Kuky se vrací

Už několik týdnů na mě Kuky vykukuje ze stránek novin a časopisů, v podobě filmu o filmu i z televizní obrazovky a tak má člověk tendenci vidět v něm návrat ke skvělé minulosti českého animovaného filmu. Skutečnost je asi taková - připadal jsem si jako hudební mistr, který si za partnerku vybere výtečnou zpěvačku s podřadnou vizáží a pak ji touží jenom poslouchat. Zkrátka a dobře, můj vztah ke Kukymu musí být nutně rozumový, protože po emoční stránce mě naprosto minul. Určitě je možné mluvit v superlativech o formální stránce, ať už výtvarné nebo především o kameře a střihu, ale poměrně zásadní problém mám se scénářem a s tempem filmu, který mě po celou dobu tlumil a ukolíbával. Pokud člověk navštíví polední představení v multiplexu, nemá za sebou prohýřenou noc nebo těžký oběd a přesto musí vydávat neúnosné množství energie, aby nezadřímal, není něco v pořádku. Navíc mě celou dobu rozptyloval "dabing" medvídka v podání Ondřeje Svěráka. Pochybuju, že chtěl jeho táta ušetřit, spíš šlo o pokus dostat svou ratolest do světa filmu už v útlém věku, ale jeho neškolený monotónní hlas, se kterým by měl problémy i logoped, mě znechucoval. Kuky má určitě řadu jednotlivých prvků, které se dají vyzdvihnout, ale jako celek u mě nezabodoval a i ta třetí hvězdička je opravdu spíš oceněním určité výlučnosti, protože nejen na našem malém dvorečku, ale i v celosvětovém měřítku je to film určitě originální, kombinace loutek a přírody spolu s výtvarnými ujetostmi, jako jsou autíčka pohádkových postaviček, dává dohromady něco, co tu ještě nebylo. Pokud jde o animační stránku, ale vlastně i tu výtvarnou, mám nicméně dojem, že Bartův snímek Na půdě Svěráka pokořil, byť pochopitelně na známého oscarového filmaře přijde nepoměrně víc diváků a vzhledem k mediální podpoře bude nesporně úspěšnější. U Bartova snímku jsem díky vizuálním orgiím a dynamičtějšímu tempu dokonale vytěsnil vědomí velmi jednoduchého scénáře, zatímco tady jsem ty nedostatky zřetelně pociťoval. Celkový dojem: 50 %. Představení jsem navštívil i se svými dětmi, které by měly být v ideální věkové kategorii pro zhlédnutí podobného filmu, a přesto i jejich konečná reakce byla velmi vlažná. (23.05.2010)

Kuky se stal za poslední dobu fenoménem, akorát nevím, jestli to je tak dobrou reklamou, nebo jestli je tak moc výjimečný. Mně osobně je tahle postavička moc sympatická, to tolik kritizované 'neotvírání' pusy u loutek se mi zdálo naopak kouzelné, film jsem si moc užila, ale že by ve mně něco zústalo..to zrovna moc ne... (01.08.2010)

Je veľká chyba, že to nejde to slovenskej distribúcie. Kuky je rozkošný, veľmi príjemný, dojemný a vizuálne úchvatný, vtipný a pre mňa osobne do značnej miery aj revolučný a istým spôsobom milo originálny animák plný krás, mágie, kúzla, nadšenia z rozprávok, veľkolepej malej akcie a dokonalých bábok (10.09.2010)

Všechno se mi líbilo, jen mi to nakonec přišlo trochu odfláknuté. Jak to říct, při té práci, co s tím všichni měli, a která se všem hodně povedla, si třeba mohli dát trochu víc záležet na pohybu Kukyho, který byl tak nějak pitomě toporný. To mě trochu zamrzelo, ale jinak jde o milý filmík, takové hravé rozptýlení (05.12.2010)

Škoda, že se hlavní dějová náplň v poslední třetině zredukuje na "automobilové" honičky. Jinak je ale Kuky neuvěřitelně působivý, po vizuální stránce morbnidně-komický a především magický pokus o takový menší český Hollywood, který Svěrákovi vychází na výbornou a veškeré jeho chybičky jsou zároveň jeho skutečnými ozdobami. Zásluhu na tom má přitom nejenom úžasný vizuál (a skvělý dabing-nedabing), ale především způsob, jakým Svěrák tuhle svoji skoro pohádkovou fantazii rozklíčovává a umožňuje divákovi luštit ji v průběhu děje s ním. Druhá návštěva kina se tak stává povinností a pokud do začátku prázdnin nevyjde oficiálně soundtrack, asi se zblázním!!! BTW všimli jste si, kolik prvků má ten film společných s Nolanovým Inception?? (04.06.2010)