Prichádza Satan!

Ja som si vlastne až teraz uvedomil, že Omen natočil Richard Donner. Takže mu musím uznať, aký je všestranný režisér. Omen je jeden z najlepších a nastrašidelnejších hororov, aké boli kedy natočené. To je podľa mňa objektívny a nevyvrátiteľný fakt. Prvý krát som ho videl ako dieťa sám v obývačke, keď už rodičia spali a nemusím vysvetlovať, aký to malo na mňa na najbližšie týždne v tme účinok. Hororovým vrcholom je pre mňa scéna na cintoríne. (05.10.2012)

Vynikající scénář, který na sebe vrší zlověstné náznaky (oběšení, kostel, zoo), působivé scény (hřbitov) a děsivé vraždy (dekapitace skleněnou deskou) jednu za druhou, mistrná atmosférická režie, výborný Gregory Peck a Goldsmithův satanistický chorál oceněný Oscarem. Hrůzostrašný epos pořízený za necelé tři miliony a vlekoucí za sebou stejně jako konkurenční VYMÍTAČ ĎÁBLA tři slabší sequely (a hromadu duchařských historek z natáčení) plus jeden věrný, zcela zbytečný a bezpohlavní remake. (09.07.2007)

Donnerův snímek má lákavý námět a jeho velikými přednostmi jsou herecké výkony (zejména Gregory Peck je excelentní v každém svém pohybu, gestu a mimice), geniální hudba, jež zvyšuje výpovědní hodnotu scén o 90%, a v neposlední řadě aranžmá scén, přičemž jedna z nejzdařilejších je určitě ta na starém hřbitově či kněz v biskupském parku. Trochu jsem postrádal mrazivou atmosféru a strach. Napětí graduje až ke konci snímku, kdy jsem začínal mít pocit, že se opravdu dívám na horor. Do té doby mi Přichází satan moc hororový nepřišel. S lehkým zklamáním a nenaplněným očekáváním hodnotím 4*. (29.07.2011)

V 70. letech západní Evropou a Spojenými státy hýbala módní vlna satanismu, kterou pomohly rozpoutat i žánrové snímky, z nichž první byl Rosemary má děťátko a poté slavný Vymítač ďábla. Podobné to bylo koneckonců i v literatuře, protože v roce 1969 vyšla Le-Veyova Satanská bible. Producenti si řekli, že by bylo fajn naskočit do tohohle rozjíždějícího se vlaku a pověřili Richarda Donnera natočením snímku podle stejnojmenné literární předlohy. Donner použil jenom minima triků a zvláštních efektů, ale protože je to dobrý režisér, dokázal velice úspornými prostředky vytvořit úžasnou a, jak se později podle volných pokračování a remaků ukázalo, prakticky neopakovatelnou atmosféru. Pohybem kamery, náboženskou hudbou, sborovým liturgickým zpěvem a nejrůznějšími rekvizitami dokázal zhmotnit představy všudypřítomného, plíživě postupujícího zla, které přichází s osudovou nevyhnutelností díky biblickým proroctvím. Předtucha smrti je doprovázena např. temnými liniemi na fotografiích osob, které mají zemřít. Biblické motivy, které ohlašují příchod apokalypsy a Antikrista, jsou spojené s pochmurnou kostelní atmosférou. Zvláštní kontrast a napětí způsobuje srovnání démonického zjevu některých duchovních - fakticky kladných postav s nevinností maličkého dítěte, které s sebou nese zlo. Celý film evokuje příchod tmy, iracionálna a znejistění všeho dosud fungujícího materiálního světa. Doslova geniální je otevřený konec, kdy kamera ulpí na několik sekund na obličeji šťastně se usmívajícího dítěte. Z toho úsměvu jde strach...Celkový dojem: 100 %. (19.01.2008)

Nejlepší satanský horror všech dob! Už první tóny od geniálního J.Goldsmitha nás nenechají na pochybách, že se staneme svědky čehosi děsivého. A naprosto bezchybný pan herec - Gregory Peck! Nebývá zvykem, i když ne vzácností, aby film předčil původní literární předlohu ( zde od Davida Seltzera). Ano, původní román je napínavý a čte se dobře, leč až R.Donner dal celému příběhu správnou šťávu. Ponurá atmosféra, přítomnost zla, které se stupňuje, ale většina hlavních aktérů jakoby nevnímá, nevidí, necítí, nevěří....dokud není pozdě. Působivé smrti ještě přidávají na celkové pochmurnosti. Když ti, co nechtějí věřit, uvěří, je již pozdě. Pro mě nejděsivější scénou bylo napadení zuřivými psy na hřbitově...a oba herci se pak vyjádřili, že pro ně to bylo velmi náročné, a G.Peck přiznal, že byl lehce zraněn. A zajímavost: natáčení hlavy, useknuté skleněnou tabulí, nebylo jednoduché - scénu snímaly současně tři kamery. Německá cenzura pak řešila ( tedy v tehdejším NSR), zda scénu vystřihnout, nebo ponechat. Film samozřejmě doprovázely zprávy o podivných úmrtích během natáčení, to však není nic nového. Stejně se psalo i o vzniku např. Poltergeista (celé trilogie) či Vymítače ďábla (od W.Friedkina). (07.08.2010)