemůžeme mladým borcům vyčítat. Naopak... jejich poklona kořenům žánru působí čerstvě a dravě. A je v ní naděje, že až přestanou opisovat, vykročí vpřed tou správnou nohou. Dobře si zapamatujte jejich jména... kam přijdou, tam létají třísky a hvězdičky zatraceně vysoko. (26.05.2010)

Díkes Isaac za rovnaký pocit ako keď som ako 13-ročný videl prvý krát Bloodsport. Nostalgická slza zmiešaná s marným čakaním na ultimátne arénové Bé (ktoré sem tam plátala ázijská produkcia), len umocňovala zimomriavky pri každom chroupnutí v Bojkovom kolene. Proste so mnou mávala schéma, choreografia, Bojka, Dolor, všetko. A Marko Zaror (pre mňa nový objav, akým bol svojho času Adkins) si kolumbijského sick-fuck magora dokonale vychutnal a ak bude štvorka tak mám tajný tip. Inač roztočiť také dlhé pahýly, to musí byť energia! A meno Larnell Stovall si zapisujem. 85% (22.05.2010)

Ryzí béčkový příběh, který však v ničem neurazí, ba naopak, i ve své jednoduchosti a přímosti dokáže vybudovat neurážející atmosféru a vzbudit i základní aspekty emocí, čímž utváří až překvapivě slušný doprovod k zlatému hřebu programu - naprosto fantastickým, choreogreficky dokonalým bojovým scénám. To však není všechno, úžasné na tomto filmu je, že zlatých hřebů je hned několik - testosteronové střety, drsné pohledy, Lateefova capoeira, velkolepé finále i spousta bitek v průběhu filmu a hlavně fakt, že Isaac Florentine z nich dokáže vymačkat maximum - kombinace zpomalených záběrů, dynamická, ale přitom přehledně "vláčná" kamera bez rychlého střihu... Jaj, tenhle akční nářez zkrátka dokáže nabít energií... 8/10 (31.05.2010)