Zlý poliš

Celkem netradiční krimi, které zaujalo hlavně charakterem hlavní postavy. Tak vtipně-závislého poldu jsem ještě neviděl. Tento film udělal hlavně skvělý výkon Cage, který si hraní vysloveně užíval. Trochu mi vadila dvouhodinová stopáž, která díky pomalému stylu vyprávění občas působila trochu přetaženě. 70% 05.09 2010 (05.09.2010)

Co to sakra mělo bejt?! Nejenom že byl na drogách Nick Cage, tady byl na drogách celej filmovej štáb (asi hlavně scénárista + režisér). U Nicka je mi to jedno, ten je na drogách posledních pár let, ale že třeba Herzog vyvede něco jako tohle by mě nenapadlo. Na začátku se dozvíme, že se řeší pětinásobná vražda a jak film plyne dál, tak se na to nějak kašle, všechno se to přesune do "dlužíš mi prachy" a "ty mě dlužíš prachy" nebo "dej mi už kurva ty prachy", načež se všechno vyřeší způsobem "co to kurva?! (Bum prásk)" a ještě stylem "ty podrazácká kurvo!" či třeba "nasaď mu už kurva ty želízka." (za ty výrazy se omlouvam, ale tak to ve filmu prostě je) Nehledě na to, že film je sám o sobě tragicky nudnej a vlastně se v něm nic nevyřeší. Průběh děje se po deseti minutách zastavil a přeladil do neznáma a občasná dobrá kamera, nebo hudba nic nezachraňuje. Prostě tupá blbost plná nudy. Špatný dvě hvězdy. (19.03.2010)

Terence McDonagh, postava, o které se mluví jako o znovuzrození Nicolase Cage. Zvláštní, řekl bych, vzhledem k tomu, že předvedený herecký projev se příliš neodlišuje od jeho standardu. Vnímání diváka je tu ovšem soustředěno na splynutí herce a role, které dopadlo na výtečnou. Poručíkova pomatená mysl si přímo žádá přehrávajícího jedince s nekonzistentními výkony. Cage tedy sice vychází jako relativní vítěz, ale příslib do budoucna bych v tomto snímku nehledal. Za to Werner Herzog je pro mě tvůrcem, kterému je potřeba se i nadále věnovat. Ve svém nejnovějším počinu předhazuje divákovi snímek se spletitým dějem, kde se jednotlivé linie vzájemně proplétají a doplňují. To by samo o sobě nejspíš nebylo nijak zajímavé, kdyby tvůrci každé takové dějové linii – ať je sebemenší – nevěnovali ohromný prostor, ve kterém se sama rozvíjí, resp. žije vlastním příběhem. Příkladem budiž zdařilá část se sázkařem, která zpočátku vypadá jako slepá ulička, ale postupem času na sebe nabalí další dějové peripetie, resp. část, kdy se McDonagh vydává požádat jiného veřejného činitele o „laskavost“. Snímek se díky tomu odvíjí poměrně dynamicky, neboť divák příliš neví co očekávat (od filmu ani McDonagha!), která postava z minulosti se vrátí, či které ze záplatek se bude věnovat více prostoru. Za problematickou část považuji zejména konec. Líbí se mi, že největší hajzl z celého snímku, zfetovaný (!) McDonagh, odchází jako jednoznačný vítěz, ale jsem trochu znechucen z návratu zachráněné postavy ze začátku filmu. (09.05.2010)

Že by se přece jen blýskalo na lepší časy, co se týče filmografie Nicolase Cage? Špatnej polda je totiž výborný snímek, kterému právě Cage vévodí a co se týče mužské části ansámblu, tak nemá konkurenci. Uvěříte mu, že už má nějaké ty roky jako polda za sebou, uvěříte mu tu zkorumpovanost, uvěříte mu i jeho vztah s krásnou Evou Mendes… Celým filmem se táhne taková ta špinavá, drsná atmosféra, která je podkreslena skvěle sedící hudbou. Zkrátka a dobře, tohle je důkaz, že Cage ještě zdaleka nepatří do starého železa. 80 %. (10.08.2010)